Mnoho Rusů agrese ze srpna 1968 nezajímá. Navíc jsou teď naladěni i protičesky

10 minut
Horizont ČT24: Jak rezonuje srpen 1968 v současném Rusku
Zdroj: ČT24

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Jedenadvacátý srpen 2023 je v ulicích válčící Moskvy den jako každý jiný. Mnoho Rusů 55 let stará agrese nezajímá, nejmladší generace o ní příliš neví, hovoří o ní jen ti nejstarší.

„Je tady pohled komunistů, ten říká, že sovětská armáda a vojska Varšavské smlouvy odvrátila buržoazní puč,“ přibližuje historik Vadim Truchačov ze Státní humanitární univerzity v Moskvě.

Velká část Rusů je přitom i kvůli ruské invazi na Ukrajinu naladěna silně protičesky. „V roce 1968 Sovětský svaz odvrátil rozšíření NATO. Samozřejmě to bylo uděláno proti vůli Čechů, ale nás názor Čechů nezajímá,“ tvrdí Truchačov.

Ojedinělý protest ze srpna 1968 proti okupaci Československa si tak pamatují nejspíš jen někdejší disidentské kruhy. Akce se tehdy zúčastnilo osm mladých lidí. Ti protestovali 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v ruské metropoli. Rozvinuli tam transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Během několika minut je pak zatkla komunistická milice.

„Mělo to morální smysl, a jak já neustále opakuji, taky čistě osobní. Chtěli jsme mít čisté svědomí,“ říká jedna z tehdejších demonstrantek Natalia Gorbaněvská. „Navždy to zůstane špinavostí v dějinách naší země,“ připojil jiný z pamětníků Viktor Fajnberg.

Po dlouhých letech ve vězení nebo nucené psychiatrické léčby většina z osmi demonstrujících ze Sovětského svazu emigrovala na Západ. Připomínat jejich odvahu se opakovaně nedařilo ani po pádu komunismu. Posléze v srpnu 2013 a pak znovu v roce 2018 jejich pietní setkání na původním místě protestu rozehnala policie Ruské federace.

Putin by znovu odpovědnost za srpen 68 nepřijal, myslí si Pazderka

„Události ze srpna 68 jsou jenom kapkou v moři nereflektované a nezpracované dlouhé sovětské historie,“ připomněl bývalý zpravodaj v Rusku a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Odkázal přitom na „krvavější“ události, například na potlačenou revoluci v Maďarsku v roce 1956 či na trauma z afghánské války.

„Sociologické průzkumy ukazují, že více než polovina Rusů vůbec neví, co se tehdy dělo, že tomu nepřikládá žádnou váhu, odstřihává se od toho,“ uvedl novinář s odkazem na častá tvrzení, že „to byla sovětská historie a dnes je to Ruská federace“. Snaha reflektovat události tak podle něj už dávno zmizela.

Pazderka dále řekl, že si neumí představit, že by šéf Kremlu Putin v současné době znovu přijal odpovědnost za dění v srpnu 1968. „Putin roku 2006 rozhodně není Putin v roce 2023, je to člověk, který prošel nějakou evolucí a s ním samozřejmě ruská společnost,“ myslí si.

„Od roku 2014, kdy Rusko začalo se svou agresí vůči Ukrajině, se vnitřní šrouby v ruské společnosti začaly strašně utahovat. I lidé, kteří byli ochotní vzpomínat na srpen 68 a nějak reflektovat sovětskou minulost, najednou odmítali jakékoli rozhovory, zavíraly se archivy a všechno se znovu dostávalo do stavu ‚obležené pevnosti‘.“

Okupace měla podobné cíle jako agrese na Ukrajině, míní historik Tomek

„Současné Rusko se rozhodlo pokračovat v kurzu Sovětského svazu a ještě daleko hrubším způsobem než za Brežněvovy vlády, takže co se tehdy schvalovalo, se už neodsuzuje a v podstatě se to podporuje,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov.

Podotkl, že okupace byl zločin už v roce 1968 a samozřejmě to zločinem zůstává.

„Je zajímavé, že to mělo v podstatě podobné cíle jako agrese na Ukrajině, to znamená nastolit vládu, která bude přijatelná, která bude prostě povolná sovětské nebo moskevské vládě,“ připojil historik z Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, rovněž signatář Charty 77.

15 minut
Události, komentáře: Postoj Moskvy k okupaci v roce 1968
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Předsedou ODS se stal Kupka. Slibuje silnou a sebevědomou stranu

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v pražském hotelu Clarion zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, který se ujme vedení strany po dvanácti letech, během nichž stál v čele ODS expremiér Petr Fiala. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolí také prvního místopředsedu.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...