Děti, které nastupovaly do školy za covidu, jsou podle průzkumu méně pohybově zdatné

Nahrávám video

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Olympijský víceboj, do kterého se zapojuje zhruba dvanáct set tuzemských škol, pořádá Český olympijský výbor deset let. Posledního ročníku se zúčastnilo přes sto třicet tisíc dětí od šesti do patnácti let.

„Zjistili jsme k našemu překvapení, že tělocvik je jeden z nejméně oblíbených předmětů. Je tam řada chronických omlouvačů, kteří nechtějí cvičit. Naším cílem je vybudovat povědomí o tom, že nejcennější v našem životě je budovat život ve zdraví. Proto jsme se rozhodli vytvořit několik projektů na podporu sportování dětí a mládeže,“ řekl generální sekretář Českého olympijského výboru Petr Gracík.

Letošní výsledky ukázaly, že se jejich pohybová zdatnost meziročně zlepšila. „Aktivita dětí ale obecně klesá a výsledky u desetiletých ukázaly, že je potřeba pracovat dál. Výsledky navíc nejsou všude stejné. Zatímco aktivita jihomoravských dětí je v celorepublikovém srovnání na velmi dobré úrovni, děti z ekonomicky znevýhodněných regionů jsou na tom hůře,“ řekl místopředseda Českého olympijského výboru Milan Hnilička.

Důležití v motivaci dětí jsou rodiče i učitelé

To v rozhovoru pro Českou televizi potvrdila i ambasadorka Olympijského víceboje Šárka Kašpárková. „V našem projektu jsou oblíbené všechny disciplíny. Výkonnost dětí v jednotlivých disciplínách se odvíjí od krajů, v některých krajích jsou lepší, jinde horší. Závisí to i od sociálních podmínek. Zlepšili se ve skoku dalekém, v hodu. Největší hybnou silou je rodina, která vede děti ke sportu, a pak učitelé. Pokud jsou tělocvikáři skvělí, jako jsem měla třeba já na základní škole, tak je to na těch dětech vidět,“ řekla Kašpárková. „I z toho důvodu každoročně pořádáme pro pedagogy speciální vzdělávací kempy zaměřené na novinky aplikovatelné do hodin tělocviku,“ dodal Hnilička.

V novém ročníku víceboje mohou školy plnit pět speciálních pohybových výzev. Školáci navíc mohou aktivitu zaznamenávat přes aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, čímž sbírají body pro Českou olympijskou nadaci. Jejím cílem je podpora ve sportování dětí z ekonomicky a sociálně znevýhodněných rodin nebo dětských domovů.

Všechny děti by měly mít pohyb

Velkou změnou má být připravovaná koncepce ministerstva, která se soustředí na všechny děti, i na ty méně pohybově nadané. „Máme obrovský pokles výkonnosti, tělesné zdatnosti a s věkem se to zhoršuje. Vliv měla i zpráva České školní inspekce, jejíž výsledky nás nepotěšily,“ řekl státní tajemník ministerstva Ondřej Andrys. Z loňského měření mezi žáky základních a středních škol vyplynulo, že se dnešní děti proti školákům z 90. let výrazně zhoršily například ve vytrvalostním běhu.

„Výsledky jsou jednoznačnou argumentací pro to, že je potřeba začít intenzivně pracovat zejména v aktivitách směřujících k podpoře vytrvalosti, všestrannosti a celkové zdatnosti. Mluví se obecně o tom, že by děti měly sportovat. My se ale v koncepci Aktivní školy soustředíme na podporu pohybu – a aktivní pohyb a sport je něco jiného. Sportovat chodí ti, kteří jsou k tomu motivovaní, mají talent nebo na ně třeba i rodina vyvíjí tlak. Potřebujeme ale cílit na všechny děti, aby se hýbaly po celý den,“ sdělil Andrys.

Do školy pěšky nebo na kole

K tomu má přispět podpora toho, aby děti do školy chodily pěšky nebo jezdily na kole, přestávky trávily aktivně, učily se třeba slovní druhy a zlomky s podporou pohybu nebo aby vzrostl podíl venkovní výuky. Tématem jsou i hodiny tělocviku, jejichž obsah se má rovněž proměnit.

„Každoročně přibývá učitelů, kteří pojmou tělocvik moderně, ale pořád přetrvává i konzervativnější způsob, kdy je na jedné straně buď dominantní atletika a gymnastika, anebo na druhé vybíjená, florbal a tento typ her. Pak to znamená, že roste podíl dětí uvolněných z hodin, protože se v tomhle pojetí nenajdou,“ řekl.

Snahou ministerstva je, aby děti z tělocviku nemusely být uvolňovány, ale mohly cvičit způsobem, který jim neublíží, ale pomůže. Podle Andryse budou některá opatření pro školy povinná, jiná budou spíše ve stylu doporučení. Resort chce koncepci představit na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 44 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 48 mminutami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 8 hhodinami

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 8 hhodinami

VideoPřed 35 lety vláda omezila dovoz starých aut. Veřejnost se o zákazu dozvěděla pozdě

Československo od července 1991 povolilo dovážet jen ojeté vozy mladší šesti let. Opatření mělo zabránit přílivu technicky nevyhovujících aut a omezit znečištění. Celníci, policie i veřejnost se o něm ale dozvěděli až několik dnů poté, co začalo platit. Zmatek na hranicích i mezi dovozci tehdy ukázal, jak nepřipravená byla státní správa na rychlé změny po pádu komunismu. Průměrné stáří osobních aut v Česku dnes přesahuje šestnáct let, což znovu otevírá debatu o regulaci dovozu starších vozidel a jejich dopadu na životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled