Vydatné deště zmírnily sucho, hladina podzemních vod však zůstává pod normálem

Nahrávám video
Události: I přes deště panuje na polovině území ČR půdní sucho
Zdroj: ČT24

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.

Nedostatek vody už pocítila obec Zhoř, její zásoby v podzemí se rychle tenčí. Pokud hladina klesne ještě o něco níž, přijdou místní o zdroj pitné vody. Jako jedna z prvních to pocítí Alena Korábová, která bydlí na nejvyšším místě v obci. „Jakmile tlak vody klesne, tak nám neteče teplá, později ani studená,“ popsala. 

Obyvatelé obce tak začali vodou šetřit. Ve Zhoři dokonce platí zákaz zalévání zahrad a napouštění bazénů. „Když máme někde zbytek vody, tak nás nenapadne vylít to do umyvadla, ale použijeme ji zase jinde,“ ujišťuje Korábová.

Dobrou zprávou pro obyvatele Zhoře je, že na obecní studnu už nebudou muset dlouho spoléhat. Obec bude do konce roku napojena na vodovodní síť. 

Ve Věžnici na Havlíčkobrodsku o pitnou vodu už dokonce přišli. „V dolní části nám zkolaboval vrt, přestal dávat vodu. Navíc jak bylo sucho, tak lidé vodou zalévali, i když jsem hlásil, aby to nedělali,“ říká starosta obce David Drahoš (nestr.).  

Aby voda z kohoutků nepřestala téct úplně, obec si půjčila cisternu a skoro denně vozí vodu z jedné části obce do druhé a plní vodojem. Teď už místní spotřebu vody podle starosty snížili. Problémy chtějí do budoucna vyřešit vybudováním nového vrtu a propojením sítí. 

Na Blanensku se sucho opakuje rok co rok

Problém s nedostatkem vody řeší řada dalších obcí v celém Česku, dalším příkladem může být i Sulíkov na Blanensku. Na zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrad nebo mytí aut pitnou vodou jsou místní zvyklí. Výjimkou není ani letošní léto. 

„Bylo tam (v obecním vrtu) samozřejmě málo vody, ale hlavně byl problém v tom, že tam bylo nadlimitní množství dusičnanů, tak jsme ho museli v roce 2021 odstavit,“ popsala zastupitelka Sulíkova Jolana Brychtová (nestr.). 

To v Drnovicích na Blanensku dokonce platí kvůli nedostatku vody i stavební uzávěra. Místní se snaží využívat vodu dešťovou, tu pak používají například na zalévání zahrad. Na rozdíl od Sulíkova, kterému chybí peníze, by se ale v Drnovicích mohla situace zlepšit. Už za dva roky by měli dokončit vodovodní přivaděč. „Za posledních deset let se takto napojilo a vyřešilo problém 18 obcí,“ říká ředitel boskovické divize společnosti Vodárenská Petr Fiala. 

Nejvíc napršelo v Krkonoších

Díky dešťům v posledních dnech se zvedly alespoň hladiny řek. Podle meteoroložky ČT Aleny Zárybnické si hodně polepšil například horní úsek Labe. „V Krkonoších napadlo za poslední tři dny nejvíc z celého Česka – až šedesát milimetrů vody,“ uvedla. 

Naopak nejnižší úhrny – jenom kolem pěti milimetrů – byly zaznamenány v závětří Jeseníků na Osoblažsku. „Žádné místo v Česku ale nezůstalo zcela bez deště. Kromě Krkonoš pršelo hodně také v západních Čechách,“ řekla Zárybnická. 

Hydrologické sucho je podle meteoroložky aktuálně zhruba na pětině měřicích stanic v Česku. Výrazné půdní sucho zůstává už jen na Dačicku a Znojemsku. „Ovšem na doplnění zásob podzemní vody by muselo pršet víc než měsíc,“ upozorňuje Zárybnická.

Zájem o dešťovku roste

Kvůli přetrvávající nízké hladině podzemních vod roste zájem o využívání vody dešťové. Zatímco zapuštěná nádrž do země vyjde na desítky tisíc korun, ty nadzemní lze pořídit už od několika set korun v závislosti na objemu.

Lhůty na umístění nádrží do země se pohybují často v rámci několika týdnů. „Zájem o instalaci retenční nádrže stoupá. V prvním pololetí tohoto roku sledujeme nárůst asi dvacet procent vůči roku 2022 a vůči roku 2021 je to dokonce o padesát procent,“ popisuje ředitel společnosti ePoptávka.cz Otto Kočí.

Velký zájem o retenční nádrže souvisí podle odborníků i se státním programem dotací. Lidé proto často poptávají instalaci rovnou s vyřízením podpory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
12:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Plaga chce po Kettnerovi za falešnou fotku adekvátní omluvu, odvolání nezvažuje

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie, na níž jsou zobrazení předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář a teolog Tomáš Halík s mužem obviněným ze zapálení průmyslové haly v Pardubicích. Tvrdší kroky ministr přijme v případě, pokud by náměstek podobné jednání opakoval. Řekl to s tím, že po Kettnerovi chce důstojnou adekvátní omluvu Minářovi a Halíkovi při jejich osobním setkání.
před 48 mminutami

ŽivěFinále 33. ročníku ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos

V Kongresovém sále hotelu Olšanka v Praze probíhá finále 33. ročníku ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele Česka. Šest finalistů ankety za podpory svých žáků před porotou absolvuje čtyři úkoly. Musí například za jednu minutu vtipně představit sebe a školu, kde vyučují, naučit publikum něco ze svého oboru a připravit společnou scénku s žáky. Poslední úkol je tajný. Kromě hlavní ceny pořadatelé udělí také ocenění Dětský Ámos a Ámos sympaťák, která vybírají dětská porota a lidé na webu ČT :D. Do letošního ročníku soutěže žáci nominovali 78 pedagogů, což bylo o 15 více než loni. Nejvíc přihlášek přišlo z Prahy (13), Středočeského (12) a Jihomoravského kraje (11). Minulý rok získal titul Zlatý Ámos Lukáš Knautek ze ZŠ Semice.
před 1 hhodinou

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci.
09:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
11:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
před 3 hhodinami

VideoLidé oceňují zahraniční studijní pobyty, vláda chce navýšit jejich kapacitu

Zahraniční zkušenost během studia považuje 84 procent lidí za přínos pro budoucí pracovní uplatnění. Další největší výhodu vidí v posilování tolerance mezi kulturami. Více než tři čtvrtiny lidí si pak myslí, že by zahraniční pobyty měly být standardní součástí vzdělávání. Loni na ně dosáhlo skoro 46 tisíc uchazečů. Zájem vycestovat přes evropský program Erasmus roste a vláda chce posílit kapacitu. Záleží ale na tom, jak dopadne jednání o unijním rozpočtu na období od roku 2028. Česko jen letos vyčerpá z evropských peněz na Erasmus dvě a půl miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby studenti odborných středních škol více jezdili do ciziny. Teď je jich kolem osmi tisíc ročně, zhruba polovina oproti nejpočetnější skupině vysokoškoláků.
před 7 hhodinami

O předčasný důchod žádá kvůli výhodnějšímu výpočtu dvakrát víc lidí než loni

Díky novému pravidlu pro výpočet výše předčasného důchodu o něj letos zažádal rekordní počet lidí. Novinka, která zvýhodňuje osoby pracující déle než 45 let, začala platit letos v lednu. Jen za první dva měsíce podle ČSSZ o předčasný důchod zažádalo 3 419 lidí, to je v meziročním srovnání více než dvojnásobek.
před 8 hhodinami
Načítání...