Půjčka od EU a MMF Kypru nestačí, hrozí mu euroexit?

Nikósie – Kypr je znovu v centru dění. Tamní vláda oznámila, že její původní odhad byl špatný a země bude potřebovat na záchranu až o 6 miliard eur více, než se čekalo - celkově jde o částku 23 miliard eur. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond nechtějí Kypru dát víc než 10 miliard. Zbytek si bude muset ostrov obstarat sám. Jenže jak?

Takřka o třetinu nabobtnala částka, kterou bude Kypr podle údajů tamní vlády potřebovat na svoji záchranu. Jak? Jednoduše špatným přepočtem má dáti - dal, tvrdí Nikósie. „Kdo za to může? Jak jsme se ocitli v této situaci? Kvůli nezodpovědnosti, strachu z odpovědnosti a absolutní nerozhodnosti minulé vlády!“ tvrdí razantně mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Ke zvýšení částky zřejmě přispělo i zhoršení prognózy vývoje tamní ekonomiky, ta by mohla podle odhadů vlády v důsledku škrtů a znárodnění části vkladů v tamních bankách letos propadnout až o 13 procent.

Takto dramatické navýšení částky, kterou ostrov potřebuje, ekonomy překvapilo. „Otázkou je, nakolik je nový požadavek Kypru myšlen vážně a nakolik je to cílená politická hra,“ řekl portálu ČT24 analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

Pokud by se nová suma potvrdila, bude to pro Kypr znamenat problém. Eurozóna a MMF totiž navýšení půjčky odmítají. Zatímco podle původního plánu si měl na svou záchranu sehnat 7,5 miliardy eur, teď by to mělo být takřka 13 miliard eur.

Jenže tato částka se blíží výši ročního HDP Kypru, který činí zhruba 17,5 miliardy eur, a tak bude pro kyperskou vládu v podstatě nemožné sehnat tak velkou sumu bez pomoci mezinárodních institucí. „Téměř 100 procent HDP těžko sežene i ta ekonomika, která si může půjčovat - natož Kypr, který nemá kvůli nedůvěře investorů na trhy přístup,“ upozornil Franče.

Tonoucí se zlatých rezerv chytá

Kypr se přesto snaží hledat dodatečné peníze, kde jen může. Pomoci mu má mimo jiné prodej zlatých rezerv. Podle únorové zprávy tamní centrální banky v nich má více než 560 milionů eur. Na prodej by pak mohlo být zlato zhruba za 400 milionů eur. „Tato částka je na trhu relativně dobře udatelná. Na druhou stranu z hlediska toho, kolik Kypr potřebuje sehnat, je to naprosto nedostačující,“ komentoval snahy ostrova hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Kyperské euro
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Kypr si tak bude zřejmě pomáhat ještě hlubším seškrtáním vkladů nad 100 tisíc eur. Ani tady už ale nemá dostatek prostoru. Některé banky totiž již byly nuceny škrtnout až 80 % vkladů. Na nižší vklady pak tamní vláda sáhnout nemůže, jsou podle evropských regulí pojištěny. Je tak jen málo pravděpodobné, že se tamní vládě podaří získat 13 miliard eur z vlastních zdrojů, což zvyšuje pravděpodobnost, že země bude nakonec nucena opustit eurozónu.

„Zdá se, že to bude cesta, kterou se vydají,“ prohlásil v rozhovoru pro server CNBC šéfanalytik Swissquote Bank Peter Rosenstreich. A reálná je tato varianta také podle Bureše. „Kyperská ekonomika by si tím mohla na rozdíl od ostatních periferních ekonomik pomoci. Již jí nehrozí, že by to mělo negativní efekt na vkladatele, protože vklady v bankách už byly v rámci dohody s EU a MMF napadeny. Odchodem Kypru z eurozóny by se na předraženém ostrově mohlo ulevit ostatním sektorům, především cestovnímu ruchu,“ uvedl v rozhovoru pro portál ČT24.

Kde chtěl Kypr sehnat původních 7,5 miliardy eur?

Většinu peněz chtěla kyperská vláda získat znárodněním části vkladů nad 100 tisíc eur. Pomoci měly ale také drastické škrty. Podle německé agentury DPA, která se odvolává na zdroje z kyperské vlády, se v návrhu úspor počítalo s výrazným snížením platů státních zaměstnanců a důchodů. Naopak růst měla daň z přidané hodnoty, a to na 19 % z nynějších 17 %, a sazba daně z příjmu právnických osob z 10 % na 12,5 %.

Proč eurozóna váhá s další pomocí Kypru?

Jestliže Kypru by euroexit prospěl, hůře by na tom zřejmě byla eurozóna. Další otřes důvěrou investorů v její záchranné plány by totiž zřejmě zvýšil náklady na záchranu dalších zadlužených zemí. Další pomoc z Bruselu by totiž podle ekonomů v takovém případě nejspíš potřebovalo Španělsko a bez záchranné půjčky by se zřejmě neobešla ani Itálie. Vyvstává tedy otázka, proč nechce eurozóna Kypru již více pomáhat.

Podle analytiků je důvod jasný. „Kdyby EU a MMF půjčily Kypru výrazně více, tak země již nebude schopná půjčku splatit. Již 17,5 miliardy eur, které Kypr na svou záchranu potřeboval původně, se blíží 100 procentům HDP, je tedy nerealistické, aby se ta suma dál navyšovala,“ vysvětlil Franče. Krom toho i když by odchod Kypru z eurozóny nebyl zrovna procházkou růžovou zahradou, mohl by jej eurospolek ustát. „Pokud by došlo k odchodu Kypru z eurozóny, dá se izolovat jako případ, který je výjimečný,“ poznamenal Bureš.

V neposlední řadě nahrává odchodu Kypru od eura také to, že každé zvýšení pomoci zvyšuje neochotu Němců, kteří nesou hlavní díl nákladů na záchranu jižního křídla eurozóny, tahat sousedy z bryndy. Již první příslib pomoci Kypru bylo obtížné v německém parlamentu prosadit. Nové argumenty navíc přihrála odpůrcům pomoci v tomto týdnu Evropská centrální banka. Její monitoring majetku totiž ukázal, že kyperské domácnosti jsou výrazně bohatší než ty německé. Zatímco medián jmění domácností v Německu dosahuje 51 tisíc eur, na Kypru je to 267 tisíc eur. Další nárůst pomoci Kypru by tedy již nemusel v německém parlamentu projít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Neznalost úvěrů vede k zadlužení, rizikové jsou hlavně nebankovní půjčky

Nedostatečné znalosti o půjčkách, malá orientace v rizicích a narůstající potíže se splácením. Nový průzkum agentury Behavio pro projekt „Neplať úroky“ ukázal, že do dluhových pastí se stále častěji dostávají nejen nízkopříjmové domácnosti, ale i mladí lidé a příslušníci střední třídy. Nejrizikovější jsou přitom půjčky od nebankovních společností. Situaci potvrzují právníci, poradny i sociální pracovníci.
před 4 hhodinami

Korejci zvažují kvůli Dukovanům žalobu na EDF

Jihokorejská společnost KHNP, která vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, zvažuje podání žaloby na EDF. Právě firma z Francie totiž tendr napadla a soud pak svým rozhodnutím podpis smlouvy odložil, což projekt zdrželo o měsíc. „Tuto záležitost považujeme za velmi vážnou a v současné době zvažujeme všechny možné právní a strategické kroky,“ sdělila mluvčí KHNP Lisa Kim. O dalším postupu bude rozhodovat i ČEZ, který již dříve upozorňoval na možné vysoké škody v případě pozdržení projektu. Na kolik přesně měsíční posun vyšel, zatím není jasné.
před 13 hhodinami

Důchodový účet bude po sedmi letech v plusu

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.
před 13 hhodinami

Inspekce může pokutovat firmy, které zaměstnancům zakazují mluvit o mzdách

Zaměstnanci už téměř dva měsíce nemusejí tajit informace o svém výdělku. Zákon takovou doložku o mlčenlivosti ani dříve nepovoloval, ale inspekce práce za ni nemohla firmy pokutovat. Podobných případů řešila desítky ročně. Teď může uložit sankci až do výše čtyři sta tisíc korun. Nadále platí, že zaměstnavatel nesmí prozradit výši mzdy dalším pracovníkům.
před 13 hhodinami

Muskova síť X obvinila Francii z politicky motivovaného vyšetřování

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska tvrdí, že se ve Francii stala terčem politicky motivovaného vyšetřování, které ohrožuje svobodu projevu uživatelů. Odmítla veškerá vznesená obvinění a uvedla, že při vyšetřování nebude spolupracovat. Francouzská prokuratura se letos začala sítí X zabývat kvůli podezřením na ovlivňování algoritmu platformy za účelem zahraničního vměšování a na podvodné shromažďování údajů o uživatelích.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda USA přezkoumá rekonstrukci sídla Fedu. Může být důvodem pro odvolání Powella

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje tento týden navštívit washingtonské sídlo Federálního rezervního systému (Fedu) kvůli projednání jeho rekonstrukce v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Ta je vyšší, než se původně plánovalo. Informoval o tom server Semafor s odvoláním na zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Jamese Blaira.
před 20 hhodinami

Chceme s Japonskem prohloubit spolupráci v technologiích a bezpečnosti, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel před odletem představil program své oficiální návštěvy Japonska. Setká se s japonským císařem Naruhitem i premiérem Šigeruem Išibou a zúčastní se Českého národního dne na světové výstavě Expo 2025. Ekonomické vztahy Česka a Japonska mají velký potenciál rozvoje v ekonomické oblasti, řekl před zahájením cesty prezident. Proto ho doprovází podnikatelská delegace, soustředit se má zejména na obranu, technologie, kybernetický prostor a vesmír.
včeraAktualizovánovčera v 09:42

Extrémní jevy počasí zasahují do produkce potravin, jejich cena roste

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.
včera v 09:24
Načítání...