ČEZ se dohodl s Albánií, dostane zpátky 2,75 miliardy

Praha - Energetický gigant ČEZ uzavřel s Albánií, která loni odebrala firmě licenci, dohodu o narovnání. Firma získá zpět do roku 2018 v ročních splátkách 2,75 miliardy korun. Zhruba stejnou částku ČEZ před šesti lety zaplatil při nákupu albánské distribuční společnosti. Podpis dohody určitě považuji za úspěch. „Tato dohoda je konečná, eliminovali jsme tak rizika dalších arbitráží,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš s tím, že společnosti se tak v následujících letech vrátí prakticky veškeré investice, o něž v Albánii přišla.

Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. „Pokud by došlo k naplnění podmínek, nabude účinnosti i dohoda o narovnání a pak by byla arbitráž zastavena,“ vysvětlila mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. ČEZ má za úhradu pohledávek a převod podílu v CEZ Shpërndarje obdržet kompenzaci 95,5 milionu eur. Dalších 4,5 milionu eur už firma dostala.

Dohoda je podmíněna splněním několika takzvaných odkládacích podmínek. Mezi ně patří vystavení bankovní garance, schválení albánskou vládou a ratifikace albánským parlamentem. Dohodu také musí schválit statutární orgány ČEZ. Dokument byl podepsán ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství. ČEZ Albánii podle mluvčí nic platit nebude.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ:

„Sjednanou dohodu považuji za úspěch zejména vzhledem k tomu, že se získanými finančními prostředky budeme moci disponovat výrazně dříve, aniž bychom museli čekat řadu let na výsledky arbitráže. Dohoda je koncipována tak, že finanční kompenzace bude zajištěna renomovanou evropskou bankou.“

Výměnný obchod za odblokování přístupu do EU?

Nedávno se pak objevily i zprávy o tom, že Česko zvažuje blokování přístupu Albánie do Evropské unie. Důvodem byla právě arbitráž ČEZu. Zda ale nyní sehrála roli při domlouvání dohody i diplomacie, mluvčí Půlpánová pro ČT rozporuje: „Jeden politický výrok asi nemohl mít zásadní vliv na toto rozhodnutí. Je to otázka dlouhodobých jednání.“

Jiný názor má ale David Tramba, zástupce šéfredaktora časopisu Ekonom. „Určitě se dá říct, že tohle byl jeden z klíčových důvodů, proč Albánie přišla s dohodou o narovnání. Navíc tahle kauza poškozovala pověst Albánie pro zahraniční investory, protože se všichni báli, že dopadnou jako ČEZ,“ dodává.

ČEZ v Albánii
Zdroj: ČTK/AP/Hektor Pustina

Mírně pozitivně vnímá dohodu analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „ČEZ nemusí podstoupit arbitráž s těžko odhadnutelnou délkou trvání a nejistým výsledkem. Jedná se tedy nakonec o relativně příznivou tečku za diskutabilní investicí firmy v Albánii,“ uvedl. Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze může být otázkou, zda a v jaké výši bude mít Albánie na splátky: „Patrně by zde vypomohla Evropská unie. V tomto kontextu může být úspěchem, pokud by ČEZ obdržel první splátku již v letošním roce.“

ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun) koupil 76 procent v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje. Jenže loni v lednu odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž společnost ČEZ ztratila nad firmou kontrolu a Albánii de facto opustila.

David Tramba, zástupce šéfredaktora, Ekonom:

„Platební schopnost Albánie není zrovna nejvyšší. ČEZ tam podle informací nainvestoval kolem pěti miliard korun a vrátí se mu zhruba polovina, ale i tak je to dobrý kompromis.“

Následně český podnik loni v květnu zahájil mezinárodní arbitráž na základě Smlouvy o energetické chartě. Tu ratifikovala Česká republika i Albánie a upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. ČEZ v ní požadoval náhradu škody za to, že nebyla ochráněna jeho investice do distribuční společnosti CEZ Shpërndarje.

Český energetický obr má kromě Albánie problémy i v dalších balkánských zemích, kam investoval. V Bulharsku mu hrozí pokuty a v krajním případě odebrání licence. ČEZ Bulgaria ale v polovině května označil výtky auditu bulharského regulátora DKEVR za výjimečné případy, které jsou řešitelné. V Rumunsku pak firma kvůli snížení tamních dotací pro obnovitelné zdroje uvažuje o prodeji části větrného parku, který tam postavila. Šéf ČEZ Daniel Beneš na začátku měsíce prohlásil, že na Balkánu už ČEZ další byznys do budoucna rozvíjet nehodlá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v Česku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
před 1 hhodinou

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 20 hhodinami
Načítání...