V dobách prohibice se pije nejvíc a bují černý trh

Praha – Ministr zdavotnictví Leoš Heger vyhlásil částečnou prohibici, neboť počet lidí otrávených pančovaným alkoholem stále roste. V současné době jich zemřelo devatenáct a řada lidí je v kritickém stavu. Pravděpodobně se nebude dít to, co následovalo ve Spojených státech v letech 1919–1933, neboť situace je odlišná. Jisté ale je, že rozhodnutí ministerstva bude mít ekonomické následky.

Prohibice, i ta částečná, bude mít řadu následků především ekonomických. Podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) a šéfa největší české likérky Stock Petra Pavlíka prohibice způsobí výrobcům lihovin ztráty na tržbách v řádech stovek milionů korun. O další desítky milionů přijde stát na spotřební dani a ostatních odvodech. Doplnil, že stát ze spotřební daně z legálních lihovin denně inkasuje zhruba osmnáct milionů korun. 

Také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeňka Juračky plošný zákaz není adekvátní vzniklé situaci. Domnívá se, že toto opatření by mohlo situaci paradoxně ještě zhoršit. Lidé by se totiž snažili sehnat alkohol za každou cenu, což by byla voda na mlýn prodejcům nelegálního alkoholu.

Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR 

„Souhlasím s tím, aby se zastavil prodej alkoholu ve stáncích a malých prodejnách, které nejsou registrovány pod legálními řetězci.“ 

Období Al Caponeho je „neslavnějším“ příkladem prohibice

Jako příklad takovéto situace může být období prohibice v USA z let 1919 až 1933. Účinek prohibice totiž byl naprosto opačný. Začalo se pít více a alkohol se do USA pašoval organizovaně a lidé pili prakticky všechno, o čem se domnívali, že obsahuje alkohol, což mělo za následek mnoho otrav alkoholem.

Nutno však podotknout, že vyhlášení probibice v USA mělo jiné základy. Tehdy byl alkohol velkým problémem, neb ničil rodiny, rostla kriminalita. V Česku je takovéto opatření důsledkem úmrtí několika lidí následkem otravy metylalkoholem, který se neznámo jak šíří po republice.

Jako jiný příklad může sloužit „suchý zákon“ v Sovětském svazu v roce 1985. Podle statistických údajů klesl v roce 1986 prodej alkoholických nápojů o 40 procent. Zatímco průměrná roční spotřeba čistého alkoholu se v letech před prohibicí pohybovala kolem deseti litrů na osobu za rok, v roce 1985 se snížila na necelých devět litrů, v roce 1986 činila přes pět litrů a v roce 1987 dokonce necelé čtyři litry. Kampaň také podle expertů zachránila asi 1,4 milionu životů. 

Karta se ale zanedlouho obrátila. Ke slovu se dostala stínová ekonomika a domácí výroba „samohonky“, tedy načerno vypáleného tvrdého alkoholu. Z nadějných výsledků prohibice nezbylo téměř nic. Z trhu zmizel cukr i droždí, tedy suroviny nezbytné pro výrobu domácí pálenky, jejíž nevalná kvalita si začala opět vybírat nemilosrdnou daň v podobě zničených lidských životů.

Případ otrav metylalkoholem tématem Událostí (zdroj: ČT24)

Obchodní a marketingový ředitel vizovické likérky Rudolf Jelínek Miroslav Motyčka řekl, že nelze odhadnout, do jaké míry se opatření ministerstva dotkne odbytu firmy. „Spolupracujeme s největšími partnery, dodáváme do nadnárodních řetězců a velkoobchodů s alkoholem, neprodáváme přímo malým obchodníkům,“ dodal. Připustil ale, že události posledních dnů a otravy metylalkoholem se trhu s lihovinami můžou dotknout.   

Obchodní ředitel likérky Jan Becher - Karlovarská Becherovka Erik Čížek sdělil, že vládní zákaz prodeje destilátů ve stáncích je v současné situaci krok správným směrem. „Pokud jde o vliv tohoto opatření na prodeje produktů z portfolia společnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka, částečně se nás to dotkne také, protože i v těchto distribučních segmentech se naše značkové produkty objevují,“ řekl.   

Propadu tržeb se ale neobává druhá největší česká likérka, ústecko-prostějovská Granette & Starorežná. „Myslím, že ten zákaz na nás vůbec žádný dopad mít nebude, leda zprostředkovaně. My dodáváme do řetězců a stánkaři by si to museli kupovat v nich,“ uvedl mluvčí firmy Petr Maxa. Likérka stejně tak zatím nezaznamenala ani žádný propad poptávky, který by vyvolala obava lidí z tvrdého alkoholu. 

Výběr případů, kdy byl zakázán prodej tvrdého alkoholu v ČR a ve světě:

- Při parlamentních volbách v roce 1992 platil zákaz prodeje alkoholu celostátně. Nevztahoval se na deseti a méněstupňová piva.

- K zákazu přistoupila v roce 1994 v průběhu komunálních voleb také Praha. Zákaz prodeje alkoholu se vztahoval na všechny prodejny a stravovací zařízení i na prodej ve stáncích.

- V souvislosti s množícími se případy otravy metylalkoholem dnes vláda rozhodla o plošném zákazu prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích.

- Moskevská radnice například zakázala od 1. září 2010 jako opatření v boji s alkoholismem prodej tvrdého alkoholu mezi 22:00 a 10:00.

- V roce 1982 bylo zavedeno omezení, kdy se alkoholické nápoje včetně piva mohly prodávat až po 13. hodině, také v Polsku. Toto opatření trvalo až do listopadu 1990. Zároveň byl v zemi zakázán prodej alkoholu ve vlacích a na nádražích.

- Polsko také zakazuje prodej alkoholu při mimořádných smutečních událostech. Tento zákaz platil například v Krakově v dubnu 2005 v den pohřbu papeže Jana Pavla II. a také o pět let později ve stejném městě a ve Varšavě, když se Poláci loučili s tragicky zesnulým prezidentem Lechem Kaczyńským. Tradicí je také zákaz prodeje alkoholu ve vybraných městech během návštěv papeže v Polsku.

- Od prohibice zavedené na přelomu 19. a 20. století postupně ustoupily všechny severské státy v Evropě, ale do dnešních dní prodej alkoholu omezují. Alkoholické nápoje se prodávají jen ve státních specializovaných prodejnách a nadměrné konzumaci alkoholu brání i jejich otevírací doba. Skandinávské státy se také snaží nadměrné pití regulovat vysokými daněmi.

- Seveřané si ale našli několik způsobů, jak se k levnému alkoholu dostat. Patří mezi ně například „alkoholové výlety“ trajekty, na jejichž palubách je možné popíjet bez celní přirážky. Populární jsou i „večírkové“ návštěvy Estonska.