Konfrontace do sněmovny patří, stejně jako domluva, shodli se místopředsedové ANO a SPD

20 minut
Vondráček a Fiala o slovních bitvách na půdě sněmovny
Zdroj: ČT24

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

„Já bych přál každému, ať si to zažije. Atmosféra je nepřenosná (…),“ popsal dění v dolní komoře parlamentu Vondráček. „Je nepřenositelná, těžko pochopitelná,“ řekl o atmosféře ve sněmovně Fiala.

„I když to vidíte v televizi, je to jiné, než když sedíte v sále. Přímý střet, kdy se to tam šroubuje ve spirále a je to čím dál horší a horší. Není jednoduché tam obstát, není jednoduché vystoupit na mikrofon,“ uvedl Vondráček.

„V ideálním světě by to bylo skvělé, kdybychom tam neříkali některé věci, kdybychom se k sobě chovali jinak, ale takhle to prostě nefunguje. Nežijeme v ideálním světě. Je tam konfrontace,“ poznamenal. Stejně jako střet však podle místopředsedy ANO patří do dolní komory také schopnost domluvy. „Ten mix dělá parlament ve všech zemích světa,“ řekl.

S tím souhlasil také Fiala. „Verbální politický boj je ve všech parlamentech světa (…) Je to velice vypjaté, je to velice emocionální,“ domnívá se. Vnímá proto smysl poslanecké imunity, která má představitelům stran dovolit, „aby mohli říct svůj politický názor“. 

Podle Fialy by v parlamentu měli být vždy představitelé dvou stran, kteří se navzájem hlídají. Kritizoval tak situaci v době opoziční smlouvy, kdy se „nikdo s nikým nehádal, protože všichni byli domluvení“.

Podle Vondráčka však příliš nezáleží na tom, kdo ve sněmovně používá silná slova, veřejnost vnímá poslance stejně. „Když na to přijde, všech dvě stě nás je na tom stejně. (…) Jsme za pitomce všichni,“ domnívá se.  „Jediným arbitrem by měli být lidé, kteří se na to dívají. Podle toho by měli poslance volit, nebo nevolit,“ uvedl Fiala s tím, že členové stran jsou představiteli jejich politické kultury.

Etický kodex poslance

Přestože atmosféra ve sněmovně bývá vyhrocená, staví se Fiala proti možnému etickému kodexu poslance. „Myslím si jednoznačně, že je to nesmysl, papír pro papír,“ uvedl. Pokud dojde k závažnému incidentu, měl by jej být schopný vyřešit mandátový a imunitní výbor, myslí si.

Etický kodex se snažil ve sněmovně prosadit na konci roku 2020 také Vondráček. Šlo podle něj o reakci na výtky z mezinárodního prostředí. „Kdekdo může mít etický kodex, proč by ho nemohli mít poslanci?“ otázal se.

Měl by se podle něj však spíše zabývat hodnotami členů komory, ne například pokutováním použitých slov. 

Do Událostí, komentářů byli pozváni vedle dvou zástupců opozice také dva představitelé vládní koalice. Ti ale pár desítek minut před vysíláním účast odřekli. Věru Kovářovou (STAN) a Jana Skopečka (ODS) šéfové jejich poslaneckých klubů kvůli probíhajícímu jednání dolní komory neuvolnili ani na dálku. Za zástupce vládnoucích stran se nepodařilo najít náhradu ani z řad senátorů, proto diskuze proběhla v tomto formátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...