Praha – Minimální mzdu čeká od ledna další zvýšení. Ze současných 8 500 vzroste o pětistovku na 9 000 korun. Dohodla se na tom tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Nařízení ale musí ještě schválit kabinet. Minimální mzdu v Česku podle údajů ministerstva práce pobírá asi 100 000 lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců.
Tripartita: Minimální mzda se od ledna zvýší na 9 000 korun
Minimální mzda se naposledy zvedla loni v srpnu na základě rozhodnutí Rusnokovy vlády; tehdy to bylo rovněž o 500 korun na současných 8 500 korun (čtěte víc). Od roku 2007 až do roku 2013 činila minimální mzda 8 000.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zvýšení minimální mzdy podpořil. „Potřebujeme vytvořit systém, v němž lidé, kteří pracují, budou mít vyšší čistý příjem než lidé, kteří zůstávají na sociálních dávkách,“ nechal se slyšet předseda vlády.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula by minimální mzdu zvýšil ještě víc. „Minimální mzda v České republice je stále nižší než sociální dávky, které může člověk dostat. Tudíž stále nemá motivační charakter,“ míní Středula. Očekává, že na konci funkčního období současné vlády by se mohla minimální mzda blížit až k 12 000 hrubého. V Evropské unii je Česká republika podle Středuly čtvrtá nejhorší co do výše minimální mzdy.
GALERIE
Bohuslav Sobotka autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK
S tím souhlasí ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). „V současné době patříme k nejhorším zemím v Evropské unii – minimální mzda v rámci Evropské unie je nižší už jenom v Bulharsku, Rumunsku a Litvě,“ prohlásila Marksová. I ona minulý týden zmínila, že minimální mzda by mohla do konce volebního období v roce 2017 vzrůst na 12 000 korun.
Zaměstnavatelé s růstem o 500 korun souhlasili, upozornili však, že některá odvětví s ním můžou mít problém. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák označil jako nejvíc ohrožené obory sociální služby, obchod, textilní a kožedělný průmysl či dopravu. Při dalším zvyšování minimální mzdy bude podle něj nezbytné zohlednit vývoj ekonomiky a kondici firem. „Prostředky musíme vytvořit my, oni je jenom spotřebují,“ poznamenal Hanák.
Zvýšení až na 40 procent průměrné mzdy?
Vládní strany se už v koaliční dohodě zavázaly, že budou postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok dosáhla 25 128 korun, dvěma pětinám tak odpovídá asi 10 000 korun. Pro zvýšení minimální mzdy na tuto částku se vyslovil i prezident Miloš Zeman (čtěte víc).
Po plánovaném nárůstu minimální mzdy na 9 000 korun zůstane její poměr k průměrné mzdě na 34 procentech. Zaměstnavatele to nicméně bude příští rok stát 690 milionů korun navíc, veřejný sektor vyplatí o 50 milionů víc. Do systému sociálního pojištění by naproti tomu mohlo na odvodech přitéct dalších 190 milionů, do zdravotního pojištění 80 milionů.
GALERIE
videogallery_447425
Někteří ekonomové o přínosu vyšší minimální mzdy pochybují. Podle Pavla Kohouta ze společnosti Partners by zvýšení mohlo připravit o práci lidi s nejnižšími příjmy. „Zkušenosti z různých částí světa ukazují, že vyšší minimální mzda populisticky vypadá dobře hlavně pro nízkopříjmové skupiny, ale jen do té doby, než ty nízkopříjmové skupiny přijdou o práci právě kvůli jejímu zvýšení,“ podotkl Kohout začátkem roku.
Stejné obavy má i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Institut minimální mzdy považuji za asociální případ regulace trhu práce. Ve skutečnosti minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost právě těch lidí, kteří jsou na tom na trhu práce nejhůře,“ řekl Skopeček v rozhovoru pro ČT24 s tím, že chystané zvýšení minimální mzdy negativně ovlivní až 50 000 pracovních míst – především v chudých regionech a málo kvalifikovaných profesích.
To místopředseda KSČM Jiří Dolejš návrh tripartity přivítal. „Já si myslím, že postupné zvyšování minimální mzdy je logické. Ekonomika na to má. Samozřejmě pokud bude šlapat a nevrátí se recese,“ podotkl Dolejš.
Ministerstvo práce zvýšení minimálního příjmu zdůvodňuje tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat dávky. Čistá minimální mzda sice podle úřadu pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale nikoliv všechny náklady na bydlení. Proto lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.