Druhý penzijní pilíř zruší vláda k lednu 2016

Praha - Vláda dnes rozhodla o zrušení druhého penzijního pilíře, skončí k lednu 2016. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byl druhý pilíř, který prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS), pro většinu občanů nevýhodný a zájem o něj byl mizivý. Lidé by měli dostat vloženou částku zpět do konce roku 2016. Do druhého pilíře se dá ještě vstoupit. Ministerstvo financí posoudí uzavření i této možnosti. „Druhý pilíř je jedním z velkých omylů předchozí vlády Petra Nečase,“ uvedl Sobotka, podle něhož byl pilíř spuštěn navzdory nesouhlasu opozice, sociálních partnerů i odborné veřejnosti.

„Nyní bude ministerstvo práce a sociálních věcí pracovat na opatřeních, která povedou k stabilizaci důchodového systému, zejména se zaměřením na první pilíř,“ poznamenal k dalším krokům.

Od loňska mohou lidé ve druhém pilíři převádět tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho přes 83 000 lidí. Tento relativně malý počet přispěvatelů je podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dán tím, že podmínky nahrávaly spíše bohatším mladým lidem. Vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala v koaliční smlouvě. Proti se stavěla opoziční TOP 09 či ODS.

Podle harmonogramu by do března 2016 měli střadatelé dostat oznámení o zrušení fondu od penzijní společnosti. Do konce září by jí měli sdělit, jestli chtějí úspory v hotovosti poštou, na účet, nebo převést do třetího pilíře. Do konce roku by vložené peníze měli dostat. Fondy by se měly zrušit a začít likvidovat k 1. červenci 2016.

„Lidem vrátíme jenom to, co do druhého pilíře vložili – buď ze své hrubé mzdy, nebo to, co na jejich individuální účty odvedl zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Takže určitě nebudeme dávat nic navíc. Že se jim to bude vracet, je logické – jsou to jejich finanční prostředky,“ avizovala ministryně  Marksová.

Pokud budou lidé chtít, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod vyplácený z prvního pilíře, budou muset poslat státu zpět peníze, které z něj vyvedli (tedy 3 % z odvodů na sociální pojištění). V opačném případě bude jejich důchod o tyto peníze krácen.

"Lidé si mohou prostředky převést do měnícího se třetího pilíře – s větší motivací účasti v něm, než tomu je nyní. Nebo vrátit část těchto prostředků do toho prvního pilíře, a to přesně těch prostředků, které si účastníci na základě kontaktu převáděli z toho prvního pilíře s tím, že všechny důchodové nároky v prvním pilíři jim budou uznány," upřesňuje předseda důchodové komise Martin Potůček a dodává ještě třetí možnost – peníze si ponechat a případně je investovat jiným způsobem.

Podle komise, která se věcí zabývala, se druhý pilíř zruší tak, aby se minimalizovalo riziko právních sporů, náklady i administrativní zátěž. V návrhu autoři ale poznamenali, že hrozí, že penzijní společnosti budou chtít kompenzace nákladů na zavedení i ukončení pilíře. Podle odhadů by to mohlo být několik stovek milionů korun. Finanční správu a správu sociálního zabezpečení by pak konec druhého pilíře měl vyjít na desítky milionů.

Se zrušením nesouhlasí dnešní pravicová opozice, která ji v minulém funkčím období v rámci důchodové reformy zavedla. Vláda svým dnešním rozhodnutím prý smetla ze stolu několik let práce odborníků na penzijní systémy. „V rámci povinného pojištění nás bez reformy všechny čeká rovná dávka na úrovni chudinské dávky. Bez reformy to přesně takhle skončí. Vláda to ví, ale je jí to úplně jedno,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Penzijní společnosti: Rušit druhý pilíř je chyba

Asociace penzijních společností si slovy svého mluvčího Ondřeje Kubala myslí, že rušit důchodový pilíř je chyba. A to ani ne pro samotný pilíř, ale proto, že v Česku stále není vyřešena budoucí podoba důchodového systému, který v dnešní podobě už není schopen vydělat dostatek peněz na současné seniory. 

Celkově do zavedení Nečasovy důchodové reformy inevstovaly penzijní fondy zhruba 400 milionů korun, které jsou nyní podle Kubala zmařeny, a nelze tedy vyloučit i možnost arbitráže. 

Na co by se měla současná vláda zaměřit, je podle všeho zatraktivnění třetího pilíře. „Stát by měl valorizovat příspěvky, které dává lidem, kteří si spoří ve třetím pilíři, měl by víc podpořit zaměstnavatele, aby byli motivovaní třeba přes daňové odpočty víc přispívat svým zaměstnancům do třetího pilíře,“ dodává Kubala. 

Pilíře důchodové reformy

První pilíř - Jedná se o státní důchod, který je vyplácen průběžně a je povinný. Odvádí se 28 % nebo 25 % z hrubé mzdy (výhodnější sazba platí pro lidi, kteří vstoupili do 2. pilíře)

Druhý pilíř - Je v podstatě důchodovým spořením ve fondu, kde je na výběr ze tří strategií. Je dobrovolný, ale lidé z něj nemohou vystoupit. Spoří se 3 % z hrubé mzdy (platí zaměstnavatel) a 2 % hrubé mzdy (spoří si každý sám). 

Třetí pilíř - V tomto případě se jedná o dřívější důchodové připojištění, které lze kdykoliv zahájit i předčasně ukončit, byť se sankcemi. Lidé mohou spořit libovolnou částku a stát vyplácí příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 9 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 23 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánovčera v 18:15

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...