Praha – V Evropě to začíná vypadat na cyklistický boom. Koly už se nehemží jen Amsterodam nebo Kodaň – celkem dvě miliardy korun chce do nových cyklotras investovat už i Velká Británie. Země letos eviduje nejvíce usmrcených cyklistů za posledních pět let. Doprava by se jim podle slov vlády měla přizpůsobit celkem v osmi britských městech.
Britové hlásí za rok 2012 celkem 112 smrtelných nehod, při nichž umírali cyklisté. Letošek je prý ještě horší. Cyklisté by se ale měli brzy dočkat změny v podobě zbrusu nových tras mimo rušné silnice plné aut. Záměr vlády vítá i Graem Fife, autor několika knih o cyklistice. „Je to výborný nápad. Pokud k výstavbě nových stezek skutečně dojde, lidé budou motivováni začít používat kolo,“ konstatoval Fife.
Největší nebezpečí jim hrozí na frekventovaných silnicích, kde nejsou od okolního provozu nijak chráněni. „Rušným silnicím se vyhýbám, protože je to nebezpečné. Bohužel mi často nic jiného nezbývá. Cyklotras je žalostně málo,“ poznamenal jeden z cyklistů.
Rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou
cyklostezka - Stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená výhradně cyklistům, bruslařům, případně i chodcům.
cyklotrasa - Trasa pro cyklisty vyznačená směrovým dopravním či turistickým značením. Mohou po ní jezdit také auta. Jinými slovy: zatímco se cyklostezka nově buduje, tak cyklotrasu stačí vyznačit na stávajících komunikacích.
Brity inspirovala dánská Kodaň
Británie si vzala za vzor dánskou Kodaň, která je všeobecně považována za Mekku cyklistiky a která patří se stovkami kilometrů tras i vybavením pro jezdce ke světové špičce. Do práce a do školy se v Kodani dopravuje na kole víc lidí než třeba v Amsterodamu. Město už řadu let buduje nejen obyčejné cyklostezky, ale celý sofistikovaný systém pruhů a dálnic pro cyklisty. Dánové upozorňují na skutečnost, že jde o levnější a ekologičtější způsob, který spoří místo i čas.
Kodaňská radnice se snaží cyklistům vyjít vstříc. Kromě běžných stezek zde vznikají i rychlostezky, tedy cesty, které propojují předměstí s centrem tak, aby si nově přistěhovaní rovnou zvykli na dopravu na kole.
Na začátku cyklistického boomu přitom stála myšlenka automatických půjčoven. V nich si lidi přímo na ulici půjčí kolo a vrátit ho můžou na jiném stanovišti kdekoliv ve městě. Stejný systém se už prosadil i v dalších světových metropolích, například Paříži, Londýně nebo Washingtonu.
A jak je na tom Praha?
Třeba česká metropole má v současné době zhruba 155 kilometrů cyklostezek a přes 500 kilometrů značených cyklotras. Jenže zatímco počet cyklistů vytrvale stoupá, peněz na rozvoj cyklosítě naopak ubývá. Ještě v roce 2011 investovalo hlavní město 65 milionů, loni to byla jen zhruba třetina. Skončila třeba výstavba páteřní cyklostezky do Radotína, když byl dostavěn poslední úsek mezi Barrandovským mostem a Malou Chuchlí.
Cyklisté by se ale mohli už příští rok prohánět po pražské magistrále. Vedení města totiž zvažuje možnost přidat na tuto frekventovanou dopravní tepnu nový pruh jen pro jízdní kola. Cyklopruh by se mohl začít stavět na jaře 2014.
