Konec neférových spotřebitelských úvěrů je na dosah

Praha – Lidé, kteří si berou spotřebitelské úvěry, mají velkou šanci získat do budoucna lepší podmínky. Zajistí jim je novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou poslanci schválili a odeslali do Senátu. Novela zavádí například možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce, zakazuje používání směnek a šeků či volání na předražené telefonní linky. Za nesplnění zákonem uložených povinností bude hrozit až dvacetimilionová pokuta.

„Novela, která teď byla schválena, významným způsobem posiluje ochranu spotřebitele na finančním trhu, zamezuje a stíhá nekalé praktiky zneužívající pozici člověka v tísni, který čerpá spotřebitelský úvěr,“ řekl k přijaté normě ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Přesto ale dodává: „Chci zdůraznit, že žádný zákon, žádná regulace neochrání před vlastní nezodpovědností.“

Podle novely bude nově věřitel moci poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude zřejmé, že klient bude schopen úvěr splácet. Navíc bude mít zprostředkovatel nárok na zaplacení odměny až poté, co předloží spotřebiteli vyrozumění o výsledku své zprostředkovatelské činnosti. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.

Jak posílí novela postavení dlužníků?

  1. Mohou odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce.
  2. Zakazuje používání směnek či šeků a také předražených telefonních linek.
  3. Poskytovatel úvěru má povinnost předem prověřit, zda je dlužník schopen úvěr splácet.
  4. Velikost písma v obchodních podmínkách smluv musí být stejná jako velikost písma v samotných smlouvách.
  5. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.
  6. Úvěr nesmí být zajištěn na takovou hodnotu, která je ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

Nová pravidla musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon by mohl začít platit v průběhu roku 2013.

Nová pravidla pro úvěry by měla zamezit i situacím, kdy byl spotřebitelský úvěr zajištěn příliš vysokou hodnotou, která byla ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

„Chceme zamezit bohužel velmi rozšířeným praktikám, kdy úvěrovým predátorům jde primárně o získání prostředků od spotřebitele formou realizace neúměrně vysokého zajištění, kdy pro několik desítek tisíc korun přijdete o střechu nad hlavou,“ uvedl Kalousek.

Novelu vláda připravila také kvůli implementaci směrnice EU, která upravuje dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN). Podle normy má RPSN dosahovat co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti u spotřebitelských úvěrů, u nichž nejsou předem známy všechny parametry pro jeho výpočet.

Cenovou regulaci ne, varují finanční odborníci

Někteří poslanci navrhovali novelu ještě zpřísnit. Poslanci například chtěli, aby zákon umožnil stanovit horní hranici RPSN, například nařízením vlády nebo podle lombardní sazby České národní banky. Ministr financí Miroslav Kalousek ale s pozměňovacími návrhy poslanců nesouhlasil.

Co je to RPSN?

Roční procentní sazba nákladů je základním ukazatelem ceny úvěru. Na rozdíl od úroku je možné se díky RPSN lépe orientovat v široké nabídce úvěrů různých institucí a tyto nabídky porovnávat. Zatímco úrok ukazuje pouze a jen cenu vypůjčených peněz, RPSN v sobě ukrývá veškeré další náklady s půjčkou spojené (zejména různé druhy poplatků). V praxi proto bývá RPSN většinou o něco vyšší než roční úroková sazba.

RPSN tedy představuje skutečnou cenu úvěru – vyjadřuje, kolik vás vypůjčené peníze budou ročně stát navíc.

Proti stanovení horní sazby RPSN vystoupili také finanční odborníci sdružení v Platformě pro odpovědné finance. Argumentují například tím, že stropy budou respektovat jen ti, kteří již nyní postupují eticky. „Naopak zavedení nevhodné cenové regulace bude vyhánět méně bonitní klienty od slušných poskytovatelů úvěrů, takže skončí bezbranní v rukou lichváře,“ domnívá se Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Kalousek se obává, že malým písmem budou psány i smlouvy

Poslanci schválili pouze jeden pozměňovací návrh, a to návrh Radima Vysloužila (LIDEM). Ten přišel s nápadem, aby velikost písma v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě nebyla menší než písmo v samotné smlouvě. Podle ministra Kalouska, který ani s tímto návrhem nesouhlasil, to povede jen k tomu, že smlouvy budou tištěny stejně malým písmem jako obecné podmínky.

2 minuty
Reportáž Vandy Kašové
Zdroj: ČT24

Zákon nakonec i s pozměňovacími návrhy podpořilo 163 přítomných poslanců napříč stranami. Proti nebyl nikdo. Novelu musí ještě posoudit Senát. Změna zákona má platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...