Rebel Fuksa dostane na starost privatizaci Českých aerolinií

Praha - Bývalý „rebelující“ poslanec za ODS Ivan Fuksa míří do čela Českého Aeroholdingu. Podle zdrojů serveru Aktuálně.cz bude mít jako vrchní ředitel na starost hlavně privatizaci Českých aerolinií. Hledání strategického partnera pro ČSA schválila na začátku listopadu vláda Petra Nečase. Příští měsíc zveřejní ministerstvo financí seznam všech zájemců.

Mluvčí aeroholdingu Michaela Lagronová potvrdila, že Fuksa nastoupí k lednu: „Nyní máme čtyři vrchní ředitele a jednoho generálního, kterým je Miroslav Dvořák. Fuksa bude pátým vrchním ředitelem.“ Aeroholding navrhne, aby se Fuksa zároveň stal šestým členem představenstva společnosti, které má nyní pět členů včetně Dvořáka. Rozhodne o tom jako majoritní akcionář ministerstvo financí.

Fuksa patří k trojici středočeských poslanců, kteří se v minulých měsících pustili do střetu s premiérem Nečasem. Kvůli svému deklarovanému odporu k vládnímu daňovému balíčku nakonec odešli ze sněmovny. Lídři ODS dávali najevo, že je strana poté, co ustoupili, „neodepíše“. Jejich odchod provázely spekulace o tom, co jim za to bylo nabídnuto.

Tluchoř má jít do ČEZu, Šnajdr do Českých drah

Deník Insider s odvoláním na své zdroje uvedl, že mluvčí rebelů Petr Tluchoř má podle nepsané dohody získat post ve skupině ČEZ. Nemělo by to být přímo ústředí ČEZ, ale místo v jedné z dceřiných společností. Třetí z rebelujících poslanců ODS Marek Šnajdr by měl zamířit do některé ze společností Českých drah. Šnajdr to ale na dotaz deníku Insider odmítl.

Rebelové ODS
Zdroj: ČT24/ISIFA/ČT24

Fuksa od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do svého odvolání loni v říjnu.

O ČSA se zajímají čtyři velké společnosti

Hledání strategického partnera pro ČSA schválila vláda a mateřská společnost Český Aeroholding obeslala 50 největších světových dopravců s výzvou k podání nabídek. Vláda se ČSA snažila prodat už v lednu 2009.

Podle informací serveru Česká pozice se o ČSA zajímají čtyři velké letecké společnosti. Kromě Air France-KLM, které o národního dopravce měly zájem už před třemi lety, jde prý o Turkish Airlines, Etihad Airways z Abú Zabí a Korean Air. Stát v ČSA plánuje prodat maximálně 50 procent minus jednu akcii, aby si i po transakci firma zachovala statut národního dopravce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...