Jízda po německých dálnicích už nebude zadarmo

Berlín – Německé dálnice budou od roku 2016 pro řidiče osobních aut zpoplatněny. Roční poplatek by měl stát nejvýše 130 eur, což je zhruba 3 600 korun. Pro ekologicky šetrnější auta se počítá se slevou. Návrh zákona dnes schválila německá vláda, schválit ho musí ještě parlament. Zavedení mýtného pocítí hlavně zahraniční řidiči, Němcům se totiž o cenu známky sníží daň z vlastnictví motorového vozidla. Evropská komise má ale proti takovému zpoplatnění výhrady.

Roční poplatek se bude odvíjet od objemu motoru vozidla a ekologické šetrnosti jeho provozu. Vedle toho budou mít řidiči možnost zaplatit si dvouměsíční využívání dálnic v ceně 22 eur (600 korun) nebo desetidenní známku, která bude stát 10 eur (275 korun). Ministr dopravy Alexander Dobrindt si od mýtného slibuje 500 milionů eur (13,8 miliardy korun) ročně do státní kasy.

  • Roční poplatek bude záležet na objemu motoru vozidla a na ekologické šetrnosti jeho provozu. Například pro v Česku frekventovanou Škodu Octavia s dvoulitrovým dieselovým motorem by roční poplatek činil 100 eur (2 750 korun). Majitel Volkswagenu Polo 1,2 TSI by za rok zaplatil 24 eur (660 korun). Elektromobily budou podle Dobrindta od poplatku zcela osvobozeny.

„Zpoplatnění dálnic je smysluplný, oprávněný a spravedlivý krok,“ řekl Dobrindt. „Smysluplné je to proto, že všechny vybrané peníze budou investovány do rozvoje infrastruktury. Oprávněný systém je také proto, že němečtí řidiči už roky musí platit za jízdu po dálnici v sousedních zemích. A systém je i spravedlivý, protože rozlišuje mezi řidiči podle toho, jak německou silniční síť zatěžují,“ doplnil.

„Celkově se mýto dotkne českých řidičů velice výrazně, jelikož jenom na dovolenou jich tam jezdí okolo 100 tisíc a za prací je to odhadem 25 tisíc, ale musíme k tomu ještě připočíst další řidiče, kteří jezdí například na nákupy do Drážďan a do okolních příhraničních oblastí, a tím pádem využívají tyto dálnice,“ říká mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka.

Na rozdíl od systému v Česku nebo v Rakousku by se v Německu nelepila na čelní sklo dálniční známka. Po uhrazení dálničního poplatku by měla být do elektronického systému zanesena registrační značka vozidla. To, zda řidič jede po dálnici oprávněně, nebo ne, budou sledovat kamery, které budou snímat značky všech projíždějících aut.

Výhrady k systému německého mýta ale vyjádřila Evropská komise, podle které znamená zavedení poplatků společně se snížením daní pro Němce nepřímou diskriminaci zahraničních řidičů. Komise také kritizovala, že krátkodobé dálniční mýtné bude ve srovnání s ročním poplatkem pro řidiče ekologicky šetrných vozů neúměrně drahé.

Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která zpoplatnění dálnic ve vládě prosadila, ale kritiku Evropské komise odmítá. Podle strany je zákon zavádějící dálniční mýtné zcela v souladu s právem Evropské unie. To dnes zopakoval i Dobrindt s tím, že povinnost platit za užívání německých dálnic vzniká pro všechny řidiče nezávisle na tom, z jaké země pocházejí. Německo patří v Evropě společně s Belgií a Nizozemskem do poslední trojice zemí, kde se za jízdu po dálnici neplatí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 21 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...