Berlín - Co v úterý předznamenala pozitivní data k evropskému průmyslu, potvrdil i první rychlý odhad německého statistického úřadu a následně i jeho tuzemská obdoba ČSÚ. Ekonomika důležitého partnera Česka totiž ve druhém čtvrtletí rostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,7 procenta. A v tuzemsku pak HDP ve stejném období nabíralo sílu úplně stejně. Z minusu mu pomohl hlavně export. Řeč čísel je jasná - po recesi není ve statistikách „ani památky“, s následky se ale země budou vypořádávat ještě dlouho.
Česko i Německo se radují, po recesi ani památky
Česká ekonomika se tak po roce a půl konečně dostala z recese, když od dubna do června vzrostla oproti prvnímu kvartálu roku taky o sedm desetin procenta. Předběžná čísla překonala i střízlivé odhady analytiků a příjemně je překvapila. Jestli se ale české hospodářství vrátí do lepších časů, podle odborníků ukáže až budoucí vývoj v Evropské unii.
„Spotřebitelé jsou stále velmi opatrní v tom, kde a jak nakupují, což také ukazují výsledky maloobchodu. Je vidět velký propad například v tržbách za potraviny. Vládní politika v současnosti už není tak striktně restriktivní, což dává větší prostor ekonomice k růstu,“ doplnil analytik Home Credit Michal Kozub.
Jiří Šimek, analytik Citfin
"K lepšímu výsledku pomohl zejména zahraniční obchod. Naopak investiční aktivita se nadále snižovala, slabá zůstává i spotřeba domácností, vládní výdaje jsou meziročně téměř beze změny."
Jako první tak pocítili změnu exportéři. Doteď byl pro ně nejlepší recept, jak se vyhnout krizi, oprostit se od západní Evropy a hledat štěstí jinde. „Především díky ruskému a běloruskému trhu jsme v loňském roce při stejném obratu zvýšili svůj zisk patnáctkrát,“ potvrzuje například generální ředitelka Bauer Technics Markéta Brtnová. Zatím tam není zřejmé, jestli se někteří čeští exportéři budou dále spoléhat na východní trhy, nebo naopak začnou věřit v další oživování Evropy.
Tuzemská ekonomika se vytrvale propadala celkem o 3,1 procenta už šest čtvrtletí v řadě, šlo tedy o nejdelší recesi v historii Česka. Meziroční čísla přitom nejsou tak optimistická jako ta mezikvartální. Rozdíl mezi dubnovým až červnovým HDP letos a loni je minus 1,2 procenta. V prvním čtvrtletí tohoto roku se v porovnání s loňským rokem hospodářství snížilo dokonce o 2,4 procenta. A za celé první pololetí roku HDP podle statistiků klesl oproti loňsku o 1,8 procenta.
„Památníky recese“
Recese je čistě ekonomický terminus technicus. Tento pojem můžeme použít tehdy, když se HDP propadá dvě nebo více čtvrtletí po sobě. Návrat recese zřejmě hned tak nehrozí. Pokud tedy nepřijde další lapsus na světových trzích nebo třeba v eurozóně. I tak ale po sobě zanechala „památníky“, s nimiž se země budou vypořádávat ještě dlouho - od vysoké nezaměstnanosti přes utažený kohoutek investic až po útlum ve výrobě a stavebnictví či propad cen nemovitostí. Bude ještě dlouho trvat, než se konjunktuře podaří tyto „památníky recese“ zbourat.
GALERIE
videogallery_362828
Česko čeká z dlouhé recese pomalá cesta vzhůru
Ekonomové věří, že uzdravování české ekonomiky začalo a bude pokračovat. Během roku by se pak mohlo projevit i v domácnostech. Pomalu by mělo přibývat práce a Češi by už při nákupech nemuseli hlídat každou korunu.
„Nyní je česká ekonomika na startu oživení, o jehož síle se ovšem rozhoduje především za našimi hranicemi. A z tohoto důvodu jsou nejnovější čísla z Evropy velmi povzbudivá. Zvláště pokud jde o růst německého hospodářství,“ prohlásil analytik ČSOB Petr Dufek. Současně připomněl, že dobré zprávy přicházejí konečně i z Francie, kde rovněž skončila recese, její ekonomika tentokrát rostla o půl procenta.
Analytici ale zároveň brzdí velký optimismus. Ekonomika stále zůstává rekordně nízko a obracet kormidlo bude jen pozvolna. Oproti loňskému roku se letos čeká celkový pokles HDP zhruba o procento.
Kde všude ekonomika rostla?
Portugalsko (1,1 %), Německo (0,7 %), Česko (0,7 %), Finsko (0,7 %), Velká Británie (0,6 %), Litva (0,6 %), Francie (0,5 %), Lotyšsko (0,5 %), Polsko (0,4 %), Slovensko (0,3 %), Rumunsko (0,3 %), Rakousko (0,2 %), Belgie (0,1 %), Estonsko (0,1 %), Maďarsko (0,1 %)
Kdo naopak zůstává v recesi?
Kypr (-1,4 %), Nizozemsko (-0,2 %), Itálie (-0,2 %), Španělsko (-0,1 %), Bulharsko (-0,1 %), Švédsko (-0,1 %)
Zdroj: Eurostat
Česko rostlo srovnatelně s Německem
Německá ekonomika přitom nahoru šplhala nejrychleji za více než rok a také byla vyšší, než čekali analytici. Ještě v prvním čtvrtletí ale stagnovala. Německo je evropským ekonomickým obrem a je na něm závislá i řada českých firem. Evropský statistický úřad Eurostat potěšil ekonomy i firmy už během úterka, když oznámil, že průmyslová výroba v eurozóně i v celé Evropské unii v červnu obnovila růst.
Německo
Hlavním tahounem růstu byla podle německých statistiků tamní spotřeba, a to jak soukromá, tak státní. Zvýšil se ale i vývoz, který narůstal rychleji než dovoz. Optimistické ekonomické údaje navíc přicházejí pět týdnů před spolkovými volbami a jsou určitě vítanou zprávou pro současnou kancléřku Angelu Merkelovou, která bude 22. září usilovat o třetí zvolení do funkce.
Carsten Brzeski, ekonom ING Bank
"Německá ekonomika předvedla ve druhém čtvrtletí působivý comeback. Minimálně v tuto chvíli se německá ekonomika vrací jako velká pevnost, nejen pro eurozónu, ale tentokrát dokonce i pro globální ekonomiku."
Díky Německu by podle něj měla eurozóna opustit rekordně dlouhou recesi.
Když se ještě vrátíme k Německu, je třeba připomenout i meziroční srovnání hrubého domácího produktu. Ten nakonec stoupl o 0,9 procenta. Německé ekonomice se však v prvním čtvrtletí jen těsně podařilo vyhnout recesi. V posledních třech měsících roku 2012 přitom ještě o 0,7 procenta klesala.
Jak je na tom zbytek Evropy?
A návrat do černých čísel hlásí i ekonomika eurozóny i celé Evropské unie, která se ve druhém čtvrtletí vymanila z recese. Hrubý domácí produkt eurozóny i EU se ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil shodně o 0,3 procenta, uvedl v prvním rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. K oživení pomohl zejména růst dvou největších ekonomik, tedy Německa a Francie.
Evropští politici ale zůstávají obezřetní a vyzývají k dalšímu pokračování v klíčových reformách. Krize totiž podle nich zdaleka nekončí, jen slábne. „Tyto mírně pozitivní údaje jsou vítané - určitě zde ale není prostor pro samolibost. (…) Doufám, že nepřijde žádné předčasné, sebeuspokojivé prohlášení, které by naznačovalo, že krize už je za námi,“ varoval eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.
Eurobankovky