Nálepka má dát najevo, že vzhled dostal u daných bot přednost před kvalitou. Odolnost „módních“ bot se často blíží nule. „Prodejci se snaží vyhnout případné reklamaci a spotřebitele od uplatňování případné reklamace odradit,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí poradenské linky časopisu dTest, který se věnuje ochraně spotřebitele.
Trend křehké „módní“ obuvi přišel ze západní Evropy, kde nálepka označuje obuv se sníženými nároky na životnost. Některé řetězce ale takovou značkou označují zdánlivě běžné polobotky nebo dokonce sportovní boty.
Varováním pro zákazníka by měla být skutečnost, pokud štítek „módní obuv“ zdobí naprostou většinu zboží v obchodě. Takových prodejců v Česku přibývá. „Mohli bychom se dostat ke čtyřiceti až padesáti procentům vzhledem k tomu, že někteří prodejci jsou schopni označit celou prodejnu za obuv módní,“ varuje Zelený.
Zákazník navíc často nemůže tušit, jaký typ obuvi kupuje. Informaci totiž prodejci někdy přibalí teprve po zaplacení. Tím ale porušují zákon. „Spotřebitel musí dostat informace dříve, než tyto výrobky zakoupí, aby se stihl správně rozhodnout,“ komentuje to Miloslava Fléglová z České obchodní inspekce.
Roste poptávka po kvalitní obuvi vyrobené v Česku
Mezi českými zákazníky nicméně pozvolna vzrůstá poptávka po kvalitní obuvi vyrobené v Česku. Dlouhodobým problémem však stále zůstává dovoz bot asijské výroby rozporuplné kvality, kvůli kterému se domácí výrobci stále těžce prosazují na českém trhu. Začali se proto orientovat na segmenty, které není možné levně dovážet z Asie.
Vzrostla výroba certifikované dětské obuvi a zájem je i o speciální pracovní a bezpečnostní, zdravotní a ortopedickou obuv, uvedla Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA). V obuvnictví podniká v ČR zhruba 35 firem s více než 20 zaměstnanci, k největším patří Baťa, Prabos, Botas, Moleda a Beďa. Obuv se vyrábí ale i v rodinných firmách.
