Cizí stavba na vašem pozemku: Jak se jí zbavit?

Praha – Postavil si někdo na vašem pozemku kůlnu bez vašeho vědomí? Pak se nejspíš bude jednat o černou stavbu. Jak se jí ale zbavit? I takové trable mají čtenáři Poradny portálu ČT24. Panu Janovi dokonce cizí kůlna brání v tom, aby si na svém vlastním pozemku postavil rodinný domek. Zajímalo by ho proto, jak může drzého stavitele přimět k demolici nelegální stavby.

Neoprávněná a nepovolená stavba

V tomto případě se zcela jistě jedná o neoprávněnou stavbu, tzn. stavbu bez občanskoprávního titulu (např. smlouvy o věcném břemenu, nájemní smlouvy s vlastníkem pozemku), který by stavebníka opravňoval umístit stavbu na cizím pozemku. Pan Jan případně jeho právní předchůdci totiž vůbec nevěděli, že někdo na pozemku něco buduje.

Je také velmi pravděpodobné, že tato neoprávněná stavba bude zároveň stavbou nepovolenou. Pokud stavba vyžadovala jakýkoli typ povolení (např. územní rozhodnutí, územní souhlas, nebo dokonce stavební povolení), musel by stavebník stavebnímu úřadu doložit minimálně písemný souhlas vlastníka pozemku se stavbou. Jinými slovy pan Jan by musel o stavbě vědět. Bez tohoto souhlasu může stavební úřad vydat pouze územní rozhodnutí, a to jen v případě, jednalo-li by se o stavbu ve veřejném zájmu, pro kterou je možné pozemek vyvlastnit. V každém případě by byl ale vlastník pozemku o probíhajícím řízení vyrozuměn.

Co s černou stavbou?

Odstranění stavby umístěné na pozemku bez příslušného povolení, tzv. černou stavbu, je nejlepší řešit přes stavební úřad. Pan Jan může tedy podat na příslušný úřad podnět o existenci této černé stavby. Stavební úřad následně zahájí řízení o jejím odstranění. Stavebník sice může požádat o její dodatečné povolení, nebude mu to ale nic platné. K žádosti by totiž musel doložit doklad prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku.

Výsledkem řízení tedy bude, že stavební úřad stavebníkovi nařídí černou stavbu odstranit. V případě, že ani toto nařízení nepřiměje stavebníka k demolici stavby, má stavební úřad několik donucovacích prostředků, které může použít (např. ukládání pokut). V krajním případě může dokonce stavbu nechat odstranit sám stavební úřad na náklady onoho nečinného stavebníka.

Komplikovanější by situace byla v případě, kdy by nebylo jasné, kdo černou stavbu na cizím pozemku postavil. V takovém případě by stavební úřad nařídil zbourání stavby vlastníkovi pozemku.

Rozhodnutí soudu

Co se týče stavby na cizím pozemku (ať již povolené stavebním úřadem, či nikoli), může o jejím osudu rozhodnout také soud. Ten má dle § 135c současného občanského zákoníku celkem tři možnosti. Na návrh vlastníka pozemku může soud rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí.

Soud ovšem může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. Soudní cesta je však mnohem zdlouhavější než řízení u stavebního úřadu. V případě nepovolené (černé) stavby se tedy jeví jako efektivnější nahlásit ji stavebnímu úřadu.

Co přinese nový občanský zákoník?

Od 1. ledna 2014 se v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku pojetí nemovitých věcí značně změní. Stavba v obecné rovině nebude již samostatnou věcí, ale bude součástí pozemku. Dokonce i již existující stavby splynou s pozemkem v případě, že bude vlastník pozemku a stavby totožný.

Pana Jana se tato změna nedotkne, neboť stavba byla na pozemku umístěna ještě před 1. lednem 2014 a jejím vlastníkem je někdo jiný. Takže i případný soudní spor by se ještě řídil starým občanským zákoníkem.

Něco jiného však bude, když někdo postaví stavbu na cizím pozemku až příští rok. Taková stavba se stane automaticky součástí pozemku, a bude tedy ve vlastnictví vlastníka pozemku. Takto nechtěná stavba však nemusí pro vlastníka znamenat obohacení. Často bude představovat spíš problém s jejím odstraněním či znehodnocení pozemku. Obezřetnost při správě majetku bude proto stále na místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 8 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...