V noci ze soboty na neděli skončí letní čas a začne platit standardní, středoevropský. Hodiny se posunou o hodinu zpět – ze tří hodin ráno na druhou. Letos mělo povinné střídání času podle plánu Evropské unie skončit, členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.
Cestující, kteří budou v neděli v noci cestovat veřejnou dálkovou dopravou, budou na cestě o hodinu déle. Změna času se dotkne čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah. Spoje vyčkají ve stanici na odjezd podle nového času. Regionální spoje v době přechodu na nový čas žádné nejedou.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo sedmdesát procent dotázaných. Celkem čtyřiačtyřicet procent respondentů si přálo trvale letní čas a čtyřiadvacet procent zimní.
Podle vědců je právě standardní středoevropský čas, tedy ten, který je známý jako zimní, lepší volbou i pro lidský organismus. Neuroložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Soňa Nevšímalová vyjmenovává především dva důvody.
„Ráno přichází světlo o něco dříve a to světlo je hrozně důležité pro nastartování veškeré naší aktivity. Za druhé, ten večerní sluneční svit brání tvorbě spánkového hormonu melatoninu,“ vysvětluje. Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku, únavu či nevolnost.
Nevšímalová dodává, že hodinový posun by neměl výrazně poškozovat cirkadiánní rytmus, tedy střídání bdělosti a spánku. „Jsou ale jedinci citliví, kterým i ta jedna hodina pochopitelně vadí,“ pokračuje. Horší je podle ní změna na letní čas, kdy lidé ztrácí jednu hodinu spánku.
Ekonomické argumenty už neplatí
Letos mělo povinné střídání času podle plánu Evropské unie skončit, členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. V souvislosti s podzimní úpravou občanského času se někdy mylně uvádí, že jde o přechod na zimní čas. Skutečný zimní čas ale platil v Česku naposledy od prosince 1946 do února 1947.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století.
- 2022 – od 27. března do 30. října
- 2023 – od 26. března do 29. října
- 2024 – od 31. března do 27. října
- 2025 – od 30. března do 26. října
- 2026 – od 29. března do 25. října.
Ekonomická úspora, která byla dříve argumentem pro střídání času, podle profesorky v současnosti však žádnou roli nehraje. „Je otázka třeba pro Ukrajinu, kde byla celá řada elektráren v současnosti zničena, tak jestli tam to nebude hrát nějakou roli,“ zamýšlí se Nevšímalová.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
