Z venkova dál mizí obchody s potravinami. Nejčastějším důvodem jsou rostoucí ceny energií a nižší zájem zákazníků. Některé prodejny jsou ztrátové dlouhodobě. Obce i kraje se je snaží podporovat, aby místní nemuseli kvůli základnímu zboží cestovat kilometry daleko. Pomáhat těm nejmenším prodejnám teď má i dotační program Obchůdek 2021+. Stát na něj vyčlenil přes padesát milionů.
Prodejny potravin na vesnicích kvůli cenám energií končí. Nyní mohou žádat o dotaci
7 minut
Události: Venkovské potraviny mohou žádat o dotaci
Minimálně jedna prodejna potravin je v každé obci s víc než dvou a půl tisícem obyvatel a skoro v devadesáti procentech obcí do tisíce obyvatel. V těch menších ale dostupnost obchodů klesá. Ve dvou třetinách malých vesnic do dvou set obyvatel není prodejna potravin žádná.
Obchody přitom patří k životu v obci. Ten ve Velemyšlevsi na Lounsku je jediný v okruhu deseti kilometrů. Velké nákupy tu místní nedělají, pro základní potraviny sem ale chodí denně. „Hlavně senioři a matky s dětmi, ti sem nejvíc chodí,“ popisuje vedoucí prodejny Michaela Dytrychová.
„Já chodím každý den, i několikrát denně, protože nejbližší krám máme přes deset kilometrů. Kupuju tady naprosto všechno. Vzhledem k tomu, že nemám auto, tak pro mě by to bylo komplikované, tahat nákupy. To bez auta nejde,“ potvrzuje zákaznice Jaroslava Menhartová.
Poté, co náklady na energie stouply na dvojnásobek, vzrostla i obava o udržení vesnických krámků. Pomáhá jim proto dotační program Obchůdek 2021+. „Pokud bychom to nedostali, tak bohužel bychom museli některé prodejny zavřít. Navíc, když dostaneme dotaci, máme povinnost prodejnu celý rok držet v provozu,“ vysvětluje Marie Kadlecová, předsedkyně Jednoty Podbořany.
Podmínky udělení dotace
Do dotačního programu se zapojily všechny kraje kromě Prahy. Ministerstvo průmyslu a obchodu do něj vyčlenilo dvaapadesát milionů korun. Ze státních peněz může každý obchod čerpat až 130 tisíc, další mohou přidat samotné kraje. Prostředky můžou jít na provoz prodejny nebo třeba na mzdy zaměstnanců.
Podmínkou udělení dotace obchodu je, že v obci musí být jediný. „Pokud v obci fungují prodejny dvě, tak tam je zajištěna konkurence, je vidět, že v obci není problém a nemá smysl do toho směřovat veřejné prostředky, protože by to jenom narušovalo konkurenci,“ zdůvodňuje Pavel Vinkler z ministerstva průmyslu a obchodu.
Další podmínkou je, aby v obci nebylo víc než tisíc obyvatel. Žádat mohou i prodejny v obcích do tří tisíc obyvatel, pokud fungují v místní části, kde nežije víc než tisíc lidí. „Nejmenší obce mají největší šanci, že dostanou dotaci,“ shrnuje tisková mluvčí Ústeckého kraje Magdaléna Fraňková. Jednotlivé kraje už peníze dostaly, teď je musí rozdělit.
Prodejna jako místo setkávání
Využít se toho chystají i v Dobrochově na Prostějovsku. Tady prodejnu aktuálně provozuje sama obec, protože předchozí provozovatel zavřel. „Je to v podstatě zajištění služeb pro občany. A i když na tom proděláváme, lidi tu službu potřebují,“ je přesvědčen starosta Dobrochova Miroslav Kříž (KDU-ČSL).
„Prodejna je sociální místo, určité místo kontaktu, kde se lidé potkávají, vyměňují si informace. Pokud tam prodejna není, tak se obec stává tak trochu mrtvou. To znamená, že sami starostové mají zájem udržet tyto venkovské prodejny,“ tvrdí předseda Asociace českého tradičního obchodu a skupiny COOP Pavel Březina.
Kromě obchodů mizí z řady menších vesnic také hospody. Jejich provozovatelé se snaží získat zpátky zákazníky, o které přišli během epidemie covidu. I jim se přitom snaží pomoct i samotné obce. Třeba tím, že vybírají jenom symbolický nájem.
