Rusko má zaplatit bilion kvůli krachu Jukosu, odvolá se

Haag – Bývalí akcionáři zkrachovalé těžařské firmy Jukos uspěli u mezinárodní arbitráže s žádostí o odškodné od Ruska. Stát má skupině akcionářů zaplatit přes 50 miliard dolarů (přes bilion korun), rozhodl soud v Haagu. Akcionáři původně žádali o více než dvojnásobek. Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Ruská polostátní společnost Rosněft, která po bankrotu Jukosu získala většinu jeho majetku, ubezpečila, že se jí spor nijak nedotýká.

Před třemi lety rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, že Rusko navzdory procesním chybám nezestátnilo majetek Jukosu protizákonně. Rozhodčí soud v Haagu, který se zabýval žádostí pětice někdejších akcionářů těžařské společnosti o odškodnění, však nařídil Rusku zaplatit za postátnění majetku společnosti přes 50 miliard dolarů společnosti GML Group. Jejím prostřednictvím v minulosti kontroloval Jukos podnikatel a politický odpůrce Vladimira Putina Michail Chodorkovskij.

Podle haagského soudu se Rusko a polostátní společnost Rosněft cíleně snažily Jukos hospodářsky položit. „Představitelé Rosněftu, kteří pracovali pro prezidenta Putina, měli cíl zničit Jukos,“ zaznělo u soudu. Stejný cíl sledovaly podle arbitrů i ruské soudy. Tribunál Stálého rozhodčího soudu v Haagu se případem zabýval od roku 2005.

Pokuta ve výši pěti procent rozpočtu Ruska

Pro Rusko by zaplacení 50 miliard dolarů znamenalo velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jeho ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit. 

S rozhodnutím haagské arbitráže se ale stát nesmířil. „Soudní proces není završen, bude možné se odvolat. Ruská strana nepochybně využije všech možností,“ řekl již před vynesením rozsudku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo financí později oficiálně potvrdilo odvolání. Verdikt označilo za „pochybný“ a „jednostranný“. Také poukázalo na „závažné chyby v rozhodnutí arbitrážního soudu“. 

Naopak bývalí akcionáři, kteří původně žádali prostřednictvím GML ve třech žalobách celkem o 114 miliard dolarů, jsou spokojeni. Přestože vysoudili sotva polovinu, jde podle nynějšího ředitele GML Tima Osborna o historicky nejvyšší odškodnění a označil ho za „velmi příznivé“. Rozhodnutí uvítal i Chodorkovskij, který však již v GML nefiguruje a sporu se neúčastnil. „Je fantastické, že akcionáři firmy dostali šanci na náhradu škod,“ uvedl Chodorkovskij. Podle Mikuláše Splítka je ale otázka, nakolik bude vysouzená částka vymahatelná, pokud se Rusko rozhodne odškodnění nevyplatit.

Tim Osborne, ředitel společnosti GML

„Hlavním cílem Ruské federace nebyl výběr daní, ale bankrot a vyvlastnění Jukosu ve prospěch státu skrze firmu Rosněft.“ 

Právníci akcionářů oznámili, že Rusko dostane 180 dnů, aby začalo stanovenou částku splácet. Po tomto termínu začne stanovené odškodné narůstat o úroky. Téměř dekádu dlouhý proces tak zřejmě úplně nekončí. Vladimira Putina ale dost možná ještě víc izoluje od mezinárodního společenství. Přichází totiž v době, kdy Rusko čelí už tak rekordním sankcím.

Drobní akcionáři mají ve čtvrtek šanci ve Štrasburku 

Ovšem rozhodnutí arbitrážního soudu se vztahuje pouze na pět bývalých akcionářů, nikoliv na další desítky tisíc bývalých minoritních akcionářů. Může ale posloužit jako precedens pro nové arbitráže vůči Rusku. Minoritní investoři také čekají na čtvrteční zasedání Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ECHR), který by měl rozhodovat o odškodnění pro všechny akcionáře.

„Doufáme, že ECHR věnuje pozornost velikosti této částky při stanovování spravedlivého zadostiučinění pro všech 55 000 a víc akcionářů, obětí této státem sponzorované připravené krádeže,“ prohlásil bývalý finanční ředitel Jukosu Bruce Misamore.

  • Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a Michail Chodorkovskij byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu. Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...