Český lev, prestižní stáž ve Washingtonu a Magnesia Litera – taková ocenění dostali v posledních měsících Romové. Pojí je chuť prorazit bariéru a být vzorem pro ostatní mladé Romy, kteří často nemají stejnou startovní čáru jako jejich vrstevníci. O romské cestě k úspěchu natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.
Úspěšní Romové jsou vzory a inspirací. „Přála bych si, abych nemusela zažívat pocit prvenství,“ dodává historička
168 hodin: Romský sen (zdroj: ČT24)
Minulé pondělí získal poprvé literární cenu Magnesia Litera romský autor. V kategorii debut roku ji obdržel novinář Patrik Banga se svojí autobiografickou knihou Skutečná cesta ven. Vzpomíná v ní na 90. léta, kdy se musel na pražském Žižkově vyrovnávat s předsudky policistů i učitelů, a doufá, že jejím prostřednictvím dokáže inspirovat – tím spíše, že za ni dostal ocenění.
„Spoustu talentovaných lidí se bojí neúspěchu kvůli škatulkám, kvůli tomu, že mají pocit, že ve společnosti nemohou uspět. Když fyzicky vidíš, že to nějaký Rom dokázat může, tak proč bys to nedokázal ty? Když to dokáže Banga, dokáže to každý,“ podotkl.
Kdo patří na střední školu
Podle reportéra České televize Richarda Samka se Romové v Česku dlouhodobě potýkají s tím, že s nimi společnost nepočítá. „Mají nás zaškatulkované a maximálně můžeme být v dělnických profesích. Ale když člověk se vzepře, jde si za svým cílem, přeskakuje překážky, tak se dostaví úspěch,“ řekl.
Jak Patrik Banga vzpomněl, k tomu, aby se začal vyprošťovat ze zajetí předsudků, stačila malá podpora. Policisté jej automaticky pokládali za zloděje autorádií a učitelé nanejvýš za adepta pro dělnickou profesi.
„Narazil jsem na sociální poradkyni, která mě přesvědčila o tom, že děti jako já na střední školu nepatří, protože nás cikány nikdo po škole nezaměstná jinde než v dílně anebo na stavbě,“ vzpomněl. Ovšem právnička, se kterou se také potkal, mu darovala počítač. Stal se z něj programátor a později novinář.
Nebýt vzorem
Šanci dostala i historička Renata Berkyová, která se věnuje holocaustu Romů a Sintů. I ona ale ve škole narážela. „Přihlásila jsem se do literární soutěže. Učitelka mi vyčítala, že jsem to určitě nenapsala já, že to není moje práce. To v člověku na jedné straně sráží sebevědomí, ale na druhé straně je dobře vybavený do světa,“ vzpomněla.
Nakonec se jí ale podařilo dostat se ze středního Slovenska do Prahy, kde nyní pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Získala také stipendium na čtyřměsíční stáž v muzeu holocaustu ve Washingtonu.
Její příběh dokazuje, že i Romové můžou uspět ve vědě. „Přála bych si, aby nás tu bylo víc. Abych já nemusela zažívat pocit prvenství. Raději bych byla ani ne tak vzorem, jako součástí větší skupiny romských vědců, vědkyň,“ poznamenala.
Dosáhnout na Lva
Herec Marsell Bendig, který za svoji roli ve filmu Banger získal Českého lva pro herce ve vedlejší roli, si podle svých slov až s odstupem uvědomil, že je také vzorem pro svoji generaci. „Děcka si dělají vlasy podle mě, oblékají se podle nás, dělají podobná videa, jako děláme my. Snaží se prorazit a chtějí být herci, chtějí být zpěváky,“ shrnul.
Ani on nevzešel z prostředí, které by ho motivovalo k osobnímu rozvoji. Cesta na červený koberec totiž vedla z královéhradeckého ghetta. „Nikdo tam neměl žádné cíle. Nikdo nechodil do práce, nikdo pořádně nechodil ani do školy, protože nikdo v nikom neměl žádný vzor,“ upozornil.
Dostat se z takového prostředí se rozhodl spolu s nevlastní sestrou, která také uspěla. Kristina Hasíková dnes pracuje jako asistentka pedagoga na základní škole a také dabérka. V této profesi již na žádné ústrky nenaráží. „Nikdo mi neřekl, vždyť jsi Romka, to Romové nedělají. Spíš naopak: Wow, to je pecka,“ podotkla. A podobně vnímá své nynější okolí i Marsell Bendig: „V té práci jsou všichni… jak to říct? Prostě jako normální.“
Podle Richarda Samka ale stále neplatí, že by většinová česká společnost Romy přijímala bez jakýchkoli výhrad. „Pořád je segregované školství. Pořád máte jako Rom složité a problémové sehnat bydlení,“ míní. Také Renata Berkyová se s narážkami občas setkává.
Patrik Banga je ale přesvědčen, že se i mnoho změnilo. „Dneska už není problém potkat Roma právníka, Roma lékaře, Roma sportovce,“ řekl s odkazem například na hokejistu Dominika Lakatoše.
Jak ostatně napsal ve své oceněné knize: „Skutečná cesta ven je být individualita. A jestli po mně někdo chce, jestli mně někdo chce vidět dřív jako Roma než jako Patrika, je to jeho problém, a ne můj.“