Člen NERVu: Církevní restituce jsou pro stát výhodné, přinesou mu zisky

Praha - Církevní restituce státu za 50 let vynesou 28 miliard korun, spočítal člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiří Schwarz. V krátkodobém měřítku sice podle něj bude vyrovnání znamenat pro stát vyšší výdaje, v dlouhodobém měřítku ale převáží výnosy. Od roku 2043 bude moci stát přestat financovat církve ze svého rozpočtu a začne naopak počítat zisky v podobě daňových příjmů od církví a náboženských společností. Na Schwarze se okamžitě snesla kritika ze strany sociální demokracie - 28 miliard je v padesátiletém horizontu podle nich zanedbatelný výnos. Klíčové sněmovní jednání o církevních restitucích začíná příští týden.

V rozhovoru pro Události ČT Schwarz vyloučil, že zveřejnění těchto závěrů jen několik dní před hlasováním v Poslanecké sněmovně bylo načasováno záměrně. „Já se tímto problémem zabývám systematicky od roku 1999. V roce 2000 mě tehdejší sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál jmenoval členem expertní komise pro narovnání vztahů církve a státu,“ řekl Schwarz.

Schwarz poukazuje zejména na pozitiva z dlouhodobého pohledu. „Toto narovnání, které bude vyžadovat vyšší rozpočtové výdaje v následujících letech, bude znamenat, že stát od roku 2043 nebude mít položku církve ve svém státním rozpočtu. Po roce 2055 už to bude znamenat čistý příjem pro státní rozpočet,“ prohlásil.

A na čem to vlastně bude stát vydělávat? Církve budou z nemovitostí, které v rámci restitucí získají, odvádět majetkové daně. Další nezanedbatelné částky pak zaplatí z příjmů, které budou majetkem generovány. V neposlední řadě je pak podle Schwarze také třeba počítat s tím, že církve budou do mnohdy velmi zanedbaného majetku investovat, a tak dají práci dalším firmám a lidem.

Jiří Schwarz, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV):

„Jeví se velmi přesvědčivě, že církevní narovnání spolu s navrácením církevního majetku vzhledem ke stavu a struktuře toho majetku vyžadujícího velké investice bude velmi významný prorůstový faktor pro českou ekonomiku.“

Církve už se na vrácení majetku připravují - rozprodávat jej ale nechtějí. „Ve všech diecézích se uvažuje o pronájmu zemědělských pozemků, o vlastní správě lesních pozemků a pochopitelně budovy budou využívány individuálně podle účelu,“ uvedl ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.

Schwarz výnosy, které státu církevní restituce přinesou, vyčíslil na 28 miliard v období následujících 50 let. Navrácení majetku církvím ale podle něj bude mít i další přínosy. „Činnosti, které budou církve a náboženské společnosti nabízet, tak jsou takové, po kterých je vysoká společenská poptávka a naše rozpočtové zdroje na ně nestačí – to znamená sociální služby, hospice, zdravotní zařízení pro specifickou péči,“ uvedl Schwarz.

  • Členové NERVu zdroj: ČT24
  • Jan Mládek zdroj: ČT24

V podobném duchu se vyjádřil i ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Veřejnost o ty prostředky nepřijde. Církev je bude investovat do církevního školství, do církevních sociálních služeb, zdravotních služeb. A do opravy památek.“

Církevní restituce kritizuje opozice, Klaus chce garance

Kvůli navrácení majetku církvím se v posledních měsících strhla velká diskuse. V Poslanecké sněmovně je vláda prosadila, Senát, ve kterém má většinu opozice, je ale zamítl, a tak o nich bude muset sněmovna jednat znovu. Právě opoziční sociální demokraté patří k velkým kritikům narovnání s církvemi. Tvrdí, že to pro stát bude znamenat velké výdaje. Schwarzovy výpočty jsou podle nich k smíchu a výsledný výnos je zanedbatelný. Schwarz by podle ČSSD také neměl své soukromé názory prezentovat na oficiálním brífinku NERVu.

Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD:

„Pan Schwarz si z nás dělá neskutečnou legraci. Když jsem to spočítal, ten jeho fantastický přínos by znamenal při dnešním objemu HDP 0,014 procenta HDP ročně.“

„Lidé nechápou, proč by měli touto formou financovat církve v situaci, kdy dnes naprostou většinu sociálních, zdravotních a školských služeb zajišťuje v naší zemi veřejný sektor, a nikoliv církve,“ prohlásil před časem předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Restituce se tak ve svém důsledku podle něj obrátí nejen proti vládě, ale i proti církvím. ČSSD navrhuje také vlastní řešení vypořádání s církvemi. Místo kompenzací za zabavený majetek, který již nelze vrátit, by mohla být zavedena daňová asignace nebo církevní daň. Při novém hlasování ve sněmovně nehodlají církevní restituce podpořit ani Věci veřejné.

Pochybnosti ale zaznívají i z Hradu. Prezident Václav Klaus chce od premiéra Petra Nečase (ODS) osobní garanci, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici restitucí z 25. února 1948. Podmiňuje tím podpis příslušného zákona. Klause totiž znepokojují obavy lidí i právních expertů. Záruka premiéra bude podle Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal. Nečas se k této otázce zatím vyjadřovat odmítá. „Bezesporu první, kdo se dozví můj názor na dopis pana prezidenta Klause, bude pan prezident Klaus,“ reagoval.

Stát má vracet církvím nemovitosti i platit

Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 19 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...