Nejlevněji si zavoláte v Litvě, nejdražší je Nizozemsko

Brusel - Ceny za volání mobilem se napříč jednotlivými státy Evropské unie výrazně liší. Česká republika je přitom osmou nejdražší. A mezi Litvou, kde je telefonování v rámci vnitrostátní sítě nejlevnější, a nejdražším Nizozemskem je rozdíl v cenách dokonce až osminásobný. Uvádí to zpráva Evropské komise. Ovšem český operátor Telefónica uvedl, že komise pracuje se starými čísly.

Za minutu hovoru přes mobilní telefon lidé v roce 2011 v Nizozemsku průměrně zaplatili v přepočtu 3,80 koruny, v Litvě to bylo jen 0,49 koruny. V České republice šlo průměrně o skoro 2,70 koruny. Číslo je ale vyšší, než činí průměr EU. Ze států tehdejší sedmadvacítky tak byla Česká republika osmou nejdražší - po Nizozemsku, Lucembursku, Belgii nebo třeba Maltě. Do srovnání není zahrnut nový člen unie Chorvatsko.

Oproti tomu v jiných kategoriích základního zboží a služeb v rámci jednotného trhu jsou podle komise cenové rozdíly výrazně nižší. Například litr mléka lze v Evropské unii koupit za ceny mezi 0,69 eura až 0,99 eura (18 korun až 25,60 koruny). Jedná se o rozdíl 43 procent. Jenže pokud jde o mobilní volání, představuje rozdíl mezi cenou za stejné služby v Litvě a Nizozemsku 774 procent.

Ceny mobilního volání
Zdroj: ČT24/Evropská komise

Český operátor se brání

Hany Farghali, mluvčí české Telefóniky: „Porovnání vycházející z čísel z roku 2011 nemá jakoukoli relevanci k aktuálním cenám na trhu. Díky neomezeným tarifům zavedeným v letošním roce nyní patří ceny volání v ČR k těm nižším v Evropě.“

Podle Evropské komise rozdíl nelze vysvětlit rozdíly v kvalitě, v nákladech na poskytování dané služby, ale ani rozdíly v kupní síle spotřebitelů. „Je nezbytné, aby se celá EU rychle vydala směrem k vytvoření opravdového jednotného trhu a dosáhla propojení celého kontinentu,“ prohlásila místopředsedkyně EK Neelie Kroesová. Brusel současně sdělil, že v září se v oblasti telekomunikací chystá oznámit nové kroky na posílení jednotného trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...