Druhý penzijní pilíř zruší vláda k lednu 2016

Praha - Vláda dnes rozhodla o zrušení druhého penzijního pilíře, skončí k lednu 2016. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byl druhý pilíř, který prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS), pro většinu občanů nevýhodný a zájem o něj byl mizivý. Lidé by měli dostat vloženou částku zpět do konce roku 2016. Do druhého pilíře se dá ještě vstoupit. Ministerstvo financí posoudí uzavření i této možnosti. „Druhý pilíř je jedním z velkých omylů předchozí vlády Petra Nečase,“ uvedl Sobotka, podle něhož byl pilíř spuštěn navzdory nesouhlasu opozice, sociálních partnerů i odborné veřejnosti.

„Nyní bude ministerstvo práce a sociálních věcí pracovat na opatřeních, která povedou k stabilizaci důchodového systému, zejména se zaměřením na první pilíř,“ poznamenal k dalším krokům.

Od loňska mohou lidé ve druhém pilíři převádět tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho přes 83 000 lidí. Tento relativně malý počet přispěvatelů je podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dán tím, že podmínky nahrávaly spíše bohatším mladým lidem. Vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala v koaliční smlouvě. Proti se stavěla opoziční TOP 09 či ODS.

Podle harmonogramu by do března 2016 měli střadatelé dostat oznámení o zrušení fondu od penzijní společnosti. Do konce září by jí měli sdělit, jestli chtějí úspory v hotovosti poštou, na účet, nebo převést do třetího pilíře. Do konce roku by vložené peníze měli dostat. Fondy by se měly zrušit a začít likvidovat k 1. červenci 2016.

„Lidem vrátíme jenom to, co do druhého pilíře vložili – buď ze své hrubé mzdy, nebo to, co na jejich individuální účty odvedl zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Takže určitě nebudeme dávat nic navíc. Že se jim to bude vracet, je logické – jsou to jejich finanční prostředky,“ avizovala ministryně  Marksová.

Pokud budou lidé chtít, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod vyplácený z prvního pilíře, budou muset poslat státu zpět peníze, které z něj vyvedli (tedy 3 % z odvodů na sociální pojištění). V opačném případě bude jejich důchod o tyto peníze krácen.

"Lidé si mohou prostředky převést do měnícího se třetího pilíře – s větší motivací účasti v něm, než tomu je nyní. Nebo vrátit část těchto prostředků do toho prvního pilíře, a to přesně těch prostředků, které si účastníci na základě kontaktu převáděli z toho prvního pilíře s tím, že všechny důchodové nároky v prvním pilíři jim budou uznány," upřesňuje předseda důchodové komise Martin Potůček a dodává ještě třetí možnost – peníze si ponechat a případně je investovat jiným způsobem.

Podle komise, která se věcí zabývala, se druhý pilíř zruší tak, aby se minimalizovalo riziko právních sporů, náklady i administrativní zátěž. V návrhu autoři ale poznamenali, že hrozí, že penzijní společnosti budou chtít kompenzace nákladů na zavedení i ukončení pilíře. Podle odhadů by to mohlo být několik stovek milionů korun. Finanční správu a správu sociálního zabezpečení by pak konec druhého pilíře měl vyjít na desítky milionů.

Se zrušením nesouhlasí dnešní pravicová opozice, která ji v minulém funkčím období v rámci důchodové reformy zavedla. Vláda svým dnešním rozhodnutím prý smetla ze stolu několik let práce odborníků na penzijní systémy. „V rámci povinného pojištění nás bez reformy všechny čeká rovná dávka na úrovni chudinské dávky. Bez reformy to přesně takhle skončí. Vláda to ví, ale je jí to úplně jedno,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Penzijní společnosti: Rušit druhý pilíř je chyba

Asociace penzijních společností si slovy svého mluvčího Ondřeje Kubala myslí, že rušit důchodový pilíř je chyba. A to ani ne pro samotný pilíř, ale proto, že v Česku stále není vyřešena budoucí podoba důchodového systému, který v dnešní podobě už není schopen vydělat dostatek peněz na současné seniory. 

Celkově do zavedení Nečasovy důchodové reformy inevstovaly penzijní fondy zhruba 400 milionů korun, které jsou nyní podle Kubala zmařeny, a nelze tedy vyloučit i možnost arbitráže. 

Na co by se měla současná vláda zaměřit, je podle všeho zatraktivnění třetího pilíře. „Stát by měl valorizovat příspěvky, které dává lidem, kteří si spoří ve třetím pilíři, měl by víc podpořit zaměstnavatele, aby byli motivovaní třeba přes daňové odpočty víc přispívat svým zaměstnancům do třetího pilíře,“ dodává Kubala. 

Pilíře důchodové reformy

První pilíř - Jedná se o státní důchod, který je vyplácen průběžně a je povinný. Odvádí se 28 % nebo 25 % z hrubé mzdy (výhodnější sazba platí pro lidi, kteří vstoupili do 2. pilíře)

Druhý pilíř - Je v podstatě důchodovým spořením ve fondu, kde je na výběr ze tří strategií. Je dobrovolný, ale lidé z něj nemohou vystoupit. Spoří se 3 % z hrubé mzdy (platí zaměstnavatel) a 2 % hrubé mzdy (spoří si každý sám). 

Třetí pilíř - V tomto případě se jedná o dřívější důchodové připojištění, které lze kdykoliv zahájit i předčasně ukončit, byť se sankcemi. Lidé mohou spořit libovolnou částku a stát vyplácí příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...