Kryoprezervace, posmrtné hluboké zmrazení člověka, který věří, že medicína a technologie v budoucnu dokáží přispět k jeho oživení a zpětnému ozdravení, získává stále nové příznivce. Zákrok plánuje i jeden z prvních Čechů a u americké společnosti Cryonics Institute platí členství, aby až nastane jeho smrt, mohl tento proces podstoupit. Nová epizoda Bilance s podtitulem Věčný život má premiéru na ČT1 v pondělí 7. listopadu ve 22:00.
Jakub Kokoška, pracovník v petrochemickém průmyslu z Plzně, se těší relativně dobrému zdraví, plánuje žít ještě dlouho. Od dětství jej ovšem fascinuje věda a pokrok, a i proto se upnul k v Česku nepříliš rozšířenému řešení své budoucnosti. Jako již další tisíce lidí po celém světě se chce po smrti nechat zmrazit.
„Život je poměrně krátký, lidské znalosti a dovednosti jsou takřka neomezené a stále se rozvíjejí. Sedmdesát pět nebo osmdesát let není dost na to se všechno naučit, dozvědět. Čím déle bych žil, tím více dovedností a znalostí bych mohl získat. To je taková moje hlavní motivace,“ vysvětluje Kokoška.
Zatím nikoho nerozmrazili
V případě jeho i ostatních zájemců o kryoprezervaci (redakce Bilance ví o minimálně jednom dalším členovi této komunity z Česka) jde ale zatím o důvěru. Z dosud již zmrazených lidí ještě nikdo rozmrazen nebyl a neví se, kdy a zda vůbec to bude možné. Všichni členové této komunity ale věří, že jednou se to může podařit. Po pohřbení do země či kremaci taková šance není.
„Nikdo neví, za jak dlouho budeme schopni ty lidi oživit, ale míříme správným směrem. Máme léčbu kmenovými buňkami, 3D tisk tkání, molekulární nanotechnologii, umělou inteligenci a další vědecké oblasti a pokroky v genetickém inženýrství v podobě CRISPR/Cas9. To vše ukazuje, že kryonika je smysluplná vědecká snaha,“ je přesvědčen Dennis Kowalski, prezident amerického Cryonics Institute, jehož je Kokoška členem.
- První člověk, který se rozhodl vsadit na budoucnost vědy a medicíny s touhou překonat svůj předem určený čas, byl James Bedford. Americký psycholog se nechal po smrti v roce 1967 zmrazit v organizaci Alcor Life Extension Foundation, která se o jeho tělo stará dodnes.
Společnosti poskytující zájemcům hluboké posmrtné zmrazení fungují v Americe, Austrálii, Rusku a Číně. Tyto společnosti ale neuchovávají pouze zmrazené lidi, velké oblibě se těší i zmrazování domácích mazlíčků, nebo vzorků DNA pro připadné budoucí klonování, jak dodává Kowalski: „Aktuálně je u nás zmrazeno zhruba 230 lidí, stejné množství zvířat a čtyři a půl tisíce vzorků tkání. Také máme okolo dvou tisíc čekatelů z celého světa zapsaných do našeho programu. A zdá se, že toto číslo stále roste.“
Mnohými je ale tento obor vnímán spíše jako podivný byznys. Částky, za které vás společnosti zmrazí, se pohybují v přepočtu okolo půl milionu korun. Členové organizací, jako je Cryonics, také platí pravidelné příspěvky v řádu jednotek až desítek tisíc korun.
Téma vzbuzuje řadu dalších otázek. Sanitka do budoucnosti, jak fandové tomuto oboru také přezdívají, například příliš neřeší téma duševní stránky života. Může si zmrazený a případně po letech oživený člověk zachovat svoji osobnost, schopnosti, vlastnosti, jaké měl předtím?
- Metoda zachování genových zdrojů rostlin a živočichů, u lidí známá například skrze mimotělní oplodnění (IVF) a konzervaci embryí využívá ke zmrazení nejčastěji tekutého dusíku. Kryonika pak využívá této technologie pro pokročilejší konzervaci celých lidských tkání a těl.
- Po prohlášení člověka za mrtvého se tělo dotyčného postupně ochlazuje, je z něj vyčerpána krev a nahrazena kryoprezervativním roztokem. Tělo je pak uloženo v chladících nádobách, takzvaných tewarech, s teplotou okolo mínus 200 stupňů Celsia.
„To je taková otázka, kterou ale celá stávající věda pořád nevyřešila. Co to vlastně je vědomí? Co znamená cítit se jako já?“ zamýšlí se Kokoška s tím, že sám věří tomu, že současná fyziologická smrt dle něj nemusí být ještě smrtí konečnou a i duševní stránka je do jisté míry spojena s tělem a může tak být do jisté míry oživena.
Pro skeptiky v tomto směru pak současné lidské poznání nabízí ještě jinou alternativu. Nahrání takzvaného digitálního dvojčete člověka ve formě zápisu souboru jeho identity do elektronické paměti, na USB disk nebo do cloudu. I experimentování s touto technologií je ale teprve v počátku.
