Šéf vlády preferuje růst minimální mzdy, s dávkami hýbat nechce

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na sněmu odborů uvedl, že by se sociální dávky neměly zvyšovat. Peníze na jejich úpravu by měly plynout spíš do růstu minimální mzdy. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9 200 korun. Životní minimum, podle něhož se dávky vypočítávají, by se měnit nemělo.

„Debatujeme, jestli peníze na plošné zvýšení sociálních dávek nepoužít na aktivní politiku zaměstnanosti, aby stagnovaly sociální dávky a rychleji rostla minimální mzda,“ uvedl Sobotka a zmínil, že v řadě regionů je realitou malý rozdíl mezi dávkami a minimálním výdělkem. Minimální mzda by tedy měla růst rychleji než životní minimum. Dávky ale neklesnou. „Nebudu nikdy navrhovat snížení nynějších standardů,“ uvedl premiér.

V příštím roce neporostou ani další dávky – přídavky na děti, mateřská a rodičovská nebo příspěvky na péči o zdravotně postižené. „Budeme podporovat lidi v tom, aby pracovali, aby nečekali na dávky,“ vysvětlil poslanec ANO a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný.

Minimální mzdou je v současnosti částka 8 500 korun. Podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi sto tisíc lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců. Naposledy se minimální mzda zvedla v minulém roce o 500 korun na současných 8 500 korun. Vláda ji chce zvyšovat i nadále, aby se přiblížila k 40 procentům průměrné mzdy ve státě, tedy asi na 10 000 korun.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24/MPSV

„Máme odhad, podle kterého by měla být v roce 2018 minimální mzda 11 200 korun,“uvedla dokonce v září ministryně práce Michaela Marksová. Tento záměr by v praxi znamenal každoroční růst minimální mzdy o 500 až 700 korun. „Česká republika je v rámci Evropské unie pozadu nejen v absolutní výši minimální mzdy, ale také v rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou,“ vysvětlila Marksová.

„Lidé budou ekonomice více věřit, budou moci více utrácet a pomůže to i těm zaměstnavatelům, kterým se růst minimální mzdy nelíbí, protože lidé budou jejich produkty kupovat,“ zmínil pozitiva šéf ČMKOS Josef Středula.

Životní minimum je suma, která má člověku podle zákona stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého činí 3 410 korun. Pokud jsou příjmy dotyčného nižší, ocitá se v hmotné nouzi (to je v současnosti realita pro 180 tisíc domácností).

Existenční minimum je částka umožňující přežití, pro dospělého nyní činí 2 200 korun. Nevztahuje se na děti, starobní důchodce nebo invalidy s těžším stupněm postižení. Obě částky se naposledy zvyšovaly v lednu 2012. Existenční minimum tehdy vzrostlo o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o 300.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...