ČEZ se dohodl s Albánií, dostane zpátky 2,75 miliardy

Praha - Energetický gigant ČEZ uzavřel s Albánií, která loni odebrala firmě licenci, dohodu o narovnání. Firma získá zpět do roku 2018 v ročních splátkách 2,75 miliardy korun. Zhruba stejnou částku ČEZ před šesti lety zaplatil při nákupu albánské distribuční společnosti. Podpis dohody určitě považuji za úspěch. „Tato dohoda je konečná, eliminovali jsme tak rizika dalších arbitráží,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš s tím, že společnosti se tak v následujících letech vrátí prakticky veškeré investice, o něž v Albánii přišla.

Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. „Pokud by došlo k naplnění podmínek, nabude účinnosti i dohoda o narovnání a pak by byla arbitráž zastavena,“ vysvětlila mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. ČEZ má za úhradu pohledávek a převod podílu v CEZ Shpërndarje obdržet kompenzaci 95,5 milionu eur. Dalších 4,5 milionu eur už firma dostala.

Dohoda je podmíněna splněním několika takzvaných odkládacích podmínek. Mezi ně patří vystavení bankovní garance, schválení albánskou vládou a ratifikace albánským parlamentem. Dohodu také musí schválit statutární orgány ČEZ. Dokument byl podepsán ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství. ČEZ Albánii podle mluvčí nic platit nebude.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ:

„Sjednanou dohodu považuji za úspěch zejména vzhledem k tomu, že se získanými finančními prostředky budeme moci disponovat výrazně dříve, aniž bychom museli čekat řadu let na výsledky arbitráže. Dohoda je koncipována tak, že finanční kompenzace bude zajištěna renomovanou evropskou bankou.“

Výměnný obchod za odblokování přístupu do EU?

Nedávno se pak objevily i zprávy o tom, že Česko zvažuje blokování přístupu Albánie do Evropské unie. Důvodem byla právě arbitráž ČEZu. Zda ale nyní sehrála roli při domlouvání dohody i diplomacie, mluvčí Půlpánová pro ČT rozporuje: „Jeden politický výrok asi nemohl mít zásadní vliv na toto rozhodnutí. Je to otázka dlouhodobých jednání.“

Jiný názor má ale David Tramba, zástupce šéfredaktora časopisu Ekonom. „Určitě se dá říct, že tohle byl jeden z klíčových důvodů, proč Albánie přišla s dohodou o narovnání. Navíc tahle kauza poškozovala pověst Albánie pro zahraniční investory, protože se všichni báli, že dopadnou jako ČEZ,“ dodává.

ČEZ v Albánii
Zdroj: ČTK/AP/Hektor Pustina

Mírně pozitivně vnímá dohodu analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „ČEZ nemusí podstoupit arbitráž s těžko odhadnutelnou délkou trvání a nejistým výsledkem. Jedná se tedy nakonec o relativně příznivou tečku za diskutabilní investicí firmy v Albánii,“ uvedl. Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze může být otázkou, zda a v jaké výši bude mít Albánie na splátky: „Patrně by zde vypomohla Evropská unie. V tomto kontextu může být úspěchem, pokud by ČEZ obdržel první splátku již v letošním roce.“

ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun) koupil 76 procent v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje. Jenže loni v lednu odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž společnost ČEZ ztratila nad firmou kontrolu a Albánii de facto opustila.

David Tramba, zástupce šéfredaktora, Ekonom:

„Platební schopnost Albánie není zrovna nejvyšší. ČEZ tam podle informací nainvestoval kolem pěti miliard korun a vrátí se mu zhruba polovina, ale i tak je to dobrý kompromis.“

Následně český podnik loni v květnu zahájil mezinárodní arbitráž na základě Smlouvy o energetické chartě. Tu ratifikovala Česká republika i Albánie a upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. ČEZ v ní požadoval náhradu škody za to, že nebyla ochráněna jeho investice do distribuční společnosti CEZ Shpërndarje.

Český energetický obr má kromě Albánie problémy i v dalších balkánských zemích, kam investoval. V Bulharsku mu hrozí pokuty a v krajním případě odebrání licence. ČEZ Bulgaria ale v polovině května označil výtky auditu bulharského regulátora DKEVR za výjimečné případy, které jsou řešitelné. V Rumunsku pak firma kvůli snížení tamních dotací pro obnovitelné zdroje uvažuje o prodeji části větrného parku, který tam postavila. Šéf ČEZ Daniel Beneš na začátku měsíce prohlásil, že na Balkánu už ČEZ další byznys do budoucna rozvíjet nehodlá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...