Jednání o zóně volného obchodu EU–USA odstartovalo

Washington – V hlavním městě Spojených států se poprvé sešli američtí a evropští zástupci k diskusi o přípravě největší zóny volného obchodu na světě. Od uvolnění podmínek vzájemného obchodu mezi USA a Evropskou unií si politici slibují nové pracovní příležitosti a růst na obou stranách Atlantiku. „Poslední zprávy z Německa hovoří o tom, že Američané na tom vydělají trochu víc než Evropané. Ale pokud se zamyslíme nad myšlenkou volného obchodu, tak ve výsledku musí vyhrát všichni,“ řekl v rozhovoru pro Studio 6 ekonom Pavel Hnát. Mělo by se jednat i o americkém sledovacím programu PRISM.

Jednání budou nejspíš poznamenána kauzou amerického bezpečnostního technika Edwarda Snowdena, který před několika týdny zveřejnil podrobnosti o protiteroristickém programu PRISM, s jehož pomocí údajně americké tajné služby sledovaly internetovou a telefonní komunikaci lidí v evropských zemích i unijních úřadů.

Německá kancléřka Angela Merkelová proto žádá vysvětlení. Francie dokonce minulý týden navrhla kvůli špionážní aféře začátek obchodních rozhovorů odložit. Německo a další země EU však byly proti.

„Já se domnívám, že je to spíše rétorika. Zóna volného obchodu je skutečně v zájmu obou partnerů – možná dokonce víc v zájmu evropském než americkém,“ hodnotí postoj evropských zemí ekonom Pavel Hnát z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Projekt můžou zhatit partikulární zájmy

Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Evropské unie – každoroční výměna zboží a služeb mezi oběma stranami rodící se dohody dosahuje objemu téměř bilion dolarů (20 bilionů korun). Nelze ale počítat s brzkým ukončením jednání – ta budou uzavřena nejdřív za 18 měsíců, tedy na konci roku 2014.

Tento termín vnímá Hnát jako „velice ambiciózní“, protože očekává, že jednání mezi Evropou a Spojenými státy nebudou snadná. Ďábel totiž – jako obvykle – vězí v detailu.

„Tady nejde o vytvoření nějaké základní zóny volného obchodu. Toto bude o standardech obchodu s léky, s telekomunikacemi, o službách, o investicích. Já osobně si nejsem úplně jistý, že se to v tomto termínu dá stihnout,“ obává se Hnát, podle něhož se o volném obchodu napříč Atlantikem mluví už tři desetiletí.

„Kdybych to měl říci obecně, tak tyto zóny volného obchodu vždy ztroskotají na partikulárních zájmech jednotlivých států a odvětví,“ připomněl Hnát. Důležité prý je, aby zainteresované země dokázaly překročit svůj stín a uvědomily si, že ačkoliv jedno odvětví může být vstupem do zóny volného obchodu poškozeno, ve výsledku všichni získají.

Zóna by mohla potěšit české spotřebitele

Jaký přínos bude mít vytvoření transatlantické zóny volného obchodu pro Českou republiku? Pavel Hnát je přesvědčen, že pro některé firmy by mohla znamenat velkou příležitost.

„My samozřejmě nejsme nějak orientováni na americký trh. Na druhou stranu máme firmy, které na něm dokážou uspět. V tomto smyslu jsme na tom líp než mnohé západoevropské země. Takže si myslím, že pokud Česká republika využije tu šanci, tak z toho může mít prospěch,“ domnívá se Hnát, který doplnil, že z odstranění obchodních bariér mezi EU a USA by mohli těžit i tuzemští spotřebitelé.

Vydáno pod