Českou poštu od března dočasně povede dosavadní ředitel poštovní služby podniku Miroslav Štěpán. Šéf pošty Roman Knap z funkce na konci února odejde. Stát zároveň letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Jejím cílem bude redukce nákladů a zmodernizování jejích služeb. Řešit se bude i možné rozdělení státního podniku a služeb. Stálého generálního ředitele firmy ministerstvo vnitra vybere v novém výběrovém řízení teprve v době, až bude vytvořený konkrétní návrh transformace, oznámil na středeční tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Českou poštu povede dočasně Štěpán, vláda chystá velkou transformaci podniku
Výběr nového ředitele Rakušan v minulosti zdůvodnil nutností dát poště nový impulz při její transformaci. Ministerstvo vnitra tak loni vyhlásilo výběrové řízení, do něhož se přihlásilo deset uchazečů včetně Knapa. V řízení však podle ministra žádný z uchazečů neuspěl. Resort proto do čela firmy zatím dočasně postavil Štěpána, nového generálního ředitele pak vybere v novém výběrovém řízení.
Štěpán zatím poštu povede jako zástupce generálního ředitele. „Hlavním úkolem bude spolupráce s ministerstvem vnitra a dalšími institucemi na transformaci České pošty. Bez tohoto kroku jsou dlouhodobě poštovní služby v ohrožení. Jedním ze stěžejních bodů bude změna podoby pobočkové sítě při zachování dostupnosti služeb pro občany a pro stát,“ řekl Štěpán po tiskové konferenci.
Končící Knap poděkoval za spolupráci všem zaměstnancům pošty. „Za mého působení pošta dorovnala standardy, které jsou jinde zcela běžné, jen ve státním podniku dlouhou dobu scházely,“ řekl. Podle něj se během jeho působení snížily náklady na provoz o jednu miliardu, stabilizovala se situace se zaměstnanci a rozšířily se některé služby.
Základem budoucí transformace je podle Knapa oddělení státních služeb od komerčních. O Štěpánovi řekl, že má veškeré předpoklady, aby agendu unesl. „Poštu zná, nemusí se jako člověk, který přichází zvenku, rozkoukávat,“ dodal Knap.
Podle Rakušana by Česká pošta beze změn nepřežila. Transformační plán bude schvalovat vláda, změny by měly trvat zhruba dva roky. Plán by měl podle Rakušana podnik přizpůsobit novým trendům, protože v současnosti firma nabízí pouze standardizované letité služby, které často neodpovídají době.
Část pošty jako akciová společnost
Ve hře je tak podle ministra například rozdělení podniku do dvou odnoží. Pod státem by dál zůstaly služby, které nemají ziskový charakter, například listové zásilky. Do druhé odnože by pak mohly podle Rakušana přejít služby, které mohou být na trhu konkurenceschopné. Zmínil například balíkové nebo logistické služby. Tato část by mohla mít podle Rakušana podobu akciové společnosti, v níž by měl stát plný nebo alespoň částečný podíl.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Pošta provozuje v zemi zhruba 3200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu.
Pošťáci chtějí víc peněz
I přes to, že podnik neprosperuje, odboráři požadují vyšší ohodnocení. Vedení České pošty se s nimi dnes opět nedohodlo na zvýšení mezd v letošním roce. Pošta vylepšila svůj návrh z 3,5 procenta na pět procent, zástupci odborů požadují nejméně deset procent. Další jednání má být 15. února.
„Česká pošta představila návrh, který počítá s navýšením tarifních mezd o pět procent. Je to maximum, které si můžeme vzhledem k ekonomické situaci dovolit. Všichni zástupci odborových organizací považují tento návrh za silně nedostačující a požadují navýšení o deset procent,“ vysvětlil mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Loni Česká pošta mzdy nezvyšovala, pouze zaměstnancům vyplácela mimořádné odměny. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší než celorepublikový průměr. Nyní je zhruba osm tisíc korun pod průměrnou mzdou v ČR, která přesahuje 40 tisíc korun.