Praha - Píše se 1. leden a první nekomunistický prezident od roku 1948 Václav Havel přednesl svůj novoroční prezidentský projev. Byl první, jedinečný a úplně jiný, než ty, které v Československu pronášeli po čtyřicet let komunističtí prezidenti. „Naše země nevzkvétá“ – to jsou slova z projevu Václava Havla, který byl v té době prezidentem teprve čtvrtý den. Ve svém projevu ostře kritizoval komunismus. Taky ho ale označil za nedílnou součást naší historie.
Havel: „Naše země nevzkvétá“
„Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších miliónů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá.“
„Všichni jsme - byť pochopitelně každý v jiné míře - za chod totalitní mašinérie odpovědni, nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci.“
„Ať naďaliej rozkvietá naša vlast - Československá socialistická republika.“
Reportáž Jana Osúcha (zdroj: ČT24)
Vladimír Hanzel, jeden z nejbližších Havlových spolupracovníků, vzpomíná, že příprava projevu trvala asi tři dny. „On to napsal, pak to dal přečíst svým nejbližším spolupracovníkům. Ti mu řekli své připomínky, ale on to nikdy neopravoval doslova. Když vzal tu připomínku, tak ten kousíček přeformuloval.“
Při samotném projevu se opakovala stejná nedůvěra k televizi, kterou Havel ukázal jen o pár dní dřív při prvním televizním vystoupení. Nechtěl se podobat svým předchůdcům, a projev četl z papíru.
Podle historiků lidé ostrý projev přijali - i kvůli Havlově tehdejší popularitě a porevoluční euforii. „Po těch dlouhých letech těch projevů Gustáva Husáka, který byl plný komunistických frází, tak najednou zaznělo, řekněme, svobodné slovo,“ vysvětluje kladný dopad Havlova projevu historik Jiří Suk.
O sedm let později vystoupil Havel s podobně kritickým projevem. V televizní diskusi na jaře 1997 zkritizoval vývoj země a atmosféru ve společnosti popsal jako „blbou náladu“.