Praha – Po penzijních fondech ING a AXA má obavy z fungování druhého pilíře důchodové reformy také Allianz Penzijní fond. Podnikání v tomto segmentu je podle něj státem tvrdě regulované a má-li se transformovaným penzijním společnostem vyplatit, musí získat poměrně velký počet klientů. Allianz přesto boj o druhý pilíř nevzdává, síly v rámci druhého pilíře hodlá spojit s poradenskou společností Partners.
Další fond má obavy z druhého pilíře – tentokrát Allianz
Partners by měla koupit minoritní podíl v nově vznikající Allianz penzijní společnosti, která bude nabízet své služby v rámci druhého pilíře důchodového systému. Velikost podílu zatím obě firmy úzkostlivě tají, čekají totiž, až partnerství posvětí Česká národní banka. Prozradily pouze, že by mělo jít o významnější podíl, který by Patrners umožnil podílet se na tvorbě strategie Allianz penzijní společnosti.
„Druhý pilíř je pro penzijní společnosti velké sousto,“ přiznal portálu ČT24 předseda představenstva Allianz pojišťovny Jakub Strnad. Penzijní společnosti podle něj potřebují reálnou sílu tisíců distributorů, kteří budou schopni penzijní reformu a důležitost druhého pilíře lidem vysvětlit. Jen tak je možné získat dostatečný počet klientů, aby fungování v rámci druhého pilíře nebylo pro penzijní společnosti vysoce ztrátové.
200 tisíc klientů, nebo ztráta
Podle průzkumů uvažuje o vstupu do druhého pilíře zhruba jen 10 procent Čechů. To potvrzují i propočty Allianz a Partners, podle kterých se do něj zapojí zhruba milion Čechů. Z tohoto koláče hodlají partneři ukousnout 20 procent. 200 tisíc klientů je totiž podle nich minimální hranice, od které se začne podnikání v rámci druhého pilíře vyplácet. Získat tento minimální počet klientů Allianz za podpory Partners hodlá během tří let.
Ziskovost druhého pilíře silně omezuje hlavně tvrdá regulace, jež významně snižuje poplatky, které mohou penzijní společnosti svým klientům za své služby účtovat. „Není to tak, že by penzijní reforma byla nějaký Klondajk nebo mimořádná příležitost pro finanční společnosti. To opravdu není pravda,“ podotkl člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout. Reforma podle něj příliš nerespektuje skutečné náklady, které zapojení do druhého pilíře pro penzijní společnosti znamená. „V zásadě z toho dělá charitu,“ dodal.
Jeho názor sdílí také hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Penzijní fondy vidí, že se na ně tlačí ohromné náklady. Musí rozběhnout marketingovou kampaň, což bude příšerně drahé. Náklady budou enormní, ale je velmi pravděpodobné, že potenciální zisky budou časově omezené,“ řekl portálu ČT24. Opoziční ČSSD totiž opakovaně vyhrožuje, že reformu v případě svého vítězství ve volbách zruší.
Politického rizika se bojí i ING
Právě politickým rizikem a nejistotou spojenou s dalším osudem penzijní reformy zdůvodnil své rozhodnutí nenabízet své služby v rámci druhého pilíře ING Penzijní fond. „Vstupovat do projektu, kde vám z druhé strany možná budoucí vláda říká “my to zrušíme„, je velmi riskantní. Rizika, která jsou spojena s účastí ve druhém pilíři, jsou pro nás už neúnosná a těžko bychom mohli dostát závazkům o řádné péči o svěřené peníze,“ uvedl předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok.
Zároveň se ale objevují také hlasy poukazující na to, že značným rizikům bude čelit také Česko, pokud se ČSSD rozhodne reformu zrušit. „Instituce, které jsou do penzijní reformy zapojeny, investovaly do přípravy na reformu značné prostředky. A protože jsou tyto instituce vlastněny zahraničními společnostmi, mohly by investované peníze žádat zpět mezinárodními arbitrážemi,“ varoval šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník.
„Je to legitimní nástroj pro privátní subjekt, kdyby došlo ke znárodnění, aby uplatnil arbitráž,“ potvrdil Strnad. Toto riziko je podle něj jedním z důvodů, proč by ČSSD nakonec mohla zrušení reformy přehodnotit.