Brusel – Ekonomické výsledky třetího čtvrtletí letošního roku jsou příznivé i pro země eurozóny. Oproti druhému čtvrtletí se zrychlilo tempo růstu na 0,2 %. Rychlý odhad Eurostat znamená pro evropské uskupení zlepšení HDP o 0,1 procenta oproti minulému čtvrtletí. O stejnou hodnotu se v říjnu zvýšila inflace na 0,4 %. Situace je ještě lepší v souhrnném pohledu na všechny země Evropské unie, které rostou tempem 0,3 %.
Eurozóně mělo k lepšímu výsledku pomoci oživení ve Francii i stabilizující se Řecko, kterému se podle nových údajů podařilo zlomit šest let trvající recesi už počátkem roku a které všechny tři letošní kvartály roste. Druhé čtvrtletí znamenalo pro Eurozónu nejvýraznější ohrožení, ale za poslední tři měsíce se podařilo stav vyrovnat. Eurozóna tak roste tempem 0,2 % oproti 0,1 % ve druhém kvartálu. Růst v celé Evropské unii rovněž poskočil na 0,3 %.
V září dosáhly země eurozóny s inflací pětiletého minima, od kterého se v říjnu odpoutaly na aktuální hodnotu 0,4 %. Stejně jako u růstu ekonomiky je výsledek o něco lepší v rámci celé Evropské unie, kde činí míra inflace 0,5 %. Ještě víc než Česká republika zaostává za cílem dvouprocentního růstu cen, které mají v plánu jak Česká národní banka, tak Evropská centrální banka. Česko dosahuje v inflaci hodnoty 0,7 % podle posledních výsledků.
ECB v poslední době provádí kroky proti riziku deflace a na podporu hospodářského růstu. V září snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a ohlásila plán nákupu některých cenných papírů. Meziroční pokles cen zaznamenalo v říjnu pět zemí EU - Řecko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Španělsko. V anketě ECB snížili ekonomové a akdemici průměrný odhad inflace v příštím roce na 1,2 %.
„Bedlivě se teď sleduje, jak dopadnou opatření Evropské centrální banky. Růst je totiž křehký a vyžaduje opatření,“ řekl analytik Michal Brožka z Raiffeisenbank. Dopady sankcí tu podle něj jsou, ale nelze je jednoduše kvantifikovat. Zmiňuje pokles investic ve Francii a Německu.
