V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.
Dohod o vině a trestu přibývá. Objevují se ale i pochybnosti, ministerstvo spravedlnosti zvažuje úpravu
Filip Kotas a Ladislav Tokár se přiznali k vraždě svého spolubydlícího, který na ně nechtěl přepsat auto. Dohodou se státním zástupcem se zkrátil soudní proces na několik hodin a pachatelé odešli s tresty na spodní hranici zákonné sazby.
Soud patnáctileté tresty potvrdil. Státní zástupce v dohodě zohlednil i to, že případ policie na půl roku odložila, a nebýt přiznání a spolupráce pachatelů, nemuselo k jejich odsouzení dojít.
Dohody i u nejzávažnějších trestných činů zákon umožnil před třemi lety. Od té doby jich přibývá a jsou stále častějším výsledkem i u projednávání vražd. V prvním pololetí jich státní zástupci navrhli čtyřikrát více než v předchozích letech. Zaznívají ale stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv a podmíněné tresty, třeba pro obžalované z opakovaných znásilnění.
Po úpravě zákona teď volají někteří poslanci. „Mám v ruce zhruba tři rozsudky, u kterých mám pocit, že vyloženě poškodily zájmy oběti. Myslím si, že zájmem celé společnosti je, abychom oběť chránili, a hlavně abychom zabránili pachateli, aby trestné činy dělal dále,“ uvedla poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by neměla být dohoda o vině a trestu zneužívána. „Institut by neměl být zneužíván pro to, aby měl někdo – a teď mám na mysli státní zástupce a soudci – pohodlnější život,“ řekl.
Ministerstvo se změnami bude zabývat při přípravě novely trestního řádu. Pro omezení dohod o vině a trestu ale není ani Nejvyšší státní zastupitelství, ani vedení Advokátní komory. Státní zástupci mají pokyn vždy zkoumat, jestli je dohoda v konkrétním případě vhodná, a dbát na práva poškozených.
Dohoda o vině a trestu umožnila podmínku za šest znásilnění nezletilých
Spekulace v souvislosti s dohodou o vině a trestu se objevily i v případě z konce srpna, kdy muži obžalovanému za šest znásilnění nezletilých schválil soud podmíněný trest. Na základě případu ministerstvo spravedlnosti institut prověřuje.
„Bezprostředně po tom případu jsme si udělali vnitřní analýzu jak statistik, tak i současného nastavení právní úpravy. Mohu říct, že v současné době interně pracujeme se dvěma možnými změnami v trestním řádu,“ řekl v 90' ČT24 náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).
Jedním z řešení by podle něj bylo, že by se dohoda o vině a trestu nemohla vztahovat na některé trestné činy. Druhou možností, kterou se ministerstvo zabývá, je větší zapojení obětí do sjednávání dohody, aby byly více zohledňovány jejich nároky.
Advokátka Lucie Hrdá v pořadu uvedla, že úprava podmínek dohod o vině a trestu je „dobrou zprávou“, záležet však bude na konkrétním řešení a znění zákona. Obě varianty podle ní mají svá úskalí. Při větším zapojení obětí do dohod jsou rizikem jejich traumata. „Mají spoustu psychických problémů, které vyplývají například i třeba jenom z akutního stresu v rámci projednávání případu před soudem. A bojím se, že by potom třeba mohli podléhat nátlaku,“ přiblížila.
Při vyloučení dohody u některých trestných činů se zase obává, „abychom s vaničkou nevylili rovnou i dítě“. U některých trestných činů podle ní lze bez znaleckých posudků jen obtížně odhadnout způsobenou škodu. Vyloučení dohody o vině a trestu by tak podle ní bylo vhodné ne na začátku trestního řízení, ale až později, do doby, než se případ dostane k projednávání před soudem.
„Například v případě těžké posttraumatické stresové poruchy se znásilnění překvalifikovává do vyššího odstavce a je za to úplně jiný trest, za který není možno uložit podmínku,“ upozornila.
Na konkrétní úpravě se nejprve budou muset dohodnout strany vládní koalice. Stanislav předpokládá, že pokud bude na změně politický souhlas, do trestního řádu by se mohla promítnout poměrně rychle – stala by se součástí připravované novely, která upravuje definici znásilnění.
Obecně podle něj ale systém není nastavený špatně. „Osobně se domnívám, že dohody o vině a trestu fungují v rámci justice velmi dobře, nicméně na základě těchto okolností nevylučujeme nějakou revizi,“ doplnil.
Minulý rok navrhli státní zástupci stovky dohod o vině a trestu
Do českého trestního řádu se dohoda o vině a trestu dostala v roce 2012. Obviněný při ní slíbí, že se vzdá práva na projednání případu před soudem, přizná vinu a přijme státním zástupcem navržený trest. Běžné soudní líčení se potom nekoná, soud schvaluje pouze dohodu a vynese rozsudek. Od října 2020 lze dohodu uzavřít u všech trestných činů, a to včetně zvlášť závažných zločinů. Na rozdíl od minulosti také kdykoliv během soudního procesu.
Stanislav upozornil, že po roce 2020 došlo k „poměrně k rapidnímu zvýšení“ přijetí dohod o vině a trestu soudem. „Číslo se postupně od roku 2012, kdy jich bylo uzavřeno 29, dramatickým způsobem zvýšilo,“ řekl. Minulý rok podle něj státní zástupci navrhli uzavření celkem 632 dohod o vině a trestu. Namístě jsou podle něj zejména v „hospodářských, majetkových a daňových trestných činech“.
Foldyna: Místo změny zákona se soustřeďme na oběti
Podle prezidenta Unie státních zástupců Tomáše Foldyny jde o moderní institut, který má zajistit „spravedlivé potrestání, naplnění účelu trestního řízení, ovšem tak, aby to znamenalo co nejmenší zátěž pro všechny zúčastněné osoby a zároveň i pro společnost“. Proto podle něj státní zástupci dohodu o vině a trestu navrhují častěji.
Institut je také šetrnější k obětem trestných činů, které se tak mohou vyhnout projednávání případu před soudem, domnívá se. Přiznal však, že pro některé poškozené mohou být právě soudní líčení způsobem, jak se s újmou vyrovnat. „Ale myslím si, že více bude těch osob, které jsou rády, že jsou přítomnosti u soudu ušetřeny a je to pro ně příznivější,“ řekl.
Foldyna v 90' ČT24 uvedl, že není příznivcem změny zákonů „kvůli případným jednotlivým excesům nebo případným jednotlivým nesprávnostem“. „To je taková česká cesta, která se, myslím, v dlouhodobém hledisku neosvědčila,“ doplnil.
Spíše než na legislativních změnách je podle něj potřeba pracovat na přístupu k poškozeným, a to obzvláště ke zranitelným obětem. „Já to vnímám tak, že v tomto směru máme trochu dluh. Policie, státní zastupitelství, možná i soudy. Na tomto poli se dá ještě řada věcí zlepšovat tak, abychom se například dotázali na názor oběti, zda ona souhlasí, nebo zda by považovala za správný postup sjednání dohody o vině a trestu, nebo zda se chce k věci vyjádřit před soudem,“ řekl.
„To je jednoduchá věc, která nevyžaduje změnu legislativy, je to jenom na vůli orgánů činných v trestním řízení, aby třeba takto učinili,“ dodal.
Gřivna: Dohoda může vést ke „kupčení“ mezi obviněným a státním zástupcem
Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna upozornil na to, že dohoda o vině a trestu je „horkým tématem“ i v rámci akademických debat. Tento nový institut podle něj „nesluší našemu systému“, který je založený na takzvané materiální pravdě.
„To znamená zjištění všech skutečností, které jsou důležité pro rozhodnutí ve věci. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti zkoumat všechny tyto okolnosti případu,“ vysvětlil. Někteří akademici upozorňují na to, že dohoda se také může stát předmětem „kupčení“ mezi obviněným a státním zástupcem. „Potom materiální pravda a spravedlnost s tím související ustupují do pozadí,“ řekl.
Kromě novely z roku 2020 má podle něj na množství uzavřených dohod o vině a trestu vliv právě i debata odborné veřejnosti o tomto institutu. „Ono to v konečném důsledku šetří čas a energii orgánů činných v trestním řízení. Takže je možné, že se tomu takzvaně přichází na chuť,“ podotkl.
Na vyhodnocení toho, zda bylo zavedení dohody o vině a trestu prospěšné, je podle něj příliš brzy. Označil ji za „institut, který může být dobrým sluhou, ale zlým pánem“. V některých případech je její použití na místě, v jiných zase vzbuzuje otazníky.
„Mám v některých případech pochybnosti o tom, zda-li nešlo opravdu o takzvané ulehčení práce, ale nechci říct, že to vnímám jako nějakou trendovou záležitost, nebo že by se to konalo v nějakém větším množství případů. Ale sám jsem se v praxi setkal s případy, kdy jsem pomyslně kroutil hlavou nad tím, že dohoda byla uzavřena a že soud takovou dohodu schválil,“ dodal.