Praha – Chaos v dopravě, nefungují komunikační sítě, vodovod, kanalizace či rozvod tepla. Takový je scénář totálního výpadku elektřiny, tzv. blackoutu. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že se jedná o reálné nebezpečí, které se nevyhýbá ani těm nejvyspělejším zemím. Proto se včera v Praze uskutečnilo cvičení; město je podle magistrátu schopno situaci zvládnout. Nicméně podle mluvčího Pražské energetiky Praze chybí záložní zdroj. Přitom velká města dřívě měla paroplynové elektrárny, a to právě kvůli zajištění provozu ohrožených míst.
Včerejší cvičení počítalo s tím, že by zhasla celá Praha a navíc ještě východní část Středočeského kraje. Na jeho přípravě se podílel i bezpečnostní expert a bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. Podle něj může mít blackout různé příčiny – od živelní pohromy přes zhroucení počítačové sítě až po teroristický útok. Pro potřeby cvičení experti počítali se zničením elektrického vedení větrnou smrští. „Nedošlo by k absolutní tmě, řada institucí by fungovala jistou dobu na náhradní zdroje, první dodávky elektřiny by se očekávaly v řádu od 24 hodin do tří dnů,“ upřesnil Šándor v rozhovoru pro deník Právo.
A jak by úřady a bezpečnostní složky v případe blackoutu postupovaly? „Strašně důležitý je úplně prvotní zákrok: zabezpečit křižovatky, aby se nezablokovaly. Jinak by složky záchranného systému – hasiči, sanitky, policie – nemohly operovat. K tomu je třeba informovat obyvatele, aby nedošlo k panice. Rádio ani televize nepůjdou, ale lze použít varovný systém tlampačů, který vydrží v činnosti asi dvacet hodin. Uvažujeme i o posílání SMS zpráv, protože operátoři mají schopnost až osm hodin fungovat. Aby se nezahltila síť, bude aktivován systém prioritního volání pro lidi řešící krizové situace. Takže babičce asi nezavoláte,“ popsal Šándor.
Podle krizového štábu by se lidé neměli spoléhat jen na pomoc magistrátu. Každý by si měl doma vytvořit zásoby pitné vody, trvanlivých potravin a pořídit si rádio a svítilnu na baterky. Podrobné informace o tom, jak se při blackoutu chovat, naleznete zde.
Praze chybí záložní zdroj
I když se při včerejším simulovaném blackoutu objevilo několik slabých míst, podle magistrátu cvičení ukázalo, že Praha je schopna takovou situaci zvládnout. Na podrobnější analýzu jeho průběhu si však budeme muset ještě měsíc počkat.
Mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec nicméně upozorňuje, že město není energeticky soběstačné – nemá totiž žádnou vlastní elektrárnu a v dodávkách proudu je závislé na zdrojích v ostatních částech republiky. „Řekl bych, že to není běžné. V hlavních či jinak důležitých městech existují tzv. rezervní zdroje, což byly v minulosti zejména paroplynové elektrárny menšího výkonu, které uměly v případě výpadku zajišťovat provoz kriticky ohrožených míst, jako jsou nemocnice či zásobování pitnou vodou,“ řekl Holubec portálu ČT24. Českou metropoli podle něj už za absenci záložního zdroje kritizovala i Evropská unie.
V současné situaci by totiž Pražská energetika délku totálního výpadku nemohla příliš ovlivnit. „Pokud jde o výpadek na celém území Prahy, jako se simuloval včera, tak nám nezbývá než čekat, než nám česká přenosová soustava dodá elektřinu do těch míst, která zásobují Prahu,“ popsal Holubec. Když by konečně začal proud do hlavního města přitékat, prioritou Pražské energetiky by bylo obnovení dodávek pro nemocnice. Cvičení počítalo s tím, že elektřina přijde do Prahy od jihu. Nejdřív by ji tak dostala Thomayerova nemocnice, následovaly by nemocnice v Motole, na Homolce a Vojenská nemocnice. „Nejdéle by si v tomto konkrétním případě na elektřinu počkaly okrajové části na severovýchodě Prahy,“ dodal Holubec. Jde tedy o části Letňany, Kbely nebo Čakovice.
Že metropoli chybí zdroje, které by mohly blackout zvládnout, tvrdí také analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Výhodu při výpadku proudu podle něj mají ty oblasti, které disponují zdrojem schopným fungovat v tzv. ostrovním režimu. „Když dojde k výpadku napětí, tak je tato oblast restartována, resuscitována. Jeden malý projekt v regionálním měřítku byl realizován v Českých Budějovicích. Já bych považoval za vhodné, aby těch oblastí bylo více,“ poznamenal Gavor.
S výstavbou zdroje, který by pomohl zvládnout krizové situace, se počítalo také v Praze. Jenže veškeré pokusy narazily na odpor občanů v dotčených městských částech. Praha by přitom potřebovala pro snazší zvládnutí blackoutu aspoň tři nové zdroje proudu o výkonu alespoň 50 megawattů.
Přípravy na blackout v Ostravě
Plány, které by pomohly zvládnout blackout, tvoří i další česká města. „V krizovém plánu kraje, a tím pádem i v krizovém plánu obce s rozšířenou působností Ostrava, je tato situace rozpracována v podobě dílčích opatření. Jde např. o zajištění nouzových dodávek pitné vody, nouzových dodávek potravin, havarijní zajištění dopravy atd.,“ upozornil zástupce tiskové mluvčí ostravského magistrátu Michal Bayer.
Kromě zajištění životně důležitých dodávek a provozu nemocnic se Ostrava soustředí také na to, aby pro případ velkého výpadku proudu měly k dispozici potřebné technologie na jeho zvládnutí také podniky, jejichž provoz není možné z bezpečnostních důvodů vypnout.
Podobné cvičení, jako proběhlo v Praze, nicméně Ostrava zatím neplánuje. Místo toho se chce seznámit se závěry pražského nácviku. „Očekáváme podrobné vyhodnocení cvičení v Praze a zejména všech slabých míst, které by mohlo pomoci při dopracování opatření a hlavně by bylo impulzem k vyššímu zajištění provozů a nezbytných činností náhradními zdroji,“ uvedl v rozhovoru pro portál ČT24 Bayer.
Solárním panelem proti blackoutu?
Pražské cvičení mělo prověřit, jak jsou na život bez proudu připraveny zejména státní instituce a velcí dodavatelé. Lze se ale proti blackoutu nějak zabezpečit i na úrovni jednotlivých odběratelů? Aliance pro energetickou soběstačnost se domnívá, že riziko výpadku se sníží, pokud bude síť méně centralizovaná. To znamená, že nebude závislá na malém počtu velkých uhelných či atomových zdrojů a překonávání velkých vzdáleností.
„Jedním z nejdostupnějších nástrojů pro domácnosti jsou solární panely na střechách domů. Ty by zvýšily energetickou soběstačnost rodin na elektrárenských sítích a umožnily by jim vyrábět vlastní elektřinu,“ navrhuje zástupce aliance Martin Sedlák. Solární zdroje na střechách domů v kombinaci s baterií se podle něj osvědčily například v USA při masivním výpadku proudu, k němuž došlo v důsledku ničivé bouře Sandy v New Yorku.
Dalším z možných řešení pro případ totálního výpadku proudu je najít si útočiště, které bude na elektřině co nejméně závislé. Velkoměsta to rozhodně nejsou – ta naopak pocítí krizovou situaci nejvíc. Mnohem lépe se jí dokážou přizpůsobit menší sídla a vesnice. Jako dobrý záložní scénář tak může posloužit odjezd na chatu či chalupu, kde teče pitná voda z místní studny, kde se dá zatopit dřevem a kde nechybí dostatečná zásoba trvanlivých potravin.
Máme se blackoutu bát?
O totálním výpadku proudu se u nás hovoří v souvislosti s možným přetížením elektrické sítě. Ta by nemusela ustát výkyvy v dodávkách elektřiny z okolních států, které vznikají při výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Jinými slovy, začne-li na severu Německa náhle hodně foukat, tamní větrné elektrárny vyrobí v krátkém čase velké množství proudu, který se přelije do české přenosové soustavy a může způsobit problémy. K přetížení sítě dochází podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS několikrát do roka – na pokraji blackoutu se země údajně už jednou ocitla, a sice na konci roku 2011.
Podle Gavora by ale ke skutečnému velkému a dlouhodobému výpadku mohlo dojít pouze v případě souhry více nepříznivých okolností najednou – například by se k nám přelilo velké množství elektřiny z Německa a zároveň by došlo k havárii na uzlovém transformátoru. „Samotný jeden vliv by k blackoutu v současné době neměl vést,“ je přesvědčen Gavor, podle kterého je úroveň zajištění Prahy – i pro případ výpadku nějakého uzlového transformátoru – poměrně vysoká.
Menší lokální blackout si loni v červnu vyzkoušelo asi 300 000 obyvatel Prahy, kteří zůstali bez proudu po výbuchu chodovské trafostanice. Byla to největší energetická havárie na území metropole za posledních dvacet let (čtěte víc). Energetikům se tehdy podařilo zasažené oblasti přepojit na jiné rozvodny a všem domácnostem obnovili dodávky elektřiny asi za hodinu a půl.
BLACKOUTY V ZAHRANIČÍ
Březen 1999: Kolaps zasáhl energetickou síť v jižní Brazílii, bez proudu se na pět hodin ocitlo podle odhadů 75 až 97 milionů lidí. V té době se jednalo o největší dosud zaznamenaný výpadek elektřiny.
Srpen 2003: Na severovýchodním pobřeží USA a Kanady bylo 55 milionů lidí bez proudu dva dny. V menším rozsahu se pak výpadky několikrát opakovaly. Od té doby Spojené státy do své přenosové sítě značně investovaly.
Září 2003: Blackout zasáhl Itálii a na osmnáct hodin odstřihl od elektřiny celkem 56 milionů lidí. Výpadek proudu pocítila na několik hodin i část Švýcarska.
Červenec 2004: Měsíc před zahájením letní olympiády v Aténách postihl blackout 7 milionů lidí v Řecku. Jako důvod se mimo jiné uvádí přetížení sítě v důsledku užívání klimatizace.
Srpen 2005: Zhruba 100 milionů lidí pocítilo masivní výpadek elektřiny na indonéských ostrovech Jáva a Bali. Trval několik hodin.
Září 2011: Rozsáhlý výpadek proudu postihl Kalifornii. Skoro 7 milionů lidí se muselo obejít bez elektřiny po dobu dvanácti hodin. Spekulace o tom, že energetický kolaps souvisel s desetiletým výročím teroristických útoků z 11. září 2001, se nepotvrdily (čtěte víc).
Červenec 2012: V Indii zasáhl kolaps rozvodných sítí 670 milionů lidí. To je 9 procent všech obyvatel planety – víc, než kolik má celá Evropská unie. Tento blackout bývá považován za vůbec největší hromadný výpadek proudu v historii. A pro druhou nejlidnatější zemi světa pravděpodobně nebyl posledním, tamní zastaralá infrastruktura totiž nezvládá pokrývat potřeby rychle rostoucí indické ekonomiky (čtěte víc).
Únor 2014: Nezvykle mrazivé počasí s přívaly sněhu poničilo na tisíc kilometrů elektrických sítí ve Slovinsku. Způsobilo rozsáhlý několikadenní výpadek proudu, který zasáhl více než 50 000 domácností (čtěte víc).
