Babiš se vzdal nápadu zavést reverse charge v celé Unii

Praha – Česko již nebude na půdě EU usilovat o plošné zavedení tzv. reverse charge, tedy režimu, v němž se přenáší daňová povinnost u DPH z dodavatele na odběratele. Prioritou českých představitelů naopak zůstává boj proti daňovým únikům u pohonných hmot. Po setkání s ministry financí zemí střední Evropy to prohlásil tuzemský ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Pražské schůzky se kromě ministra Babiše zúčastnili jeho protějšci z Německa, Maďarska, Polska, Rakouska a Slovenska. Shodli se na prohloubení spolupráce v boji proti daňovým únikům, například uvažují o výměně informací o nespolehlivých plátcích DPH.

Babiš naopak opustil myšlenku zavést na úrovni osmadvacítky tzv. reverse charge. S tímto nápadem přišel v červnu na jednání ministrů financí EU. Při reverse charge se přenáší daňová povinnost u DPH z dodavatele na odběratele. Zatímco při standardním prodeji přiznává DPH dodavatel, v režimu reverse charge je zboží dodáno bez DPH – daň následně doplní a přizná odběratel. Opatření se netýká koncových spotřebitelů, ale pouze firem a podnikatelů.

Evropská komise už dříve Babišův návrh odmítla. Německý ministr financí Wolfgang Shäuble dnes dodal, že není možné takové opatření v EU rychle zavést. Maďarský ministr financí Mihály Varga naopak svého českého protějška podpořil. „Reverse charge je dobrý nástroj proti podvodům. Obecně je to zajímavá idea. Podporujeme snahu ČR v této oblasti a také spolupráci mezi zeměmi,“ konstatoval Varga.

7 minut
V Praze se setkalo šest ministrů financí střední Evropy
Zdroj: ČT24

Šéf české státní kasy označil dnešní schůzku za přelomovou. Česko se podle něj ukázalo jako země, která přichází na úrovni EU s novými myšlenkami a není pouze odpůrcem evropských iniciativ. „Jsem rád, že výsledkem historicky prvního setkání ministrů financí v tomto pro Českou republiku klíčovém složení není jen posílení spolupráce daňových správ v regionu, ale díky pojmenování společných cílů také zlepšení naší vyjednávací pozice na úrovni EU,“ prohlásil Babiš.

Podle německého ministra Schäubleho Evropa potřebuje udržitelný ekonomický rozvoj a nová pracovní místa. K tomu by měly přispět mimo jiné investice soukromých podniků. S tím souhlasil taky rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Boj proti daňovým únikům považuje za důležité téma rovněž slovenský ministr financí Peter Kažimír. „Tento typ souboje je třeba vést na mezinárodním poli. Spolupráce včetně výměny informací o rizikových subjektech je nevyhnutelná,“ je přesvědčen Kažimír. Slovensko prý díky lepšímu výběru daní zvýšilo příjmy státu o 1 % HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...