Čechů podporujících přijetí eura už je zhruba čtvrtina

Praha - Pro zavedení eura i v tuzemsku je nyní 24 procent Čechů. Podíl podporovatelů tak za rok a půl vzrostl o sedm procent, a to zejména kvůli úbytku kategorických odpůrců společné evropské měny. Na její perspektivu však Češi podle průzkumu agentury STEM nahlížejí spíše pesimisticky. A právě na nesouhlas s přijetím eura se zaměřili v kampani před evropskými volbami občanští demokraté, kteří požadují, aby se o přijetí společné měny hlasovalo v referendu. Vznikla už i petice, která má bojovat za zachování české koruny.

Většina lidí je stále proti přijetí eura v Česku - kategoricky ho odmítá 48 procent Čechů, přičemž v září 2012 jich bylo 55 procent. Dalších 28 procent je spíše proti. Odpůrci tak v české společnosti stále výrazně převládají.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů.

Průzkum se uskutečnil od 11. do 20. března mezi 1 070 respondenty staršími 18 let.

Kombinací odpovědí na obě otázky se podle agentury STEM ukazuje, že polovina lidí nahlíží na euro pesimisticky - odmítá ho jako českou měnu a zároveň nevěří v jeho udržení. Úplně opačného názoru je 22 procent Čechů.

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Přitom ještě krátce po vstupu ČR do Evropské unie bylo veřejné mínění u nás v názoru na euro rozděleno do dvou poměrně vyrovnaných táborů. Od roku 2010 do roku 2012 však STEM v každém výzkumu na toto téma zjistil snížení podílu zastánců zavedení eura. Letošní výsledky sice naznačují mírný nárůst podílu podporovatelů přijetí nové měny a úbytek kategorických odpůrců, celkově ale stále výrazně převládají ti, kteří jsou proti zavedení eura jako měny v ČR.

ODS chce, aby o euru rozhodli lidé v referendu

Občanští demokraté žádají po stávající vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. Česká republika by podle nich nemusela v budoucnu přistoupit k euru, pokud by si to sama nepřála. Česko se ale k přibrání společné měny zavázalo bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Petr Fiala a Jan Zahradil společně podepsali Petici pro korunu
Zdroj: ČT24/Facebook/Občanská demokratická strana

Závazek České republiky při vstupu do Unie před deseti lety má ODS v paměti, podle ní se ale podmínky pro nové členy eurozóny od roku 2004 výrazně změnily. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. K přičlenění do eurozóny by se tak měli občané podle ODS vyjádřit v referendu.

Občanští demokraté stáli také u zrodu Petice pro korunu, v níž se lidé mohou vyjádřit proti přijetí společné evropské měny. „Nesouhlasíme s tím, že vstup do eurozóny je ukazatelem vyspělosti země, úrovně ekonomiky nebo výsledků transformace postkomunistických států. Naopak ho vnímáme čistě jako politickou, nikoli ekonomickou volbu,“ píše se mimo jiné v petici.

Petice pro korunu

  • Euro přinese zdražení, ceny se zaokrouhlí směrem nahoru.
  • Spolu s eurem přijmeme cizí dluhy až ve výši 350 miliard korun.
  • Euro neznamená hospodářský růst nebo vyšší zaměstnanost.
  • Přijetím eura za současné hospodářské situace můžeme znehodnotit své úspory.
  • Spolu s eurem ztratíme možnost rozhodovat o naší měnové politice.

Současná vláda ve složení ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vstup do eurozóny podporuje. Podle představitelů je to ale reálně minimálně za pět až šest let. Podobný názor má například prezident Miloš Zeman. Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín. Ani současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zatím nehodlá euro na českém trhu vítat. Podle něj to ostatně současná vláda zcela jistě nestihne - sám se ale postupným „námluvám“ s eurozónou nebrání. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 6 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V dalším kole potravinové sbírky lze pomoci i on-line

V sobotu se v Česku uskuteční sbírka potravin v kamenných obchodech, už nyní do ní lze přispět nákupem v on-line obchodech. Letos se zapojí přes 3500 obchodů, tedy asi o čtvrtinu více než loni. Nově bude možné darovat potraviny a drogerii také v prodejnách řetězců Hruška a Flop Top. Sbírka potrvá do 5. května, uvedli organizátoři z České federace potravinových bank a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
před 10 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 15 hhodinami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 18 hhodinami
Načítání...