Jurečka chce zvýšit minimální mzdu o 1100 korun. Odbory žádají víc, zaměstnavatelé míň

Nahrávám video

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

„Je to opravdu rozumný kompromis, jak sociálně zohlednit růst minimální mzdy a zároveň také nezpůsobit to, že by nám začala růst nezaměstnanost,“ říká k návrhu Jurečka. Podle resortu zvýšení o 1100 korun odpovídá jednačtyřiceti procentům předvídané průměrné mzdy pro příští rok, která by mohla dosáhnout zhruba 42 150 korun.

„Za TOP 09 mohu říci, že to vnímáme jenom jako návrh k diskuzi – že to ještě není věc, která je jasně rozhodnutá,“ podotkla předsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Snažíme se držet v těch mezích, které jsou ještě pro zaměstnavatele únosné,“ dodala.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek není nadšený z „asymetrického zvyšování“. „Jsem zastáncem toho, aby se zvyšovala i minimální mzda přiměřeně výkonu ekonomiky a současně, aby se zvyšovaly i hranice zaručených mezd,“ prohlásil.

Odboráři požadují zvýšení o dva tisíce korun

Odboráři požadovali kvůli inflaci navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun, a to ještě letos, jak uvedl již dříve předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Návrh musíme jako ČMKOS odmítnout, protože samotné navýšení o 1100 korun je s ohledem na inflaci nízké. A samozřejmě nesouhlasíme, že nedochází ke zvýšení nejnižší úrovně zaručené mzdy,“ uvedl vedoucí sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Jiří Vaňásek.

Svaz průmyslu a dopravy záměr ministerstva vítá, minimální mzdu by ale zvedl nejvýš o 850 až tisíc korun. „Česká národní banka a vláda očekávají, že mzdy ve firmách na základě kolektivního vyjednávání porostou o 5 až 6,5 procenta, což by odpovídalo 800 až 1 000 korunám, takže tento návrh pana ministra tomu není moc vzdálený. Nicméně zaměstnavatelé by očekávali nižší,“ okomentoval viceprezident Svazu Jan Rafaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled