PPF – finanční skupina obestřená tajemstvím

Praha – Česká pojišťovna se po 13 letech vymaní z dominantního vlivu investiční a finanční skupiny PPF a zamíří pod křídla italské pojišťovny Generali. Kolem ovládnutí České pojišťovny skupinou PPF se přitom v minulosti točilo několik trestních oznámení, avšak všechny vyzněly naprázdno. Majitele PPF, miliardáře Petra Kellnera, obestírá rouška tajemství.

Skupina PPF, jak sama tvrdí, disponuje majetkem ve výši téměř 18 miliard eur - tedy sumou představující téměř polovinu českého státního rozpočtu. Tuto částku je však prakticky nemožné ověřit. Média a tedy i veřejnost se v drtivé většině případů dozvídají informace o aktivitách firmy pouze od jejích mluvčích a nikoli nezávislých zdrojů. Skutečný stav věci tak neznáme. 

Tajemství obestírá také majoritního vlastníka skupiny Kellnera (48). V médiích koluje jen několik málo jeho starých fotografií. Nové snímky, ani rozhovory, miliardář neposkytuje. Je přitom zajímavou osobností české ekonomiky. Podařil se mu totiž vlastně malý zázrak: z nenápadného investičního fondu s omezeným kapitálem vybudoval impérium, které dnes kromě střední a východní Evropy podniká v tak závistivě sledovaných zemích, jako je Čína, Indie nebo dokonce exotická Indonésie.

Za investiční příležitosti manažerské posty

Příběh skupiny PPF, která dnes sama sebe prezentuje jako jednu z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě, se začal psát v roce 1991. Jak už plný název společnosti – První privatizační fond – napovídá, měla co do činění s kuponovou privatizací. V druhé vlně privatizace mezi lety 1993–1994 se PPF vyhoupla mezi 10 nejúspěšnějších fondů, jenž investovaly body z kuponových knížek svých klientů do nejrůznějších podniků.

Jak ale získala firma z okrajových Teplic, jejíž základní kapitál činil 100 tisíc Kč, miliony na reklamní kampaň, prostřednictvím které přilákala tisíce klientů? Vyměnila je za posty ve svém vedení: 40 milionů Kčs ve formě kapitálového vkladu a půjčky jí poskytla státní společnost Sklo Union a výměnou za to její manažeři Jaroslav Přerost a Štěpán Popovič zasedli v představenstvu PPF.

Česká pojišťovna pomohla PPF rozjet výnosný byznys

Mistrovským kouskem, který PPF zajistil dostatek kapitálu pro nastartování dalších podnikatelských aktivit, bylo ovládnutí České pojišťovny. Na tom PPF začala pracovat v roce 1996, když koupila na volném trhu prvních 20 procent akcií pojišťovny od Interbanky a České spořitelny. V době, kdy se PPF objevila mezi akcionáři pojišťovny, hrozila pojišťovně desetimiliardová ztráta z investic do dvou menších krachujících bank a stát pro ni hledal vhodného zachránce. Na poradě hlavních akcionářů monopolního pojišťovacího domu u ministra financí Ivana Kočárníka se zrodil plán: PPF převezme správu pojišťovny a Investiční a Poštovní banka se postará o obě krachující banky.

Už za rok se podařilo pojišťovnu vytáhnout do zisku. A za její záchranu dostaly PPF a IPB kupní právo, opci, na dalších 14 procent akcií od třetího z akcionářů pojišťovny – tehdy ještě státní ČSOB. IPB pak převedla svůj podíl na PPF. Vzhledem k tomu, že se manažeři IPB rozhodli dohodnutý prodej zdržovat, zaplatila IPB téměř dvoumiliardovou pokutu. PPF tak získala Českou pojišťovnu takřka zadarmo. Nutno připomenout, že na účtech České pojišťovny ležely miliardové rezervy plynoucí z povinného ručení, na které měla monopol. PPF se tak dostala k penězům, které jí pomohly rozjet další byznys.

Zkrátka nepřišel ani ministr Kočárník, který k převodu státní pojišťovny do rukou PPF napomohl. Když skončil ve vládě, zasedl v čele představenstva České pojišťovny.

Petr Kellner
Zdroj: ČT24/Isifa.com

Některé transakce kolem pojišťovny prošetřovala i Komise pro cenné papíry

Samotné ovládnutí České pojišťovny PPF zůstalo mimo zájem českého dohledu nad pojišťovacím trhem. Některé transakce s tím spojené ale úplně mimo zájem dozoru nezůstaly. Komise pro cenné papíry dokonce v souvislosti s nimi podala trestní oznámení na manažery PPF investiční společnosti. Podle jejího názoru podílníci fondů PPF – Český uzavřený podílový fond a Moravskoslezský uzavřený podílový fond – utrpěli při složité transakci v režii PPF ztráty v celkové výši téměř 40 milionů korun. PPF údajně měla na své podílové fondy přesunout rizika spojená se sanací pojišťovny a také některé náklady.

Akcie, které fondy nakoupily za 5 000 korun za kus, převedly v květnu 1998 za 2 615 korun na Bankovní holding. Ten je prodal o korunu dráže společnosti Real. A od ní putovaly akcie zpět za 1 605 korun za kus k PPF investičnímu holdingu. V roce 2001 se případem na popud Komise pro cenné papíry začali zabývat kriminalisté. Kdo by ale čekal, že PPF dostane za sporné obchody přes prsty, mýlil by se. Celý případ vyšuměl do ztracena.

Prodej TV Nova: PPF a CME se smály, daňoví poplatníci zaplakali

V roce 2003 se podařilo PPF ovládnout televizi Nova, když skoupila klíčové podíly ve společnostech Nova Holding a TV Nova Holdings. Poprvé ovšem finančníci z Kellnerova impéria natáhli prsty do Novy už o rok dříve, a to přes odpor jejího tehdejšího ředitele Vladimíra Železného. A PPF stála také za pádem někdejšího „krále“ soukromé televize, byť za něj původně zaplatila jeho dluhy. V květnu 2003 Železného skupina PPF jako nový vlastník Novy na hodinu vyhodila se zdůvodněním, že trestní stíhání, kterému Železný v té době čelil, poškozuje dobré jméno televize. Železný se musel podřídit.

Vladimír Železný
Zdroj: ČT24/isifa/Lidové noviny

Tím ale hra kolem TV Nova neskončila. Rozhodující tah přišel v roce 2004, kdy PPF prodala televizi jejím původním vlastníkům – americké společnosti CME. Za prodej televize PPF inkasovala více než 11 miliard korun a CME se vrátila do Čech za lepších podmínek, než jaké měla předtím. Kdo nakonec splakal nad výdělkem, byli čeští daňoví poplatníci. Kvůli prohrané arbitráži musel český stát zaplatit CME za znehodnocení její původní investice do Novy 10 miliard korun.

Kellner o investici do TV Nova:

„Byl to nádherný obchodní případ.“

PPF a její ruské aktivity

PPF se ve velkém angažuje také v Rusku, a to například prostřednictvím své dceřiné společnosti Home Credit. Důležitý podíl má také v pojišťovně Ingosstrakh, o jejíž kontrolu již delší dobu soupeří s ruským miliardářem Olegem Děripaskou. Sám Kellner nedávno v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že podnikání v Rusku je jednodušší než v Česku, neuplácí se tam podle něj totiž tolik jako v ČR.

Jenže pochybnosti o korupci v Rusku v souvislosti se skupinou PPF v roce 2011 vyvolal případ, kdy podvodnice vylákala z manažera PPF Martina Schaffera 280 milionů korun. Moskevská podnikatelka Jekatěrina Alabužinová přislíbila Schafferovi, že do řešení konfliktu s Děripaskou ohledně kontroly Ingosstrakhu zapojí vysoce postavené představitele Kremlu, údajně operovala i jménem vicepremiéra Igora Sečina. Schaffer s nabídkou souhlasil a zaslal Alabužinové peníze z účtu své kyperské firmy Zafarino Holding. Avšak přislíbené podpory se od ní PPF nedočkala. O případ se pak začala zajímat policie. Podnikatelka vinu přiznala a byla obviněna z podvodu.

Ruské aktivity skupiny jsou jen dalším korálkem na náhrdelníku tajemství, který PPF obestírá. Veřejnost i média aktivity impéria nejbohatšího Čecha pozorně sledují, i když se k nim většinou dostávají jen samotnou skupinou filtrované útržky skutečnosti.

PPF financuje nově vznikající Institut Václava Klause

Finančník Petr Kellner pronajal pro Institut Václava Klause pražský Hanspaulský zámeček. Klaus zde má začít působit hned po odchodu z Hradu – v pátek 8. března.

PPF kromě finančnictví podniká také v maloobchodu, těžbě a energetice

I když skupina PPF začínala čistě jako finanční a investiční společnost, dnes její aktivity sahají mnohem dále. Společně se společností J&T a Danielem Křetínským založila Energetický průmyslový holding, který je druhým největším hráčem na českém energetickém trhu. Pod křídla PPF spadá také významná developerská společnost PPF Real Estate Holding, biotechnologická firma Sotio, PPF a. s., která je hlavní poradenskou společností celé skupiny, či PPF Art, která provozuje několik galerií a spravuje unikátní sbírku fotografií.

V Rusku pak skupina vlastní například jeden z nejvýznamnějších řetězců obchodů se spotřební elektronikou Eldorado, významný podíl drží také v těžaři zlata a stříbra společnosti Polymetal a rozvíjí tu také projekty na trhu nemovitostí. Loni PPF vyměnila podíl v ruské bance Nomos za akcie Uralkali, která je největším producentem uhličitanu draselného na světě, a ovládla zemědělský holding RAV Agro-Pro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
12:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
včera v 08:30

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025

Korejci podají kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...