Londýn - Odstupující šéf banky Barclays Bob Diamond se zřekl bonusů a dalších odměn v hodnotě celkem 20 milionů liber (643 milionů korun) a dostane jen roční plat a důchodový příspěvek. Třetí největší banka v Británii čelí skandálu kolem manipulace s mezibankovní sazbou, od které se odvíjejí půjčky a hypotéky pro statisíce lidí. Kromě šéfa banky odstupuje celé vrcholové vedení.
„Je nepřípustné, aby lidé, kteří odcházejí za takových okolností, dostávali odměny. Britům bychom to neměli jak vysvětlit,“ komentoval situaci britský premiér David Cameron. Britům je ale Diamondův měsíční plat, v přepočtu 44 milionů korun, trnem v oku už dlouho. Jeho odchod bez fanfár jim nestačí. Myslí si, že regulátoři by měli vyšetřovat jednotlivce, ne jen pokutovat celé banky.
Diamond rezignoval minulý týden poté, co Barclays dostala pokutu 453 milionů dolarů (9,4 miliardy korun) od úřadů v USA a Británii kvůli záměrnému poskytování špatných informací o mezibankovních sazbách v letech 2005 až 2009. „Doufám, že mé rozhodnutí odstoupit a dnešní smlouva o mých odměnách pomůže uzavřít tuto kapitolu a umožní Barclays jít vpřed a prosperovat,“ prohlásil Diamond.
Diamond odejde s ročním platem dvou milionů liber
„Bob Diamond se dobrovolně rozhodl vzdát se všech odložených odměn a bonusů, na něž by měl jinak nárok,“ řekl předseda správní rady Marcus Agius před výborem britského parlamentu, který aféru kolem manipulací s mezibankovními sazbami LIBOR vyšetřuje. Agius dodal, že Diamond dostane roční plat a penzijní příspěvek v sumě celkem dva miliony liber.
Agius byl první, kdo z nejvyššího vedení Barclays po zprávách o skandálu na počátku minulého týdne oznámil rezignaci. Chtěl tím ochránit výkonného šéfa Diamonda, ten byl ale nucen odstoupit o den později. Agius je nyní dočasným výkonným předsedou, který má za úkol nalézt Diamondova nástupce, a poté odstoupí.
Diamond musel rezignovat, protože po propuknutí skandálu ztratil podporu orgánů finančního dohledu. „Usoudili jsme, že nemáme jinou možnost, než vyzvat ho k rezignaci,“ dodal Agius. Úřady v USA, Evropě a Japonsku vyšetřují kvůli manipulacím se sazbami LIBOR více než desítku velkých bank a Barclays byla první, která se k pochybením přiznala.
Pozornost veřejnosti se však namísto aktivity několika jednotlivců zaměřuje na rok 2008, kdy vrcholila finanční krize a kdy Barclays podobně jako další velké banky udávala nižší úrokové sazby, než za jaké si byla schopna půjčovat. Banky to dělaly podle pozorovatelů zcela rutinně proto, aby v tehdejší panice a naprosté nedůvěře na mezibankovním trhu zabránily dalšímu zhoršení své finanční situace, protože vysoké hlášené sazby naznačují, že banka má potíže.
Diamond: Banku k nižším úrokům nutila vláda
Diamond minulý týden před parlamentním výborem svědčil, že jeho banku, která za eskalace krize po pádu americké Lehman Brothers zpočátku pravdivě hlásila vysoké sazby, k udávání nižších úroků tlačili lidé z vlády a centrální banky. Viceguvernér Bank of England Paul Tucker, který tehdy Diamondovi měl v tom smyslu telefonovat, to ale v pondělí v parlamentu kategoricky popřel.
Kromě Barclays jsou totiž v kauze zapletené i další britské banky - Royal Bank of Scotland, HSBC a Lloyds. A vyšetřování se dotkne i britského parlamentu. Existuje totiž podezření, že politici mohli na bankéře vyvíjet nátlak.
