Nikósie/Berlín/Dublin – Ministři financí eurozóny na zasedání v Dublinu schválili záchranný úvěr pro Kypr ve výši deseti miliard eur, který poskytne Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Kypr ale bude potřebovat víc peněz, než se původně předpokládalo. Země oznámila, že namísto dříve dohodnutých 17,5 miliardy eur, z nichž deset měli poskytnout právě mezinárodní věřitelé, si odvrácení bankrotu vynutí až 23 miliard eur. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis proto hodlá požádat představitele EU o další formy pomoci. Podle lucemburského ministra financí Luca Friedena není možné záchranný úvěr zvýšit.
Eurozóna schválila úvěr pro Kypr, ten už žádá další pomoc
Anastasiadis sdělil, že o dodatečné pomoci již mluvil s evropským komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehnem. Zašle rovněž dopisy nejvyšším představitelům EU, ve kterých je požádá o další peníze kvůli obtížné situaci země způsobené finanční krizí. Dopis má dostat předseda Evropské komise José Manuel Barroso, prezident EU Herman Van Rompuy a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. K výši požadované částky se Anastasiadis nevyjádřil.
„Už teď většina ekonomů prohlašuje, že makroekonomické propočty, na kterých je ten plán postavený, jsou úplně špatně. Já myslím, že teď se bude několikrát revidovat, jako jsme to zažili u Řecka,“ upozorňuje redaktor týdeníku Euro Tomáš Plhoň.
Evropská komise mezitím uvedla, že se pokusí pomoci kyperské ekonomice vrátit se k růstu prostřednictvím lepšího využívání peněz z evropských fondů.
O tříletém záchranném úvěru budou rozhodovat parlamenty v několika zemích platících eurem včetně Německa a Finska, aby plán mohl vstoupit v platnost.
Nemůžeme udělat víc
„Víme, že finanční potřeby jsou pro období 2013 až 2016 nyní o něco vyšší, ale nemůžeme nic víc udělat,“ prohlásil Frieden. Finanční náklady by podle něj mohla snížit plánovaná restrukturalizace bank a peníze by mohl Kypr získat i z jiných opatření.
Podle ekonoma Petra Zahradníka to může být například privatizací, úsporami nebo nalákáním zahraničního kapitálu. „Kypr dostal prostředků již relativně dost s ohledem na jeho HDP. Není žádná jiná země, která dostala v této podobě víc pomoci,“ říká Zahradník.
Tamní vláda také zvažuje prodej části zlatých rezerv, který by jí mohl přinést až 400 milionů eur – šlo by o největší takový prodej v eurozóně za poslední čtyři roky.
Christos Stylianides, mluvčí kyperské vlády:
„Je pravdou, že memorandum hovořilo o 17,5 miliardy eur. Teď vyšlo najevo, že z této částky se stalo 23 miliard. Kdo za to může? Jak jsme se ocitli v této situaci? Kvůli nezodpovědnosti, strachu z odpovědnosti a absolutní nerozhodnosti minulé vlády.“
Podle dohody o poskytnutí záchranného úvěru si ostrovní stát měl k zahraniční pomoci ve výši 10 miliard eur obstarat 7,5 miliardy eur sám. Tyto peníze země plánuje získat hlavně zabavením části bankovních vkladů převyšujících 100 000 eur a zredukováním svého bankovního sektoru.
To ale platilo v době, kdy se počítalo s celkovou potřebou finančních zdrojů ve výši 17,5 miliardy eur. Nyní hrozí, že pokud zahraniční věřitelé další pomoc neschválí, bude muset Kypr vlastními silami sehnat až 13 miliard eur místo dříve plánovaných 7,5 miliardy. Mluvčí kyperské vlády ale ujistil, že zvýšení nákladů již banky ani vkladatele nezasáhne.
GALERIE
videogallery_326024
Agentura DPA s odvoláním na zdroje z kyperské vlády napsala, že kyperská vláda již předložila parlamentu řadu úsporných zákonů. Je mezi nimi drastické snížení platů státních zaměstnanců a důchodů, které by mělo platit od 1. června. Zvýší se také daň z přidané hodnoty na 19 procent z nynějších 17 procent, sazba daně z příjmu právnických osob z deseti procent na 12,5 procenta a prudce porostou rovněž další daně.
„Situace na Kypru je víceméně vyřešená. Pro mě bylo velkým překvapením, jak rychle se po provedených zákrocích stabilizovala. Problém Kypru už není kritický,“ domnívá se irský ministr financí Michael Noonan.
Portugalsko a Irsko dostanou víc času na splácení
Ministři financí tzv. euroskupiny na summitu také souhlasili s návrhem prodloužit o sedm let lhůtu, kterou mají Portugalsko a Irsko na splacení úvěrů od Evropské unie. Krok má oběma zemím pomoci vrátit se na mezinárodní dluhopisové trhy.
„Zejména Irsko, ale částečně i Portugalsko začínají vykazovat oproti minulým letům velmi pozitivní výsledky. Zdá se, že stabilizační pomoc došla na úrodnou půdu. Těmto zemím by bylo skutečně žádoucí vyhovět,“ domnívá se Zahradník.
Očekává se, že prodloužení lhůty teď podpoří i ministři všech zemí EU, kteří se v Dublinu sejdou později během dneška. Společně proberou ještě vytvoření bankovní unie.