Zapomněli jste uplatnit daňovou slevu? Lze to napravit

Praha - Začátkem dubna vypršel termín pro podání daňového přiznání. Co když ale poplatník až nyní zjistil, že uděla v daňovém přiznání chybu? Jak ji napravit a musí mešťastník počítat s pokutou?

Chyby zjištěné po termínu pro podání daňového přiznání je nutné opravit v tzv. dodatečném daňovém přiznání. Dodatečné přiznání na daň vyšší než poslední známá daňová povinnost je poplatník povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uvedenou situaci zjistil. Ve stejném termínu je nutné rozdílnou částku uhradit.

Ve stejné lhůtě je možné podat také dodatečné přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, pokud vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které dokládají, že daň byla stanovena špatně. Toho se dá využít například v případě, že poplatník opomněl uplatnit některou z daňových slev. Je také možné podat dodatečné přiznání, kterým se nemění daň, ale jen údaje obsažené v přiznání. Důvody pro podání dodatečného přiznání na daň nižší nebo stejnou je nutné doložit.

V dodatečném přiznání se uvádí rozdíly oproti předchozímu přiznání a den zjištění rozdílu. Fakt, že jde o dodatečné daňové přiznání, se uvádí v záhlaví formuláře přiznání. Dodatečné přiznání není možné podat na daň, která je předmětem probíhající daňové kontroly.

Lhůta pro stanovení daně činí 3 roky od konce lhůty pro podání řádného daňového přiznání nebo splatnosti daně. Například daň za zdaňovací období 2009 (přiznání podané do 31. března 2010) nelze stanovit po 31. března 2013. Uvedená lhůta se za situací uvedených v daňovém řádu prodlužuje či běží od začátku (např. podání dodatečného přiznání či daňová kontrola).

Může nastat také situace, že poplatník zjistí chybu v již odevzdaném daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daného přiznání. V takovém případě může podat opravné daňové přiznání, které pouze nahradí původní přiznání. K původnímu přiznání nebude finanční úřad přihlížet.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokuta se týká všech řádných a dodatečných daňových přiznání podaných pozdě nebo vůbec nepodaných. Pokuta se předepíše při zpoždění větším než pět pracovních dnů. Výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně za den prodlení maximálně však 5 % daně. V absolutním vyjádření se pokuty mohou pohybovat v rozmezí od 500 korun do 300 tisíc korun.

Pokutu nelze prominout a nejnižší sazba 500 Kč se uplatní i v případě, kdy je stanovená daň nulová nebo v případě daňové ztráty. Splatnost pokuty je do 30 dnů od oznámení platebním výměrem.

Úrok z prodlení

Za nezaplacenou daň nejpozději v den její splatnosti nabíhá úrok z prodlení. Ten se předepisuje za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně a jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč.

Penále

Penále se vyměřuje daňovému subjektu v případě dodatečně doměřené daně nebo snížení daňové ztráty, pokud je doměřena finančním úřadem. Je vyměřeno tehdy, když úřad při kontrole zjistí, že daň nebyla vypočtena správně a subjekt měl platit vyšší daň. Výše penále se stanovuje takto:

  • 20 % z částky daně dodatečně vyměřené správcem daně
  • 20 % z částky, o kterou byl snížen nadměrný odpočet
  • 1 % z částky, o kterou byla snížena daňová ztráta

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 5 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 5 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 18 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
19. 7. 2025

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
19. 7. 2025

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...