Experti: Zastavme dostavbu Temelína

Praha – Plány Nečasova kabinetu na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín přicházejí ve velmi špatnou dobu. Podmínky na trhu totiž zpochybňují ekonomickou racionalitu projektu. Mnozí odborníci na energetiku proto tvrdí, že by vláda a ČEZ měly od svého záměru za odhadovaných 200 až 300 miliard korun upustit.

„Podmínky pro tento typ investice jsou v současné době možná vůbec nejhorší, jaké si lze představit,“ upozornil specialista na energetiku ze společnosti J&T Michal Šnobr. Návratnost investovaných peněz podle něj ohrožuje hlavně nízká cena elektřiny na světových trzích. Českému záměru ale neprospívá ani strach z jaderné energie vyvolaný havárií japonské elektrárny Fukušima nebo sázka na úspory či obnovitelné zdroje.

S tím souhlasí i energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. „Za současných ekonomických podmínek je jakákoliv výstavba jaderného bloku velmi problematická. Osobně si myslím, že ČEZ bude nucen z finančních důvodů odložit konečné rozhodnutí,“ soudí Gavor. Nízké ceny elektřiny a další výše zmíněné důvody dělají podle něj z dostavby Temelína silně rizikovou investici, která se soukromé firmě nevyplatí. Gavor navíc upozorňuje, že se může prodražit také samotná stavba dvou nových reaktorů, jako se to děje například ve Finsku. Elektrárna v Olkiulotu měla původně vyjít na tři miliardy eur, nyní se celkové náklady odhadují už na 6,5 miliardy eur a ke spuštění elektrárny je stále daleko.

Pochybnosti na adresu dostavby Temelína zazněly v minulosti také od samotného ČEZu. Poohlížet se podnik začal už po strategickém partnerovi, který by do projektu přinesl peníze i know-how. Podle šéfa ČEZu Daniela Beneše firmu k těmto úvahám vedla právě snaha o rozložení rizika mezi více investorů. Spolufinancovat část stavby je zatím, v případě svého vítězství v tendru, připraveno česko-ruské konsorcium MIR.1200 – společnost totiž věří, že mu účast na české elektrárně otevře dveře do dalších zemí střední a východní Evropy.

Potřebuje Česko další jadernou elektrárnu?

Zásadní otázkou za racionalitou projektu je také to, zda Česko, které dlouhodobě elektřinu vyváží, vůbec další jaderné bloky potřebuje. V loňském roce se ze země vyvezlo přes 17 terawatthodin elektrické energie, což je více, než kolik za celý rok vyrobí dva existující temelínské reaktory. „Temelín už deset let produkuje elektřinu, kterou tato země přitom vůbec nepotřebuje,“ potvrdil Šnobr a dodal, že kvůli evropským programům na úspory energie lze očekávat, že spotřeba bude dál klesat. „Pokud by se rozhodnutí odložilo, tak to rozhodně neohrozí energetickou bilanci Česka. Země je nyní významným exportérem, takže nemusí říct konečné slovo pod tlakem,“ souhlasí Gavor.

Jak by mohl vypadat dostavěný Temelín
Zdroj: ČT24

Naopak předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová považuje podobné úvahy za krátkozraké. „Stavět jadernou elektrárnu je záležitost na tři generace, takže vycházet z toho, co se teď krátkodobě děje, není ta nejsprávnější cesta,“ tvrdí Drábová s tím, že další dva temelínské reaktory budou představovat stabilní zdroj energie ještě za 60 let, kdy situace může vypadat úplně jinak.

Drábová zároveň upozorňuje, že zatímco nyní Česko elektřinu vyváží, o energetické soběstačnosti země hovořit nelze. „Elektřina je jedna část energetického mixu. My máme saldo obchodu s energiemi minus 100 miliard a vývoz elektřiny nám ho pomáhá mírně zlepšit, ale rozhodně ne dostat do plusu,“ zdůraznila v rozhovoru pro portál ČT24.

Kdo sází na jadernou energii?

  • Jaderné elektrárny se staví například v Rusku, ve velkém nové reaktory buduje také Indie nebo Čína.
  • Svůj jaderný program pozastavený po havárii ve Fukušimě před nedávnem obnovilo Japonsko.
  • V Evropě se nyní staví nové jaderné bloky ve Finsku a ve Francii, obě stavby ale provázejí průtahy a navyšuje se cena projektu.
  • O výstavbě nových jaderných reaktorů nyní uvažuje také Bulharsko, Švédsko, Maďarsko a Polsko.
  • Naopak jaderné zdroje dlouhodbě zcela odmítá Rakousko. Německo se rozhodlo své jaderné reaktory odstavit po havárii ve Fukušimě. Poslední by měly přestat vyrábět elektřinu v roce 2022.

Času na odpískání dostavby Temelína je stále dost

Harmonogram výběrového řízení na dostavbu Temelína je otevřený. Momentálně se vyhodnocují nabídky a rozhodnout by se mělo až koncem příštího roku. Oznámení vítěze by ještě mohlo zpozdit odvolání francouzské společnosti Areva, která se o dostavbu elektrárny také ucházela, ČEZ ji ovšem vyřadil, protože nesplnila zákonné požadavky.

Vláda sice s dostavbou jaderné elektrárny počítá v energetické koncepci, avšak nikdy se k ní najisto nezavázala. Tendr tedy může bez obav ze sankcí zrušit, dokud s vítězem neuzavře smlouvu. Zda bude moci od dostavby Temelína ustoupit i poté, bude pak již záležet na konkrétních podmínkách smlouvy.

Ve hře o Temelín nadále zůstávají dva kandidáti - rusko-české konsorcium MIR.1200 a americký Westinghouse, za který dnes osobně v ČR lobbovala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 13 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 18 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...