Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Na tiskové konferenci to uvedli pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Rakušan představil transformaci České pošty, vyčlení se Balíkovna
19 minut
Studio ČT24: Vyjádření Víta Rakušana k transformaci České pošty
Balíkovna, která vznikne na základě zvláštního zákona, by podle Štěpána měla v letech 2025 a 2026 vykazovat tržby okolo šesti až sedmi miliard korun. Státní podnik Česká pošta bude dále provozovat pobočkovou síť, zachová si doručování listovních zásilek a peněžních poukázek a rozšíří poskytování služeb pro stát.
Lidé by na pobočkách měli mít možnost vyzvednout si například příspěvek od ministerstva práce a sociálních věcí. „De facto si lze představit, že spousta agendy, kterou si dnes vyřizuje občan na různých úřadech a musí k nim vyrazit třeba do okresního města, tak to nalezne na České poště,“ vysvětluje Štěpán.
Transformace si vyžádá od státu investici 4,5 miliardy korun a další dvě miliardy bude podnik hradit z úvěrů. Státní podpora se bude skládat z navýšení kmenového jmění o dvě miliardy korun, transformačního příspěvku 1,5 miliardy korun a vkladu jedné miliardy korun do nově vznikající Balíkovny. To ale stačit nebude – i proto bude společnost shánět dalšího investora.
3 minuty
Události: Transformace České pošty
„Ta komerční část – vůbec nevidím důvod, proč by měl stát poskytovat tyto služby na komerční bázi, stát má bezesporu jiné úlohy než být zásilkovou službou číslo 150 na českém trhu,“kritizoval rozhodnutí hlavní ekonom DRFG Národohospodářské fakulty, Vysoké školy ekonomické v Praze Martin Slaný.
Podle Štěpána je však Balíkovna podle průzkumů zákaznické spokojenosti velmi dobře hodnocená. „Pokud ji něco sráží, tak je to právě spojení s Českou poštou,“ dodává.
Pošta snížila svůj odhad letošní ztráty na 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardy korun. Loni vykázala ztrátu 1,75 miliardy korun. Ztrátu se jí letos podařilo zmenšit díky snižování nákladů i krizovému řízení, řekl Štěpán. Riziko insolvence, které podniku již letos hrozilo, se podle něj výrazně snížilo. V roce 2026 by měla být pošta po chystané transformaci v provozním zisku, dodal.
ČP je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dlouhodobě podfinancovaná. Kvůli nedostatečné úhradě státu za objednané služby vykáže od roku 2018 do konce letošního roku kumulovanou ztrátu okolo 5,7 miliardy korun. V tomto roce se očekávanou ztrátu mimo jiné podařilo snížit zrušením 300 z 3200 poboček k letošnímu pololetí, úpravě způsobu doručování nebo redukci počtu pracovníků.
Přínos transformace
Výsledkem transformace podniku by měl být přírůstek výnosů ve výši 9,3 miliardy korun, z toho 2,9 miliardy mají přinést služby pro stát a 4,7 miliardy rozvoj komerčních služeb. Okolo 1,7 miliardy korun budou tvořit jednorázové výnosy. Naopak úspory dosáhnou 3,1 miliardy korun díky zeštíhlení řízení, rozvoji partnerských pošt a centralizaci regionální logistiky.
„Česká pošta potřebuje změnu, aby měla smysl v současné společnosti,“ řekl Rakušan. Státní podnik bude podle něj poskytovat služby v takové míře, v jaké je občané potřebují, a zároveň převezme agendu od úřadů a bude jí dělat lépe, levněji a blíže občanům. Ti tak díky nejhustší poštovní síti v Evropě nebudou muset kvůli styku se státem vyjíždět do větších obcí. Podle ministra chce zhruba dvacet procent obyvatel komunikovat s úřady osobně, a nikoliv digitálně. Zároveň se pobočky pošty otevřou dalším komerčním subjektům, například pro výdej balíků.
Transformaci České pošty schválila v úterý dozorčí rada podniku a o den později vláda. ČP je v posledních pěti letech ztrátová kvůli úbytku provozu i nedostatečné úhradě nákladů státem. Loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Pošta bude od července provozovat 2900 poboček a zaměstnávat okolo 22 tisíc lidí.
