Praha – Česká pojišťovna se po 13 letech vymaní z dominantního vlivu investiční a finanční skupiny PPF a zamíří pod křídla italské pojišťovny Generali. Kolem ovládnutí České pojišťovny skupinou PPF se přitom v minulosti točilo několik trestních oznámení, avšak všechny vyzněly naprázdno. Majitele PPF, miliardáře Petra Kellnera, obestírá rouška tajemství.
PPF – finanční skupina obestřená tajemstvím
Skupina PPF, jak sama tvrdí, disponuje majetkem ve výši téměř 18 miliard eur - tedy sumou představující téměř polovinu českého státního rozpočtu. Tuto částku je však prakticky nemožné ověřit. Média a tedy i veřejnost se v drtivé většině případů dozvídají informace o aktivitách firmy pouze od jejích mluvčích a nikoli nezávislých zdrojů. Skutečný stav věci tak neznáme.
Tajemství obestírá také majoritního vlastníka skupiny Kellnera (48). V médiích koluje jen několik málo jeho starých fotografií. Nové snímky, ani rozhovory, miliardář neposkytuje. Je přitom zajímavou osobností české ekonomiky. Podařil se mu totiž vlastně malý zázrak: z nenápadného investičního fondu s omezeným kapitálem vybudoval impérium, které dnes kromě střední a východní Evropy podniká v tak závistivě sledovaných zemích, jako je Čína, Indie nebo dokonce exotická Indonésie.
Za investiční příležitosti manažerské posty
Příběh skupiny PPF, která dnes sama sebe prezentuje jako jednu z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě, se začal psát v roce 1991. Jak už plný název společnosti – První privatizační fond – napovídá, měla co do činění s kuponovou privatizací. V druhé vlně privatizace mezi lety 1993–1994 se PPF vyhoupla mezi 10 nejúspěšnějších fondů, jenž investovaly body z kuponových knížek svých klientů do nejrůznějších podniků.
Jak ale získala firma z okrajových Teplic, jejíž základní kapitál činil 100 tisíc Kč, miliony na reklamní kampaň, prostřednictvím které přilákala tisíce klientů? Vyměnila je za posty ve svém vedení: 40 milionů Kčs ve formě kapitálového vkladu a půjčky jí poskytla státní společnost Sklo Union a výměnou za to její manažeři Jaroslav Přerost a Štěpán Popovič zasedli v představenstvu PPF.
Česká pojišťovna pomohla PPF rozjet výnosný byznys
Mistrovským kouskem, který PPF zajistil dostatek kapitálu pro nastartování dalších podnikatelských aktivit, bylo ovládnutí České pojišťovny. Na tom PPF začala pracovat v roce 1996, když koupila na volném trhu prvních 20 procent akcií pojišťovny od Interbanky a České spořitelny. V době, kdy se PPF objevila mezi akcionáři pojišťovny, hrozila pojišťovně desetimiliardová ztráta z investic do dvou menších krachujících bank a stát pro ni hledal vhodného zachránce. Na poradě hlavních akcionářů monopolního pojišťovacího domu u ministra financí Ivana Kočárníka se zrodil plán: PPF převezme správu pojišťovny a Investiční a Poštovní banka se postará o obě krachující banky.
Už za rok se podařilo pojišťovnu vytáhnout do zisku. A za její záchranu dostaly PPF a IPB kupní právo, opci, na dalších 14 procent akcií od třetího z akcionářů pojišťovny – tehdy ještě státní ČSOB. IPB pak převedla svůj podíl na PPF. Vzhledem k tomu, že se manažeři IPB rozhodli dohodnutý prodej zdržovat, zaplatila IPB téměř dvoumiliardovou pokutu. PPF tak získala Českou pojišťovnu takřka zadarmo. Nutno připomenout, že na účtech České pojišťovny ležely miliardové rezervy plynoucí z povinného ručení, na které měla monopol. PPF se tak dostala k penězům, které jí pomohly rozjet další byznys.
Zkrátka nepřišel ani ministr Kočárník, který k převodu státní pojišťovny do rukou PPF napomohl. Když skončil ve vládě, zasedl v čele představenstva České pojišťovny.
Petr Kellner
Některé transakce kolem pojišťovny prošetřovala i Komise pro cenné papíry
Samotné ovládnutí České pojišťovny PPF zůstalo mimo zájem českého dohledu nad pojišťovacím trhem. Některé transakce s tím spojené ale úplně mimo zájem dozoru nezůstaly. Komise pro cenné papíry dokonce v souvislosti s nimi podala trestní oznámení na manažery PPF investiční společnosti. Podle jejího názoru podílníci fondů PPF – Český uzavřený podílový fond a Moravskoslezský uzavřený podílový fond – utrpěli při složité transakci v režii PPF ztráty v celkové výši téměř 40 milionů korun. PPF údajně měla na své podílové fondy přesunout rizika spojená se sanací pojišťovny a také některé náklady.
Akcie, které fondy nakoupily za 5 000 korun za kus, převedly v květnu 1998 za 2 615 korun na Bankovní holding. Ten je prodal o korunu dráže společnosti Real. A od ní putovaly akcie zpět za 1 605 korun za kus k PPF investičnímu holdingu. V roce 2001 se případem na popud Komise pro cenné papíry začali zabývat kriminalisté. Kdo by ale čekal, že PPF dostane za sporné obchody přes prsty, mýlil by se. Celý případ vyšuměl do ztracena.
Prodej TV Nova: PPF a CME se smály, daňoví poplatníci zaplakali
V roce 2003 se podařilo PPF ovládnout televizi Nova, když skoupila klíčové podíly ve společnostech Nova Holding a TV Nova Holdings. Poprvé ovšem finančníci z Kellnerova impéria natáhli prsty do Novy už o rok dříve, a to přes odpor jejího tehdejšího ředitele Vladimíra Železného. A PPF stála také za pádem někdejšího „krále“ soukromé televize, byť za něj původně zaplatila jeho dluhy. V květnu 2003 Železného skupina PPF jako nový vlastník Novy na hodinu vyhodila se zdůvodněním, že trestní stíhání, kterému Železný v té době čelil, poškozuje dobré jméno televize. Železný se musel podřídit.
Vladimír Železný
Tím ale hra kolem TV Nova neskončila. Rozhodující tah přišel v roce 2004, kdy PPF prodala televizi jejím původním vlastníkům – americké společnosti CME. Za prodej televize PPF inkasovala více než 11 miliard korun a CME se vrátila do Čech za lepších podmínek, než jaké měla předtím. Kdo nakonec splakal nad výdělkem, byli čeští daňoví poplatníci. Kvůli prohrané arbitráži musel český stát zaplatit CME za znehodnocení její původní investice do Novy 10 miliard korun.
Kellner o investici do TV Nova:
„Byl to nádherný obchodní případ.“
PPF a její ruské aktivity
PPF se ve velkém angažuje také v Rusku, a to například prostřednictvím své dceřiné společnosti Home Credit. Důležitý podíl má také v pojišťovně Ingosstrakh, o jejíž kontrolu již delší dobu soupeří s ruským miliardářem Olegem Děripaskou. Sám Kellner nedávno v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že podnikání v Rusku je jednodušší než v Česku, neuplácí se tam podle něj totiž tolik jako v ČR.
Jenže pochybnosti o korupci v Rusku v souvislosti se skupinou PPF v roce 2011 vyvolal případ, kdy podvodnice vylákala z manažera PPF Martina Schaffera 280 milionů korun. Moskevská podnikatelka Jekatěrina Alabužinová přislíbila Schafferovi, že do řešení konfliktu s Děripaskou ohledně kontroly Ingosstrakhu zapojí vysoce postavené představitele Kremlu, údajně operovala i jménem vicepremiéra Igora Sečina. Schaffer s nabídkou souhlasil a zaslal Alabužinové peníze z účtu své kyperské firmy Zafarino Holding. Avšak přislíbené podpory se od ní PPF nedočkala. O případ se pak začala zajímat policie. Podnikatelka vinu přiznala a byla obviněna z podvodu.
Ruské aktivity skupiny jsou jen dalším korálkem na náhrdelníku tajemství, který PPF obestírá. Veřejnost i média aktivity impéria nejbohatšího Čecha pozorně sledují, i když se k nim většinou dostávají jen samotnou skupinou filtrované útržky skutečnosti.
PPF financuje nově vznikající Institut Václava Klause
Finančník Petr Kellner pronajal pro Institut Václava Klause pražský Hanspaulský zámeček. Klaus zde má začít působit hned po odchodu z Hradu – v pátek 8. března.
PPF kromě finančnictví podniká také v maloobchodu, těžbě a energetice
I když skupina PPF začínala čistě jako finanční a investiční společnost, dnes její aktivity sahají mnohem dále. Společně se společností J&T a Danielem Křetínským založila Energetický průmyslový holding, který je druhým největším hráčem na českém energetickém trhu. Pod křídla PPF spadá také významná developerská společnost PPF Real Estate Holding, biotechnologická firma Sotio, PPF a. s., která je hlavní poradenskou společností celé skupiny, či PPF Art, která provozuje několik galerií a spravuje unikátní sbírku fotografií.
V Rusku pak skupina vlastní například jeden z nejvýznamnějších řetězců obchodů se spotřební elektronikou Eldorado, významný podíl drží také v těžaři zlata a stříbra společnosti Polymetal a rozvíjí tu také projekty na trhu nemovitostí. Loni PPF vyměnila podíl v ruské bance Nomos za akcie Uralkali, která je největším producentem uhličitanu draselného na světě, a ovládla zemědělský holding RAV Agro-Pro.
