Vláda chce zvýšit životní minimum o 200 korun. Stálo by to miliardu

Praha – Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přichází s dalším opatřením v oblasti sociální politiky. Po již oznámeném zavedení porodného na druhé dítě a zvýšení daňových slev plánuje vyšší životní minimum. Od příštího roku by hranice příjmů nezbytných k zajištění základních potřeb mohla stoupnout v průměru o dvě stě korun. V rozpočtu ministerstva práce si to vyžádá více než miliardu korun.

3 minuty
Události: Vláda plánuje zvýšit životní minimum
Zdroj: ČT24

Kvůli růstu cen zvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí, že zvýší dávky, které mají lidem v nouzi zajistit přežití. Životní minimum pro jednotlivce nyní činí 3 410 korun a naposledy vzrostlo před dvěma lety. Podle záměru resortu by si od ledna mohlo připsat další dvě stovky na 3 610 korun.

Životní minimum pro jednotlivce

2012   3 126 Kč > 3 410 Kč

2015   3 410 Kč > 3 610 Kč

Zdroj: MPSV

Pro státní rozpočet by takové opatření znamenalo zhruba o miliardu vyšší výdaje. Potřeba je totiž započítat nejen výplatu samotného životního minima, ale také dalších dávek, které se na základě tohoto limitu přiznávají. „Další náklady jsou spojeny s dávkami v hmotné nouzi. Tam se odhaduje nárůst asi o 500 milionů korun,“ upřesnila sociálnědemokratická ministryně práce Michaela Marksová.

Opozice se na její nápad příliš netváří. „Takové navýšení je opravdu zásah do veřejných financí. Navíc tento krok by měl smysl, pokud by nějak významně rostla inflace, což ale není náš případ,“ je přesvědčen Petr Fiala, předseda občanských demokratů.

Jestli najde vláda na zvýšení životního minima v rozpočtu dostatek peněz, řekne do měsíce. Už teď přitom plánuje v rámci prorodinné politiky zavést od příštího roku porodné na druhé dítě ve výši 10 000 korun a posunout hranici, od které se toto porodné vyplácí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Právě porodné je příkladem dávky, která se přiznává na základě životního minima. Pokud by se hranice pro nárok na porodné posunula z 2,4násobku životního minima na 2,7násobek a k tomu by se zvýšilo i samotné životní minimum, dosáhlo by na něj více lidí. Náklady pro státní rozpočet jsou zatím vyčísleny na 330 milionů korun (čtěte víc).

Diskutuje se rovněž o výši daňové slevy na dítě. Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá s jejím zvýšením o sto korun měsíčně, lidovci navrhují růst o 500 korun na druhé dítě a o 900 korun na třetí a každé další dítě. Příjmy státu na daních by se v takovém případě snížily až o čtyři miliardy korun (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU hrozí snížit financování Ukrajiny kvůli změnám NABU, píše ukrajinský server

Evropská unie varovala ukrajinské představitele, že zastaví část své finanční pomoci, pokud ukrajinský parlament neschválí zákon, který by zaručil nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), píše server Ukrajinska pravda s odkazem na své zdroje. Opatření by se týkalo pomoci, kterou Kyjev dostává z výnosů zmrazeného ruského majetku. Ukrajinský parlament má o zákonu hlasovat ve čtvrtek.
před 1 hhodinou

Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
před 3 hhodinami

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025
Načítání...