Praha – Nové Kalouskovy škrty budou bolet. V ohrožení kvůli nim bude dostavba dálnice D1 i některé stavby na železnici. Česko také přijde o část dotací z Evropské unie. Úspory by mohli poznat také učitelé na svých peněženkách. O miliardu méně stát vynaloží také na podpory v nezaměstnanosti a peníze budou chybět také na dotace na služby pro postižené, seniory a ohrožené děti.
Státní fond dopravní infrastruktury by měl v příštím roce dostat z národních zdrojů o 6,6 miliardy méně. Tyto peníze budou chybět mimo jiné na spolufinancování projektů placených z velké části z evropských peněz. Z toho plyne podle ředitele fondu Tomáše Čočka jediné: Česko nebude moci vyčerpat dotace, které mu nabízí Evropská unie. S tím počítá v návrhu rozpočtu i ministerstvo financí, a proto už očekávané dotace z EU fondu rovnou snížilo o 12,5 miliardy. Čoček ale varuje, odhad ministerstva je optimistický, může být ještě hůř.
V ohrožení se ocitnou zejména velké projekty. „Velké projekty, které jsou plánované na tři stavební sezony, což je třeba železnice Rokycany–Plzeň, což je třeba D1 úsek Přerov–Lipník, by se nestihly dokončit do limitního data a Brusel by nám na to nemusel přiznat finanční prostředky,“ upozornil Čoček.
Problémy by škrty, které navrhlo ministerstvo financí, mohly způsobit také menším projektům plánovaným na příští rok. Některé z nich je možné odložit, avšak i to má své hranice. „Většina těch staveb je na železnici a my prostě nemůžeme zavřít celou železniční síť a začít ji opravovat,“ vysvětlil Čoček.
Akademici: Škrty jsou nespravedlivá katastrofa
Před navrženými škrty varuje také Akademie věd ČR. Ta kvůli nim příští rok přijde v porovnání s letošním rokem o 13 procent svého rozpočtu, což je více než půl miliardy korun. „Zásah do výzkumu bude dramatický. Ten škrt je třikrát větší, než je poměr výdajů na výzkum a vývoj ve státním rozpočtu,“ upozornil člen akademické rady Jiří Chýla.
Akademie věd přicházela o peníze i v uplynulých letech. Šetřila proto například na obnově přístrojového vybavení. To ale již do budoucna nebude možné. „To můžete udělat třeba jeden rok, ale když to budete dělat několik let za sebou, tak to přístrojové zařízení bude degradované,“ popsal Chýla. Šetřit akademie může také například na platech vědců, i z toho má ale Chýla obavy. Vědci by totiž mohli začít ve větší míře odcházet za lépe placenou prací do zahraničí.
Jiří Chýla
„Omezení o 13 procent je obrovské, to už se nedá ustát dočasnými omezeními. Já si nedovedu představit, co budeme dělat, abychom akademii nepoškodili.“
Škrty ve školství jsou podle ministerstva nemožné
Problematické budou také škrty v resortu školství. V letech 2013 až 2015 by měl resort přijít o víc než pět miliard korun. „Tento návrh nepovažujeme za možný především proto, že by měl přímý dopad na platy učitelů,“ zdůraznil mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.
Školské odbory považují návrh dokonce za provokaci. Snížení výdajů na školství o čtvrt miliardy pro příští rok se podle nich projeví snížením platů učitelů v řádu stokorun. Sáhnout se bude muset také po slučování škol. To je ale možné provést nejdřív od září, podotkl šéf školských odborů František Dobšík.
Z hlediska dalšího vývoje ekonomiky budou bolet hlavně škrty v dopravě a vědě
Z pohledu reálné ekonomiky a hospodářského růstu ovšem mají úspory v resortu školství jen malý dopad. Mnohem více budou ekonomiku bolet škrty ve vědě a dopravní infrastruktuře. Podle ekonomů by bylo lepší hledat úspory jinde. „Určitě je lepší snížit podporu v rodičovství, což je normální útrata, než snižovat útratu na dlouhá období do budoucna, což jsou zrovna ty dálnice a investice do vědy a výzkumu,“ nastínil analytik České spořitelny Lobotka.
Celkově pak vládní návrh úspor pocítí nejen přímo zasažené resorty, ale i celá ekonomika. „40 miliard je více než procento hrubého domácího produktu. Samozřejmě ale pak ten dopad může být vyšší, protože když vezmete procento z investic, tak ty pak mají dopad v reálné ekonomice skrze multiplikační efekty,“ varoval Lobotka. V delším horizontu pak může podle něj dojít také ke snížení konkurenceschopnosti Česka v porovnání se zahraničím.
