NSS: Stát by měl solární daň některým elektrárnám prominout

Brno - Podle usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) by měl stát prominout daň provozovatelům slunečních elektráren, pro které je 26procentní odvod likvidační. Daň v minulosti posuzoval i Ústavní soud, ponechal ji ale v platnosti.

Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO), které letos v únoru na ERÚ podaly správní žalobu a trestní oznámení kvůli podle nich zkresleným materiálům pro rozhodování o solární dani, rozhodnutí přivítaly. „Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren,“ uvedla výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová. „Budeme rozsudek analyzovat a ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit,“ řekla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost:

„Ekonomiku investic v solární energetice ovlivňuje nejen solární odvod, ale také zrušení daňových prázdnin, povinnost zavést dispečerské řízení či letos zavedené recyklační poplatky.“ Souběhem těchto efektů se podle něj dostávají projekty fotovoltaických elektráren nad zákonem garantovanou 15letou návratnost, což může vést až k likvidaci společnosti.

Místo snížení daně se senát přiklonil k prominutí

První senát zvažoval pro určité případy možnost úpravy výše daně, podle nového usnesení by se však otevřel velmi těžko kontrolovatelný prostor pro libovůli správce daně. Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že jediným řešením je institut prominutí daně. Výše solární daně byla likvidační například v případě provozovatele elektrárny v Hulíně, kterým se NSS zabýval.

Solární elektrárna
Zdroj: David Taneček/ISIFA/VLP

Likvidační dopad daně se snažily doložit už desítky firem

26procentní solární daň schválili poslanci na konci roku 2010 kvůli výraznému poklesu pořizovací ceny solárních panelů. Po dobu tří let se měla týkat elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Letos v červenci vláda rozhodla o prodloužení daně, sazbu ale snížila na deset procent.

V minulosti daň přezkoumával Ústavní soud a ponechal ji v platnosti. Zároveň ale doporučil zohledňovat, zda odvody v konkrétních případech nemají na podnikatele likvidační dopad. Desítky solárních firem se jej pokoušely doložit v řízeních před finančními orgány a v následných žalobách. Žádná ale dosud neuspěla, podněty zamítal také Nejvyšší správní soud. Současný verdikt je důležitý jak pro solární firmy, tak pro státní pokladnu.

Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných zdrojů. V letošním roce šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platí vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Štědrou podporu solární energie prezident Miloš Zeman už dříve nazval „solárním tunelem“.

Vlastníci největších solárních komplexů v Česku

Největším výrobcem elektrické elektřiny ze Slunce v ČR je polostátní skupina ČEZ, které patří 13 fotovoltaických elektráren v zemi. Čtyři z nich patří mezi deset nejvýkonnějších v Česku. ČEZ provozuje u Ralska i největší solární park v zemi, kde má čtyři elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu 38,3 megawatt.

Za pěti z nejvýkonnějších solárních elektráren v ČR potom stojí společnosti s akciemi na majitele. Neznámí majitelé jsou například u druhé největší fotovoltaické elektrárny Nová Ves - Vepřek na Mělnicku, která má instalovaný výkon 35,1 megawatt. Další tři z nejvýkonnějších fotovoltaických parků mají zahraniční vlastníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.
před 3 hhodinami

Omezíme pomoc, varuje EU Ukrajinu kvůli protikorupčnímu úřadu

Evropská unie varovala ukrajinské představitele, že zastaví část své finanční pomoci, pokud ukrajinský parlament neschválí zákon, který by zaručil nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), píše server Ukrajinska pravda s odkazem na své zdroje. Opatření by se týkalo pomoci, kterou Kyjev dostává z výnosů zmrazeného ruského majetku. Ukrajinský parlament má o zákonu hlasovat ve čtvrtek.
před 7 hhodinami

Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
před 9 hhodinami

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025
Načítání...