Praha – Miroslav Kalousek (TOP 09) představil, jak sám řekl, „poslední strategické rozhodnutí odstupujícího ministra financí týkající se veřejných rozpočtů“. Na základě vývoje ukazatelů, které ministr v demisi považuje za pozitivní, jeho resort sníží v roce 2013 výpůjční potřebu státu o 110 až 140 miliard korun – přesnou částku určí až nový ministr, kterým se má stát bývalý úřednický premiér a neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer. Díky menšímu objemu vypůjčených peněz se sníží úrokové náklady a státní dluh meziročně klesne poprvé za 15 let.
Kalousek: Půjčíme si méně a státní dluh tak poprvé za 15 let klesne
Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2013 počítala s tím, že si ministerstvo financí letos vypůjčí 230,7 miliardy korun. Nově by to mělo být minimálně o 110 miliard méně. Redukce se ale nebude týkat emise dluhopisů pro občany – ta podzimní by měla proběhnout podle plánu.
„S hrdostí tedy mohu říci, že předávám veřejné rozpočty i důvěryhodnost České republiky na finančních trzích v neskonale lepší formě, než v jaké jsme je přebírali po Fischerově vládě,“ prohlásil ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09).
Snížení dluhové rezervy by mělo vést k tomu, že výše státního dluhu se v tomto roce poprvé minimálně stabilizuje a dluh nebude dále růst. V lepším případě by mohl poprvé od konce devadesátých let i poklesnout.
Jak upozornil Kalousek, toto rozhodnutí plánoval úřad od začátku roku a čekal jen na výsledky druhého čtvrtletí, aby mohl lépe nastavit jednotlivé parametry. Prý se nejedná o krok, k němuž by se uchýlil na poslední chvíli těsně před odchodem z funkce.
„Fakticky to neznamená, že by se hospodaření státu nějak extrémně zlepšilo. Pouze bude využita likvidita, kterou už stát má. Tohle je spíše technické opatření, které sníží potřebu státu na finančním trhu a přispěje k pozitivnímu vývoji úrokových sazeb ze státních dluhopisů,“ vysvětlil ekonom ČSOB Petr Dufek.
Snížení výpůjční potřeby podle odstupujícího ministra umožnilo například efektivnější řízení likvidity po zprovoznění informačního systému státní pokladny – MF má díky ní přehled o volných prostředcích ve veřejných rozpočtech a může je využít.
Jinými slovy, stát si nemusí peníze půjčovat a ušetří náklady na úrocích. Dříve totiž zdroje získával na finančních trzích, zatímco na účtech veřejných institucí ležely desítky miliard korun. Úsporu těchto nákladů odhadl Kalousek na jednotky miliard korun ročně.
GALERIE
videogallery_353424
Kalousek také poukázal na to, že v posledních letech se snížily průměrné náklady na obsluhu státního dluhu. Například výnos desetiletého korunového státního dluhopisu klesl od roku 2010 ze 4,75 procenta na letošních 1,89 procenta. To vůči celkové výši dluhu znamená úsporu asi 20 miliard korun na úrocích ročně.
„Informace není pro finanční trh velkým překvapením. Hotovostní rezerva státu byla skutečně nadměrná, takže je její snížení nejen možné, ale i vhodné,“ řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Celkově by podle něj změna emisní strategie měla přinést v letošním roce státu drobné úspory. „Jejich rozsah nelze přesně vyčíslit, nicméně odhaduji, že ani nepokryjí zvýšené náklady státu na letošní emise spořících dluhopisů pro domácnosti,“ dodal.
„Nižší nabídka dluhopisů by za jinak stejných okolností měla vést k růstu jejich ceny a tím pádem ke snížení výnosů. Dluhopisový trh ale dnes na prohlášení Kalouska nereagoval,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Státní dluh ČR se v prvním čtvrtletí zvýšil o 48 miliard korun na 1,716 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadal dluh přes 163 000 korun.