Britové dostali čas navíc. Doplatek mohou zaplatit do září 2015

Brusel - Velká Británie dostala novou lhůtu pro doplacení peněz do rozpočtu Evropské unie. Čas na to má až do září 2015, stejně jako další země, kterých se problém týká. K dohodě dospěli ministři financí unijní osmadvacítky na svém dnešním jednání. Český ministr financí Andrej Babiš však s výsledkem schůzky příliš spokojen není. Podle něj by Británie měla částku uhradit ihned stejně jako Česko v roce 2011. Londýn měl přitom částku 2,1 miliardy eur (bezmála 58 miliard Kč) zaplatit Bruselu původně už k 1. prosinci.

Dohodu ještě musí komise rozpracovat do konkrétní podoby, hotová by měla být na počátku příštího týdne. Konkrétní podrobnosti zatím nejsou známé, britský ministr financí George Osborne ale při odchodu z jednání prohlásil, že se Londýnu podařilo požadovanou částku snížit na polovinu, splatnou ve dvou splátkách až ve druhé polovině příštího roku. Jedná se podle něj o dohodu s Evropskou komisí.

  • George Osborne, britský ministr financí: „Srazili jsme ten účet na polovinu, odložili jsme jej, nebudeme platit úroky. A pokud v účtu bude chyba, dostaneme peníze zpět.“

Český ministr financí Andrej Babiš ale není s výsledkem příliš spokojen. „Nám se to stalo v roce 2011, kdy musela ČR okamžitě platit až pět miliard korun v termínu do prosince. A komise vůbec s námi nechtěla debatovat. Měl by být aplikován stejný princip,“ uvedl. Podle diplomatů přitom Osborne původně žádal roční odklad, tedy až do prosince 2015. 

Britský požadavek na splátkový kalendář je podle Babiše spíš odrazem vnitropolitického problému než toho, že by Británie reálně neměla peníze. Na druhé straně ČR předpokládá, že Evropská komise bude ke konci roku na splátkách za evropské fondy Praze dlužit asi 2,5 miliardy eur. Příjemci evropských peněz, hlasité dnes bylo například Polsko, proto chtějí také souběžně vyřešit i tuto problematiku.

Britský ministr financí George Osborne (vlevo) a evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovic
Zdroj: DPA/Wiktor Dabkowski

Výše částky, kterou také Londýn zpochybňuje, a způsob, jak jí bylo dosaženo, se přitom má řešit v nyní získaném čase. „Postižené“ země nyní budou moci peníze do příštího září splácet postupně po částech, není ale jasné, kolik splátek by to například mělo být. S podobným návrhem na bezúročné splátky přišlo před dnešním jednáním italské předsednictví po sérii kuloárních rozhovorů.

Cameron: Spor o náš doplatek bude velký problém

Britský premiér dnes ještě před schůzkou unijních ministrů financí uvedl, že pokud se spor o britský doplatek na jednání nevyřeší, bude to představovat velký problém. Cameron to řekl ve finských Helsinkách na fóru severských zemí, kde navíc zdůraznil, že dal jasně najevo, že Londýn částku v požadovaném termínu do 1. prosince nezaplatí a že její výši zcela odmítá.

  • David Cameron, britský premiér: „To jsou dva problémy, které jsem předložil k jednáním. Doufám, že je ECOFIN vyřeší… Pokud budou vyřešeny, tak to bude v pořádku, pokud ne, tak budeme mít očividně významný problém.“

Nedoplatek je důsledkem přehodnocení statistických podkladů o výkonu ekonomik členských zemí, které jsou k výpočtu výše příspěvku používány. Britského premiéra Camerona vysoká částka překvapila na posledním unijním summitu, kde na tiskové konferenci veřejně zaplatit odmítl. Platbu ale komise požadovala též po Nizozemsku a v menších částkách také od několika dalších zemí. Evropská komise připomněla, že se změnou metodiky výpočtu Londýn souhlasil a že věc je čistě technická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...