Smlouva o pronájmu gripenů neobsahuje doprovodné zakázky

Praha - Příští rok vyprší smlouva na pronájem nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. Nová už je ale připravena a je jisté, že stíhačky budou české nebe střežit dalších 12 let. Vyjednaná smlouva je podle politiků výhodná – obsahuje například cvičení českých pilotů a techniků či průběžné modernizace letounů. Jedna věc však v kontraktu chybí – offsetový program. Velkou zahraniční zakázku podle serveru E15 neprovází žádný doprovodný program na podporu českého průmyslu, tedy participace českých firem na servisu či výrobě určitých součástek pro letouny či na jiných zakázkách v dané zemi.

Velké státní zakázky obvykle provázejí offsetové programy, které mají do jisté míry kompenzovat velké výdaje na nákup strojů či zařízení. Nehledě na to jsou důležitým argumentem politiků pro odůvodnění nákupu či pronájmu třeba právě nadzvukových stíhaček JAS-39 Gripen. Podle serveru E15 se při prvotním pronájmu stíhaček podařilo vyjednat offsety ve výši zhruba 150 procent hodnoty kontraktu.

Co zahrnovaly offsety v předchozím pronájmu (výběr některých)

  • Vývoz ocelových plechů pro stavbu lodí v hodnotě 233 milionů korun, který realizovala společnost Vítkovice Steel.
  • Společnost Walter Engines pak získala zakázku v hodnotě 155 milionů korun na export leteckých motorů a součástí.
  • Jednu z nejvyšších hodnot (2,13 miliardy korun) od roku 2004 dosáhl nepřímý offset v případě vývozu společnosti FIC CZ, která v Rudné u Prahy vyrábí notebooky.

„ČR získala nejen stíhací letoun, ale i dlouhodobé ekonomické výhody,“ uvedl tehdejší mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek (rok 2008). Podle některých českých firem, které se na offsetech podílejí, však jde mnohdy o formální akt, protože by tyto obchody udělaly i bez zapojení gripenů.

O offsetech však není v nové smlouvě podle serveru E15 ani řádka. Důvodem je údajně směrnice Evropské komise, podle níž jsou brány jako nedovolená podpora. Podle zbrojařského sdružení se však nařízení týká pouze nepřímých offsetů a naopak ty přímé, vázající se k samotné zakázce, nezakazuje.

Navíc v případě, kdy má zakázka strategický význam pro bezpečnost státu, lze kontrakt realizovat mimo unijní pravidla. „Jde o takzvané bezpečnostní offsety, které v praxi znamenají přesun části výroby nebo údržby na území uživatele nebo i investice do některé strategické společnosti. Dodavatel je tak částečně výrobně závislý na odběrateli a nemůže v případě krize nebo z politických důvodů zastavit dodávky náhradních dílů nebo servis,“ řekl deníku šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

Naděje na offsety neumřela, podíl ale bude menší

Počátkem tohoto měsíce se uskutečnilo jednání s 11 českými podniky, které by se mohly do nějakého offsetu zapojit. Pokud se průmyslovou spolupráci podaří navázat, nebude určitě tak vysoká, jak by mohla být, kdyby se o offsetech začalo jednat hned v úvodu kontraktu.

V rámci kontraktu modernizace a výcvik

Součástí dodatku ke kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.

Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí. 

Po 12 letech nového pronájmu se může Česko rozhodnout, zda nájem ukončí, nebo v něm bude nadále pokračovat. Po uplynutí nové smlouvy budou letouny zhruba v polovině své životnosti. Čeští piloti jsou s letouny spokojeni - líbí se jim ovladatelnost a jednoduchá údržba.

Švédský víceúčelový proudový bojový letoun JAS-39 Gripen

  • Jde o jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a předkřídlem. Písmena JAS v názvu říkají, že gripeny umějí bojovat jako stíhačky (švédsky Jakt), útočit na pozemní cíle (Attack) a plnit průzkumné úlohy (Spaning). 
  • Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, podílela se na jeho vývoji a hlavně prodeji ve světě i britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace). V továrnách mimo Švédsko vzniká zhruba 40 procent dílů pro každý gripen.
  • Vývoj letounů byl zahájen v roce 1982; první vzlet se uskutečnil 9. prosince 1988, poslední letové testy pak byly dokončeny v prosinci 1996. V operačním nasazení švédského letectva je od roku 1997. 
  • Gripen má délku 14,1 metru, výšku 4,5 metru a rozpětí křídel 8,4 metru. Jeho prázdná hmotnost je 5 700 kilogramů, maximální vzletová hmotnost letounu dosahuje 14 000 kilogramů.
  • Pohonnou jednotkou je proudový motor Volvo Aero RM 12 s tahem 80 kN (8 000 kilogramů). Letoun dosahuje maximální rychlosti 2 400 kilometrů v hodině (Mach 2), dolet má 3 000 kilometrů.
  • Posádku gripenu tvoří standardně jeden pilot, existuje ale i dvoumístná verze.
  • U jednomístné verze C tvoří výzbroj palubní kanon Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1 100 až 1 700 ran za minutu (dvoumístná varianta D kanon nemá). Letoun je vybaven pěti závěsníky.
  • Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely středního dosahu AIM-120 AMRAAM a krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. Lze použít protizemní řízené střely AGM-65 MAVERICK, protilodní řízené střely RBS-15F nebo další typy. Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být víceúčelová kontejnerová zbraň.
  • Vedle Švédska a ČR využívají gripeny také vojenská letectva Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Jedná se o koupi letounů ve Švýcarsku, jeden stroj létá také v Británii.
  • Schopnosti gripenů si piloti vesměs pochvalují. Letouny se vyznačují snadnou ovladatelností a obratností, mechanici zase oceňují jednoduchou údržbu. 
  • Konkurenty gripenů jsou například americké F-16 či Eurofighter.