Praha – Pobíratelé dávek na bydlení dostanou příští rok zřejmě méně peněz. Klesnou totiž podle všeho částky stanovených nákladů na byt, podle kterých se dávky vypočítávají. Promítlo se do nich podle ministerstva práce a sociálních věcí, které návrh nařízení vlády připravilo, zlevnění energií. Šéfka resortu Michaela Marksová Tominová (ČSSD) původně plánovala zvýšit od ledna životní minimum o 200 korun, to se ale valorizovat nejspíš nebude.
Dávky na bydlení budou asi nižší, může za to zlevnění energií
V Česku existují dva typy dávek na bydlení – příspěvek a doplatek. O příspěvek může požádat vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jeho příjmu či příjmu jeho rodiny. V Praze je to 35 procent. Normativ nákladů na bydlení stanovuje vláda podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen energií. Dávka odpovídá rozdílu mezi ním a mezi 0,3 násobkem či 0,35 násobkem příjmu člověka nebo rodiny v tísni. Doplatek pak získají ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení a dávka jim má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby jim zbylo na živobytí.
Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů. Průměrné částky vláda každý rok od ledna upravuje. V posledních letech rostly.
- V Praze se letos stanovené náklady pohybují v nájemních bytech podle počtu lidí v domácnosti od 7711 do 18.899 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4448 do 11.792 korun. Od ledna by to mohlo být v nájmu od 7632 do 18.674 korun, ve vlastním od 4409 do 11.676 korun.
- V dalších místech republiky jsou podle velikosti bydliště náklady nižší než v hlavním městě. Nejmenší jsou v obcích a městech s méně než 10.000 obyvateli. V nájemních bytech tam činí od 4809 korun pro jednu osobu do 12.636 korun pro početné rodiny. Od ledna by to mohlo být od 4730 do 12.430, tedy o 79 až 206 korun méně. Ve vlastních a družstevních bytech jsou stejné jako v hlavním městě a mají tak i zůstat - byly by tedy o 39 až 116 korun nižší než letos.
Státní kasa by mohla tímto krokem podle ministerstva ušetřit 106 milionů korun. Z toho 84 milionů by se uspořilo na příspěvku a 22 milionů na doplatku. Autoři návrhu ale v podkladech k nařízení podotkli, že příjemců dávek nejspíš přibude, takže výdaje budou zřejmě nakonec vyšší.
Životní minimum se zřejmě zvyšovat nebude
Ministryně původně plánovala, že by se od ledna mohlo zvýšit životní minimum o 200 korun na celkových 3610 korun. Poslední zvyšování proběhlo v lednu 2012. Vláda má nařízení o valorizaci ve svém letošním legislativním plánu, ministerstvo práce mělo návrh předložit teď v listopadu. Částka se ale upravuje pouze tehdy, pokud se index spotřebitelských cen za sledované období zvýší aspoň o pět procent. To se ovšem nestalo.
Z násobků minima se stanovuje hranice příjmu, která je pro přidělení některých příspěvků rozhodující. Pokud by minimum rostlo, mohlo by tedy na dávky dosáhnout víc lidí. „Nyní se rýsuje jako pravděpodobnější varianta, že nejchudším pomůžeme jinými nástroji,“ uvedla Marksová. Uvažuje prý o tom, že by se peníze využily na proplácení školních obědů či školních autobusů i na náhradní výživné od státu za neplatiče alimentů. „Přilepšit by si mohli i starší důchodci, kterým bychom přispěli fixní částkou,“ dodala ministryně.