Stále víc ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje. Podle průzkumu PAQ Research si do konce loňského roku našlo místo přes padesát procent těch ekonomicky aktivních. Většinou na plný úvazek. V srpnu byl jejich podíl zhruba čtyřicetiprocentní. Uplatňují se spíše na manuálních a pomocných pozicích, a to i ti vysoce kvalifikovaní. V průměru pobírají 154 korun čistého za hodinu. Své profesi se často nevěnují ani zdravotníci, kterých do Česka podle odhadů uprchlo několik set. Aprobaci se snaží získat jen 170 z nich. Trvá to i roky.
Přivádět děti na svět pomáhala už její babička. Valerija Vojtenková měla o profesní dráze jasno. Pracovala v kyjevském prenatálním centru. Jenže pak přišla Ruskem vyvolaná válka, útěk, nová země a nový jazyk. Mladá ukrajinská lékařka se rozhodla, že v oboru zůstane. Našla si práci v české nemocnici. „Lékaři mi řekli: My máme jiný systém než na Ukrajině, ale všechno vás naučíme a bude to v pořádku,“ popsala.
Ze začátku měla problémy hlavně s jazykem. Po čase se ale osmělila. Nyní chodí na vizity nebo pomáhá přímo na porodním sále. Samostatně ale pracovat nemůže.
Aby mohl vykonávat své povolání, musí si každý lékař, který do Česka přijede z mimounijní země, nechat ověřit diplom. Pak musí složit odbornou zkoušku v českém jazyce. Součástí takzvané aprobace je i šestiměsíční praxe pod dohledem odborníka. Následuje další specializační vzdělávání. Proces zabere mnoho času.
Ukrajinští zdravotníci by přitom podle praktického lékaře Cyrila Muchy mohli být významnou pomocí pro zdravotní systém. „Lékařů u nás je nedostatek. My třeba české pacienty neregistrujeme, protože jsme přetíženi. A utečence z Ukrajiny samozřejmě také neregistrujeme, ale jsme ochotni je ošetřit. A tito lékaři nám výrazně pomohou,“ uvedl.
Sám proto zaměstnává ukrajinskou lékařku Oksanu Denysiukovou. Pomáhá hlavně s komunikací. „Většina Ukrajinců ještě neumí česky tak dobře. A je to pro ně stres, když je něco bolí, cítí se špatně a musí ještě přemýšlet o tom, jak to všechno říct, aby tomu doktor rozuměl,“ nastínila.
Mucha by do budoucna ocenil, kdyby Denysiuková alespoň částečně mohla pracovat sama. Resort zdravotnictví ale podmínky po lékaře se zahraničním vzděláním zmírňovat nechce a výjimku pro ty z Ukrajiny neplánuje. Ministerstvo totiž počítá s tím, že se po skončení války řada ukrajinských lékařů vrátí domů. Třeba ale Valerija Vojtenková už nyní zvažuje, že by v Česku zůstala.
