Některé příspěvkové organizace, které zřídil stát k tomu, aby poskytovaly konkrétní služby, si je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec nakupovaly externě. Jejich hospodárnost přitom nevyhodnotily, upozornili kontroloři, kteří poukázali po kontrolách v příspěvkových organizacích i na další problémy. NKÚ se konkrétně zaměřil na fungování České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS) v letech 2019 až 2021. Samy organizace či jejich nadřízené úřady závěry NKÚ odmítly. Tvrdí, že postupovaly správně a hospodařily odpovědně.
Čtveřice organizací, jejichž hospodaření kontroloři detailně prověřili, měla ve třech letech, kterých se kontrola týkala, dostat v součtu příspěvky 623,6 milionu korun. Nakonec dostaly téměř o polovinu více – 901,1 milionu. Vyčerpaly 791,8 milionu korun.
Jak organizace příspěvek použily, se ale kontrolnímu úřadu nelíbilo. „Například za projekt ,Národní inventarizace kontaminovaných míst II. etapa‘ zaplatila CENIA externímu dodavateli v letech 2019 až 2021 celkem 116,6 milionu korun, aniž by předtím posoudila varianty výdajů například s využitím vlastních kapacit,“ uvedli kontroloři.
Podle nich podíl externě dodávaných služeb na celkových nákladech této agentury v kontrolovaném období postupně rostl, v roce 2021 dosáhl 44 procent.
Externí služby využil také ÚZEI. Zaplatil 62,6 milionu korun za sběr dat, podle závěrů kontroly však neměl zpracovánu ekonomickou analýzu výhodnosti nákupu dotazníkových průzkumů u třetích osob. ČAS podle NKÚ nakupovala například právní služby, přestože v organizačním řádu počítala s vlastním právním oddělením. Navíc nehodnotila ekonomický dopad zadání služeb externímu subjektu. Podíl nakupovaných služeb na jejích nákladech dosáhl v roce 2021 více než 45 procent.
Kontroloři zapochybovali i o účelnosti 113 milionů korun, které stát zaplatil standardizační agentuře za přístup veřejnosti k českým technickým normám (ČSN). Poplatek by měl být hrazen podle počtu uživatelů. Peníze ze státního rozpočtu ovšem odcházejí na základě odhadu, nikoliv reálného počtu uživatelů. A ten byl v roce 2021 násobně nižší než odhad. „Počet uživatelů sponzorovaného přístupu byl v roce 2021 odhadnut na 65 011, reálně jich bylo jen 8512, to je téměř osmkrát méně,“ vyčíslil NKÚ.
K hospodaření ČAS měli kontroloři i další výhradu. Zjistili, že vyplácela zaměstnancům mzdy, i když měla jako státní organizace poskytovat platy. „Tak se stalo, že například průměrná měsíční mzda jednoho z vedoucích zaměstnanců ČAS byla v roce 2021 čtyřikrát vyšší, než kolik činil průměrný plat vedoucích zaměstnanců na téže pozici u ostatních kontrolovaných příspěvkových organizací,“ upozornil NKÚ. Rozdíl mezi mzdou a platem je mimo jiné v možnostech zaměstnavatele určovat jejich výši.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací zase vynaložil podle NKÚ částečně neúčelně téměř 30 milionů korun. Peníze byly určeny na plnění výzkumných záměrů, jejichž výsledkem měl být například užitný či průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek či certifikovaná metoda. „Z celkem 12 plánovaných úkolů, které měl v průběhu let 2019 až 2021 splnit, zrealizoval pouze dva,“ uvedl NKÚ.
Čtyři organizace, na jejichž hospodaření se zaměřili detailně, vybrali kontroloři jako vzorek z příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvy životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu a jemu podřízeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Tyto organizace dostaly v letech 2019 až 2021 příspěvek na provoz přesahující 8,5 miliardy korun.
Organizace tvrdí, že hospodařily odpovědně
Závěry kontrolního úřadu dotčené příspěvkové organizace odmítly. CENIA, která podle kontrolorů nakupovala externí služby na to, co měla vykonávat sama, uvedla, že vytýkané okolnosti náležitě vysvětlila a řádně doložila oprávněnost svých postupů.
„CENIA v rámci schválených parametrů hospodaření maximálně využila vnitřních kapacit. (…) V době řešení projektu nedisponovala potřebným počtem zaměstnanců pro ověření všech vstupních lokalit ani příslušnou odborností nutnou pro jejich zhodnocení. Navýšení počtu zaměstnanců a zajištění potřebné odbornosti přímo v CENIA nebylo vzhledem ke specifickým parametrům projektu reálné,“ uvedla agentura k projektu inventarizace kontaminovaných míst, jímž se NKÚ podrobně zabýval.
Také ministerstvo zemědělství se proti závěrům kontroly ohradilo. ÚZEI, který podle kontrolorů neměl pro externí nákup služeb ekonomickou analýzu, podle resortu nakládal s penězi transparentně. Ministerstvo uvedlo, že ústav analýzu u nákupu dotazníkových průzkumů neprováděl proto, že bylo zřejmé a řadou argumentů doložené, že zavedení tohoto systému je možné jen ve spolupráci s externími firmami.
Že se ÚZEI podařilo splnit pouze dva z dvanácti výzkumných záměrů, bylo podle ministerstva tím, že požadavky na výsledky vznikají „ad hoc“ dle potřeby zadavatele, a jako takové jsou plánovány pouze okrajově, se statutem „mohou se vyskytnout, ale nemusí“. „V žádném případě nelze plánované množství výsledků naplňovat dogmaticky jako konečný počet,“ uvedl resort.
