Nízké úrokové sazby mohou pojišťovnám způsobit problémy

Frankfurt nad Mohanem – Evropský regulační úřad EIOPA provedl zátěžové zkoušky u 60 pojišťovacích skupin a 107 individuálních pojišťoven v Evropě. Téměř čtvrtině z nich má v horizontu osmi až jedenácti let hrozit, že nebudou schopny pokrýt nároky pojištěnců. Příčinou jsou mimořádně nízké úrokové sazby, které způsobují i nízké výnosy z bezpečných investic.

„Pokračování současné situace nízkých výnosů by mohlo vést k tomu, že některé pojišťovny by měly za 8–11 let problémy s plněním závazků vůči svým pojištěncům,“ uvedla EIOPA. Tento evropský regulátor sedm měsíců zkoumal, jak si evropské pojišťovny povedou v případě ekonomických potíží na finančních trzích. Zajímal se právě o výši kapitálových rezerv, z nichž by se vyplácely nároky pojištěnců, a uplatňoval na ně různá kritéria. Ve 24 procentech případů firmy testem neprošly.

Jejich jména úřad nezveřejnil, jsou však varováním pro všechny pojišťovací domy, kterých se základní úroková sazba stanovená Evropskou centrální bankou na nulovou úroveň týká. Agentura Reuters citovala analytiky pojišťovacího odvětví a podle nich by mezi organizace s nedostatečnou připraveností neměly patřit velké společnosti jako Allianz, Axa nebo Generali. Více ohroženy jsou menší pojišťovny, které měly potíže projít scénářem „dvojitého úderu“, kdy klesají ceny investičních aktiv a zároveň roste hodnota budoucích závazků. Z českých institucí byly v testu zařazeny Česká spořitelna, Komerční pojišťovna nebo Kooperativa.

Politika Evropské centrální banky, která stanovila svou základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 procenta a měnovou politiku uvolňuje nákupem dluhopisů, má negativní vliv na výši výnosů z relativně bezpečných investic, na které pojišťovny používají vybrané pojistné. Většinou pro tyto účely vybírají státní dluhopisy a obligace kryté nemovitostmi a dalšími aktivy. Nemohou tudíž dostatečně posilovat kapitál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 8 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 14 hhodinami

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
včeraAktualizovánovčera v 20:28

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 17:09

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
včera v 14:28

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
včera v 06:00

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
17. 7. 2025
Načítání...