Druhý penzijní pilíř zruší vláda k lednu 2016

Praha - Vláda dnes rozhodla o zrušení druhého penzijního pilíře, skončí k lednu 2016. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byl druhý pilíř, který prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS), pro většinu občanů nevýhodný a zájem o něj byl mizivý. Lidé by měli dostat vloženou částku zpět do konce roku 2016. Do druhého pilíře se dá ještě vstoupit. Ministerstvo financí posoudí uzavření i této možnosti. „Druhý pilíř je jedním z velkých omylů předchozí vlády Petra Nečase,“ uvedl Sobotka, podle něhož byl pilíř spuštěn navzdory nesouhlasu opozice, sociálních partnerů i odborné veřejnosti.

„Nyní bude ministerstvo práce a sociálních věcí pracovat na opatřeních, která povedou k stabilizaci důchodového systému, zejména se zaměřením na první pilíř,“ poznamenal k dalším krokům.

Od loňska mohou lidé ve druhém pilíři převádět tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho přes 83 000 lidí. Tento relativně malý počet přispěvatelů je podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dán tím, že podmínky nahrávaly spíše bohatším mladým lidem. Vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala v koaliční smlouvě. Proti se stavěla opoziční TOP 09 či ODS.

Podle harmonogramu by do března 2016 měli střadatelé dostat oznámení o zrušení fondu od penzijní společnosti. Do konce září by jí měli sdělit, jestli chtějí úspory v hotovosti poštou, na účet, nebo převést do třetího pilíře. Do konce roku by vložené peníze měli dostat. Fondy by se měly zrušit a začít likvidovat k 1. červenci 2016.

„Lidem vrátíme jenom to, co do druhého pilíře vložili – buď ze své hrubé mzdy, nebo to, co na jejich individuální účty odvedl zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Takže určitě nebudeme dávat nic navíc. Že se jim to bude vracet, je logické – jsou to jejich finanční prostředky,“ avizovala ministryně  Marksová.

Pokud budou lidé chtít, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod vyplácený z prvního pilíře, budou muset poslat státu zpět peníze, které z něj vyvedli (tedy 3 % z odvodů na sociální pojištění). V opačném případě bude jejich důchod o tyto peníze krácen.

"Lidé si mohou prostředky převést do měnícího se třetího pilíře – s větší motivací účasti v něm, než tomu je nyní. Nebo vrátit část těchto prostředků do toho prvního pilíře, a to přesně těch prostředků, které si účastníci na základě kontaktu převáděli z toho prvního pilíře s tím, že všechny důchodové nároky v prvním pilíři jim budou uznány," upřesňuje předseda důchodové komise Martin Potůček a dodává ještě třetí možnost – peníze si ponechat a případně je investovat jiným způsobem.

Podle komise, která se věcí zabývala, se druhý pilíř zruší tak, aby se minimalizovalo riziko právních sporů, náklady i administrativní zátěž. V návrhu autoři ale poznamenali, že hrozí, že penzijní společnosti budou chtít kompenzace nákladů na zavedení i ukončení pilíře. Podle odhadů by to mohlo být několik stovek milionů korun. Finanční správu a správu sociálního zabezpečení by pak konec druhého pilíře měl vyjít na desítky milionů.

Se zrušením nesouhlasí dnešní pravicová opozice, která ji v minulém funkčím období v rámci důchodové reformy zavedla. Vláda svým dnešním rozhodnutím prý smetla ze stolu několik let práce odborníků na penzijní systémy. „V rámci povinného pojištění nás bez reformy všechny čeká rovná dávka na úrovni chudinské dávky. Bez reformy to přesně takhle skončí. Vláda to ví, ale je jí to úplně jedno,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Penzijní společnosti: Rušit druhý pilíř je chyba

Asociace penzijních společností si slovy svého mluvčího Ondřeje Kubala myslí, že rušit důchodový pilíř je chyba. A to ani ne pro samotný pilíř, ale proto, že v Česku stále není vyřešena budoucí podoba důchodového systému, který v dnešní podobě už není schopen vydělat dostatek peněz na současné seniory. 

Celkově do zavedení Nečasovy důchodové reformy inevstovaly penzijní fondy zhruba 400 milionů korun, které jsou nyní podle Kubala zmařeny, a nelze tedy vyloučit i možnost arbitráže. 

Na co by se měla současná vláda zaměřit, je podle všeho zatraktivnění třetího pilíře. „Stát by měl valorizovat příspěvky, které dává lidem, kteří si spoří ve třetím pilíři, měl by víc podpořit zaměstnavatele, aby byli motivovaní třeba přes daňové odpočty víc přispívat svým zaměstnancům do třetího pilíře,“ dodává Kubala. 

Pilíře důchodové reformy

První pilíř - Jedná se o státní důchod, který je vyplácen průběžně a je povinný. Odvádí se 28 % nebo 25 % z hrubé mzdy (výhodnější sazba platí pro lidi, kteří vstoupili do 2. pilíře)

Druhý pilíř - Je v podstatě důchodovým spořením ve fondu, kde je na výběr ze tří strategií. Je dobrovolný, ale lidé z něj nemohou vystoupit. Spoří se 3 % z hrubé mzdy (platí zaměstnavatel) a 2 % hrubé mzdy (spoří si každý sám). 

Třetí pilíř - V tomto případě se jedná o dřívější důchodové připojištění, které lze kdykoliv zahájit i předčasně ukončit, byť se sankcemi. Lidé mohou spořit libovolnou částku a stát vyplácí příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...